Praha - Vláda představila svou vizi, jak by se měly změnit tuzemské vysoké školy. Základním mottem přitom je: umožnit přístup na vysokou školu každému, kdo bude mít zájem.
"Ve školách nesmí vládnout ani elitářství, ani rovnostářství. Vysokoškolské vzdělání bude otevřeným závodem, na jehož start se může postavit každý," shrnul premiér. (více o tomto plánu čtěte zde)
Plán pro vysoké školy ovšem počítá s mnoha dalšími kroky - mimo jiné podle rektorů zasahuje do akademických svobod. Diktuje, že vedení škol bude nově volit politiky dosazená správní rada. A také mění také pravidla pro financování univerzitního výzkumu.
| Čtěte blog senátora Jiřího Zlatušky na Aktuálně.cz |
Mezi ostré kritiky plánu patří někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně, dnes senátor Jiří Zlatuška. Podle něj jsou na tom české vysoké školy v mezinárodním srovnání špatně a reforma nepomáhá rychlé změně tohoto stavu.
"Jsme dlouhodobě na špatných pozicích a dostat se na lepší bude práce na generace," řekl Zlatuška v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
Přečtěte si všechny odpovědi Jiřího Zlatušky.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:03Autor: rex
Otázka: rad bych se zeptal na kvalitu VS ucetelu: z osobnich zkusenosti na VUT jsem zazil nekolik prfesoru, kteri povazovali za svuj vrchol precteni 300 stran ucebnice behem semestru pred tridou.. tedy lze od nejake VS reformy ocekat zlepseni v tomto smeru, a ze studentu budou nabidnuty i oborove presahy?
Jiří Zlatuška: Myslím, že zcela zásadní je transparentnost uvnitř vysokých škol. Takové příklady prostě musí být vidět a studenti i učitelé si o nich mají (v negativním) smyslu povídat.
Oborové přesahy považuji za podstatné -- to by měly uožňovat kreditové systémy a studijní programy by měly nechat podstatnou část kreditů na volný výběr.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:06Autor: Quis
Otázka: Pane senátore,
rektoři VŠ opakovaně důrazně kritizovali některé principy Bílé knihy MŠMT. I představitelé vědy (např. AV ČR) se ohradili proti principům hodnocení vědeckých výkonů. Nezdá se ale, že by byl jejich hlas slyšen a MŠMT dále pokračuje po svém. Jak si to vysvětlujete?
Jiří Zlatuška: Rada vlády pro výzkuma vývoj pokračuje po svém. Myslím, že jádro problému je nedostatku schopností některých analytiků vidět omezení mechanických přístupů resp. nežádoucí důsledky (jdoucí proti záměrům reforem).
Za úplnou katastrofu považuji vysoké hodnocení patentů - s ohledem na to, že na tuto věc byla zcela věcně Rada vlády upozorňována, vidím to nikoli jako hloupost, ale úmyslnou kontrukci tunelu, který umožní směrovat masivní objemy peněz na pseudovýsledky.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:12Autor: Jura
Otázka: Zajímalo by mne, jestli s tímto, dle mého soudu hloupým návrhem, lze něco dělat, mám dojem, že pokud sivláda něco vezme do hlavy, nikdo nemá šanci s tím cokoliv udělat, viz. fakultní nemocnice. Pane senátore, jste znalý člověk, mohou toto politici vašeho ražení a vlivu nějak ovlivnit
Jiří Zlatuška: Bohužel se pro prolobovaná špatná řešení poplatná skupinovým zájmům najde vždycky větší politická podpora, než pro řešení, která jim zabrání nebo která dokonce respektují veřejný zájem. Lecos lze ovlivnit tím, že se věci vynesou na světlo. Vláda má přirozený zájem nepadnout, odtud vysoká míra tolerance k řešením typu univerzitních nemocnic (nebo označování příslušného ministra za nejlepšího, co ve vládě je). každá tolerance má ale své meze, v tom je snad naděje.
U ministra zdravotnictví nejsou univerzitní nemocnice prvním příkladem tohoto typu: Hned po nástupu se mu podařilo zlikvidovat projekt Mezinárodního klinického centra, které mělo vyrůst ve spolupráci s Mayovou klinikou. říká se kolem toho dnes, že to pokračuje, ale záměr mezinárodního centra s kompetitivními mezinárodními výběry lidí, atd., atd., je nenávratně pryč (na straně Mayovy kliniky už bych do vážné spolupráce s tak nedůvěryhodným partnerem, jakým se ukázala být Česká republika, nešel. :-( )
Odpovězeno: 19. 05. | 10:16Autor: Hana
Otázka: Dobrý den, jak se díváte na změnu hodnocení vědy a výzkumu (tzv. pozitivní seznam časopisů) a politické pokusy co nejvíce omezit humanitní vědy? Opravdu potřebujeme jen "exaktní" a pokud možno průmyslově využitelný výzkum? Děkuji
Jiří Zlatuška: Je to vcelku trestuhodné nepochopení různosti vědních oborů a neadekvátnosti jedné komerční databáze, která se pro mechanické hodnocení má používat. Výborný je k tomu komentář JUDr. křepelky, který mám vystavený na svém blogu: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=3464
Když se podíváte na složení komise Rady vlády pro hodnocení, uvidíte, že to jsou samí chlapi, navíc se podívejte, kdo komisi šéfuje. Čekala byste víc? :-)
Odpovězeno: 19. 05. | 10:22Autor: Milan
Otázka: Mám 2 návrhy na zlepšení současné situace Universit: 1) zřídit nové, dobře placené "chair" na Universitách, plat stejný jako v USA-na základě mezinárodních konkurzů, s velmi přísnými kriterii
2) v USA bývalí absolventi (alumni)financují (dary)1/3 nákladů soukromých universit, což to zkusit i u nás?
Jiří Zlatuška: 1) Skutečně špičkový člověk se nenechá zlákat platem, potřebuje instituci, která za to stojí. Prof. Haňka na prezentaci Bílé knihy zdůrazňoval, že univerzity musejí pracovat jako integrální instituce (bez nadměrné samostatnosti jednotlivých součástí, neřkuli křesel). Vytrhávání takových singularit mi přijde jako majitel Trabanta, který si kupuje doplňky k Mercedesu.
2) Financování se týká pregraduálních studií (financují se školy, nak terých člověk získal Bc.) a je to hodně americký fenomén. Na Univerzitě v Michoganu financovali rodiče zesnulého švýcarského studenta budovy velkého departmentu letectví (a čehosi dalšího). nedali peníze do Evropy, ale na školu, o které se dobře vyjadřoval jejich syn, než tragicky zemřel. Hodně mne překvapilo, že ani neměli tolik zbytečných peněz, prodali kvůli tomu spoustu rodinného majetku. Tahle kultura filantropie bohužel v Evropě nekvete, navíc tomu ani neodpovídá daňová systém (v začítku 90. let proti výjimkám na takové účely hodně brojil tehdejší ministr financí, dnešní prezident).
Odpovězeno: 19. 05. | 10:24Autor: Carlos Granja, CVUT v Praze
Otázka: Vazeny pane profesore,
v porovnani se svetem, ceske VS zaostavaji. Ty nezbytne potreuji reformu. Proc Vam tedy tyto snahy vadi?
Dekuji, Carlos Granja, CVUT v Praze
Jiří Zlatuška: Vysoké školy potřebují reformu, ne každá reforma ale vede ke zlepšení. Přečtěte si, prosím, proslov prof. Fialy z minulého týdne, mluvil o spoustě věcí, které se toho týkají a jistě ho z odporu proti reformám podezírat nebudete: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=3463
Odpovězeno: 19. 05. | 10:26Autor: Lubos
Otázka: Vazeny pane senatore,
zazil jsem Vas v dobe svych studii jako rektora MU. Myslite si, ze MU je kvalitni skola, kdyz se zde bezne podvadi, opisuje a vyucujici to nezajima? Nemela by se kvalita skol zlepsit nejdrive od zakladu tim, ze se zavedou prisnejsi pravidla napr. behem zkousek?
Jiří Zlatuška: Zrovna MU pro tohle dělá dost, podívejte se na to, jak je vpředu v oblasti zveřejňování diplomových, bakalářských a jiných prací (na viditelnosti těchto výsledků se dá hodně poznat), dtto u systémů pro odhalování plagiátů.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:26Autor: Jirka
Otázka: Dobry den,
chtel bych se zeptat jestli si nekdo vsima propadu ratingu ceskych VS.V seznamu universit se stale propadaji a propadaji.Nejen proti zapadnim, ale uz proti polskym a bohuzel i ruskym VS (viz Lomonosova UNI).Neni to ostuda?
Jiří Zlatuška: Není to propad, jsme dlouhodobě na špatných pozicích a dostat se na lepší bude práce na generace.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:30Autor: Student FI MUNI
Otázka: Dobry den,
jak byste si vy osobne predstavoval reformu vysokolskeho uceni? Na co byste kladl nejvetsi duraz?
Jiří Zlatuška: Jemináčku, to by bylo na dlouhé povídání. Transparetnost, neschovávání se výkonů učitelů, větší interakci se studenty a jejich možnosti ovlivnit své studijní programy, viditelnost výsledků, atd. Důraz na používání učebnic, které se používají ve světě, nikoli podomácku destilovaných "skript", zapojení TA podobně, jako to mají třeba americké univerzity.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:31Autor: Brňan
Otázka: Vážený pane profesore,myslíte si,že Rada města Brna dostatečně podporuje brněnské univerzity a vzdělávání obecně?Zatím to vypadá,že peníze půjdou do jakýchsi sportovišť a do rozpočtů sportovních klubů,tedy nenávratné investice.Utěšuje mě jedině,že za vlády ODS v Brně to bylo ještě horší.
Jiří Zlatuška: Ne, nemyslím. Ignorance v tomto směru mne hodně nemile překvapila.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:38Autor: Martin
Otázka: Dobrý den,
a)Jaký máte názor na rozdělení škol na profesní,výzkumné a vzdělávací.
b)Také se domníváte , že tyto připravované reformy sice ukazují zvýšení financování VŠ je vlastně jenom přesunutí odpovědnosti ze státu na případné studenty a absolventy, tedy ve skutečnosti o zvýšení peněz nedojde?
Jiří Zlatuška: b) Výhled financování zcela jasně hovoří o poklesu již příští rok. :-(
a) Pokud by to bylo rozdělení na základě kritérií typu Carnegieho nadace, mohlo by to být schůdné. Konkrétní návrhy v Bílé knize se mi zdají hodně problematické (budí to na mne dojem, že bylo cílem dosáhnout toho, aby zcela konkrétní škola byla v kategorii "výzkumná" nehledě na nedostatek kritické masy nebo záběru, který americké výzkumné univerzity téměř povinně mají), nedůvěřivě se stavím k tomu, jak některé myšlenky migrují mezi základním textem a přílohou, nehledě na to, že nedávný servilní projev autora té části v Hospodářských novinách, http://hn.ihned.cz/c3-24541540-500000_d-z-vedy-je-politikum-konecne, mne nenaplňuje důvěrou v etiku nebo odpovědnost.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:39Autor: Marta
Otázka: Pane senátore, proč si naši politici nevezmou příklad z finského školství, které je právem považováno za nejúspěšnější na světě? Čím si vysvětlujete, že u nás je v porovnánáním s vyspělými státy vyšší procento mladých lidí, kteří začnou fetovat nebo kouřit - nese na tom vinu malá osvěta ve školách?
Jiří Zlatuška: Pozitivních příkladů by bylo víc. Se severskými zeměmi nemůžeme soupeřit v otevřenosti vůči angličtině - kdyby se u nás zakázal dabing :-), měli bychom možná aspoň ve studentech podobnou situaci, jako na severu...
Odpovězeno: 19. 05. | 10:43Autor: Brněnský drak
Otázka: Brno, vaše město, toleruje, že řidiči nedávají chodcům na přechodech přednost. Já jsem nikdy neviděl, že by s tím policie něco dělala. Můžete se přimluvit za dodržování zákonů?
Jiří Zlatuška: Jsem zastáncem absolutní přednosti chodců na přechodech. Ridič má ve městě bez řečí zastavit, když má podezření, že by chodec mohl přejít. Nejsem ministr vnitra ani ředitel policie, u městské policie, přiznávám, bezmocně skřípu zuby i nad tolerancí parkování, kde se nesmí, včetně pruhů před křižovatkami, atd. Policie u nás bohužel není lepší, než zbytek společnosti.
Odpovězeno: 19. 05. | 10:48Autor: Honza
Otázka: Není škoda, že Bém a Klaus brání výstavbě Národní knihovny a studenti mají málo místa a možností se vzdělávat?
Jiří Zlatuška: To, co se rozpoutalo vůči Kaplického návrhu je nehoráznost. Bémův a Klusův postoj bych čekal od politiků v Bělorusku, Severní Koreji, Turkmenistánu, Venezuele, atd.
Když se mluví o Američanech a jejich kvalitních univerzitách, hodně je dáno i jejich úctou ke knihovnám. To u nás zcela chybí, nahrazovala to úcta k divadlu (Národní divadlo vs. Library of Congress). Tenhle tys národní povahy už jde "někam" také. Hm... :-(
Odpovězeno: 19. 05. | 11:15Autor: Ivana
Otázka: Vazeny pane senatore,
co Vam nejvice vadi na pripravovane reforme. Je opravdu plan mimo realitu?
Jiří Zlatuška: Je to hlavně promarněná šance udělat změny, které by dlouhodobě pomohly. Část věcí je slušná, část by mohla fungovat, část je naprosto nežádoucí (podřízení škol průmyslu je jen tunel na vzdělávací či výzkumné peníze).
Chybí zapojení AV jako vzdělávacích instucí (dnes tak řada ústavů působí, proč konkurenci v kvalitě nezavést i zde?).
Absurdní bylo sbírání podkladů na základě snowball samplingu reakcí akademických i neakademických respondentů. Oztázky byly formulovány tak, aby se dostaly problematické výsledky, na kterých se pak staví.
Omezení akademické samozprávy jde zcela špatným směrem (mimo jiné protiřečí evropské chartě univerzit, atd.). Mám hodně kritický postoj k univerzitním potentátům českých vysokých škol (servilní neargumentace typu např. článku http://hn.ihned.cz/2-24363790-500000_d-00 je hodně dobrým negativním příkladem, jak může vypadat úroveň diskuse o hodně odborných otázkách, v tomto případě stavící na naprosto prokazatelné neznalosti). Nahradit je ale politicky nebo komerčně určovanými členy správních rad povede k výsledkům ještě horším.
Předseda Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny na představování Bílé knihy řekl na podporu kompetentnosti a systémovosti připravovaných změn mimo jiné "Problémy, se kterými se potýká naše vysoké školství, totiž vnímám nejen jako politik a předseda školského výboru, ale též jako bývalý ředitel střední školy a dnes jako jeden z těch, kteří učí na vysoké škole, a znají tedy problematiku vysokého školství zevnitř."
Před touhle perspektivou, z hlediska "univerzity, s.r.o.", byť pojmenované podle učitele národů, ovšem můžeme jen suše polknout (již jsem v jedné odpovědi zmiňoval bývalého náměstka pro vysoké školy, tohle mu připisuji také)...
Odpovězeno: 19. 05. | 11:23Autor: Helenka
Otázka: Pane senatore,
mereni vyzkumu na univerzitach je velmi diskutovane tema. Lze podle Vas dosahnout objektivniho mereni? Jak?
Jiří Zlatuška: Lze se snažit, aby to měření respektovalo různost disciplin a akademickou hodnotu výstupů. Nejde to dělat metodou, kterou zvolila Rada vlády pro výzkum a vývoj a kterou kritizují i lidé z AV, nejen z VŠ. nevěřím také, že je možné se spolehnout na čistě mechanistický přístup nejakým automatickým spočítáním "bodů" v nějakých databázích -- maximalizace takových podkladů je příliš snadným úkolem pro druhořadé, excelentním to za účelové podřizování se nebude stát a budou na tom zákonitě tratit. Metody zvolené v návrhu reformy v tomto ohledu směřují proti svým deklarovaným cílům, i když se to na první pohled nezdá.
Odpovězeno: 19. 05. | 11:28Autor: fyzik
Otázka: Pane profesore,
má vláda ještě mnoho takových hloupých nápadů? Chce se pan Topolánek odvděčit za to, že kdyby nebyl privelegovaným niky by nevystudoval?
Jiří Zlatuška: Topolánek vystudoval v době, kdy privilegovaným nebyl. Politikům bych to, že nevidí do hloubky, příliš nevyčítal. Katastrofální práci ovšem odvádějí poloodborná grémia typu Rady pro výzkum a vývoj, hlubší rozbor viz http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=3463
Bohužel se podle mého soudu heslem doby stalo "reformy hned teď, není důležité, jak kvalitní budou, musí být nevratné (viz např. převody nemocnic na akciové společnosti)) a nastavit jinak finanční toky".
Odpovězeno: 19. 05. | 11:45Autor: Hora
Otázka: Dobrý den,
měl bych dva dotazy.
1) Jakým způsobem zvýšit zájem o studium přírodovědných oborů (chemie, fyzika atd.)
2) Co říkate na záměr vlády, zvyšovat rozpočty jen o 1% ročně. Jak pak na univerzitách udržíme opravdové experty. Nástupní plat asistenta 19 000 Kč asi není moc že? Děkuji za odpově
Jiří Zlatuška: 1) Srovnání proporcí studujících v přírodovědných a technických oborech s ostatními zeměmi Evropy z publikaci Eurostatu Key Data on Education in Europe 2005 vydávané Evropskou komisí (ISSN 1725-1621) ukazuje v tabulce C19, že s 31,5 procenty studujících v oblasti přírodních věd a techniky máme třetí nejvyšší procento studujících v těchto "nedostatkových" oborech v Evropě - hned po Finsku s 37,2 procenty a Irsku s 34,4 procenty (průměr EU je 26 procent).
Myslím, že je nerealistické přijímat opatření na jejich selektivní zvyšování, kladl bych ale zásadní důraz na středoškolské vzdělání, které pro kvalitní studenty těchto oborů vytváří předpoklady: Potřebujeme výrazně vyšší dostupnost všeobecného středoškolského vzdělání (gymnázií) - odbornost nebo specializace se dá doplnit v pokročilejším věku, obecný základ nikoli, dtto platí pro základy matematiky nebo kvantitativního myšlení.
2) neguje to deklarace o terciárním vzdělávání jako prioritě. Ministr financí také nelibě nese, že se na některých školách daří navzdory všem protivenstvím, vytvářet fondy, které by mohly umožnit dlouhodobější stabilitu finančního fungování bez ohledu na výkyvy rozpočtu. Tohle navázání veřejných vysokých škol ke státnímu rozpočtu je ještě horší, než absolutní čísla jako taková. A samozřejmě vidím jako problém záměr Bílé knihy poskytovat normativ i soukromým vysokým školám, jeho realizace by dopady těchto redukcí ještě zhoršila.
Odpovězeno: 19. 05. | 11:47Autor: Zvedavec
Otázka: Dorby den,
co rikate na pripravovanou novelu zakona o podpore vyzkumu a vyvoje radou VS?
Jiří Zlatuška: Už jsem se k tomu vyjadřoval veřejně -- premiér by měl rozpustit současnou Rady vlády pro výzkum a vývoj a vrátit práci do fáze tvorby výchozích tezí reformy. Současná příprava je zčásti parodie na reformu posilující kvalitu, zčásti dobře připravovaný tunel na státní podporu výzkumu a vývoje směřující do komerční sféry a pseudovývoje nebo inovací.
Odpovězeno: 19. 05. | 11:49Autor: Lerak
Otázka: Co uděláte proto, aby tato ubohá vláda padla a nemohly se realizovat takové experimenty co tento spolek zvaná vláda zamýšlí nejen ve školství, ale i ve zdravotnictví?
Jiří Zlatuška: Důvěru vládě vyslovuje Poslanecká sněmovna. Já jsem v Senátu, kde se nás tyhle šarvátky netýkají. :-)
Odpovězeno: 19. 05. | 13:12Autor: Jakub Němec
Otázka: Jaký důsledek by měly plánované změny pro mě, jako pro studenta vysoké školy?
Jiří Zlatuška: Jako současný student z nich uvidíte dost málo, snad studentské půjčky a podpory. Spíš uvidíte reálný pokles financí a spoustu mediální pěny snažící se zdůvodňovat, že věci jsou jinak.
Odpovězeno: 19. 05. | 13:12Autor: učitel
Otázka: Pane senátore,
jaký je Váš názor na rozlišování VŠ (na výzkumné, výukové apod.)? Souhlasíte s tím, že učitel ZŠ nemusí mít VŠ? Podepsal byste se pod text prof.Pithy "Velká iluze českého školství", který je srovnáván s textem Vaculíka 2000 slov?
Jiří Zlatuška: K rozlišování už jsem se tu dříve vyjadřoval.
Nejde o otázku souhlasu, když je dnes takový stav. Dělat z toho ale rys systému, nikoli přiznávat, že je to jen dočasné selhání, které by mělo být napravováno, nepovažuji za řešení. U dříve zmiňované české "univerzity, s.r.o." jsou podobné případy na úrovni vysokoškolských učitelů: učitel na vysoké škole bez Ph.D. je stejná anomálie, jako učitel ZŠ bez VŠ. Lidé se tím ještě chlubí, mám dojem, že i minulá ministryně školství tam nastoupila, atd.
Nepodepsal. Považuji ho za zajímavý text k diskusi, ale v řadě názorů se s prof. Piťhou na věc dost liším (ale nepodepsal bych ani http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-zlatuska.php?itemid=3476, který nicméně považuji za natolik zajímavý, že jsem si ho na své blogové stránky se svolením autora dal). Zdůrazňuji, že nemluvím o odmítání každého jednotlivého soudu, text jako celek bych ale nepodepsal.
Odpovězeno: 19. 05. | 13:13Autor: Stanislav Oplatek
Otázka: Vláda musí změnit školství naprosto podstatně. Zatím se tak nestalo, protože bývalý rektor Masarykovy univerzity Zlatuška, odmítl a stále se odmítá věnovat textům pravdy Písma uvedeným, jako POSLEDNÍ SOUD, na http://www.oplatek.webpark.cz. Odmítl se bát Boha a prohlásil v době, když byl rektore
Jiří Zlatuška: Věnoval jsem se jim. Mám na to nastavený filtr a docela mi funguje.
Odpovězeno: 19. 05. | 13:15Autor: Zdenek
Otázka: Vazeny pane profesore,
mam dotaz,jestli se neco da delat s touto situaci.Nasem rocniku koncilo 12lidi.8 z nas je dlouhobe v USA.Nastupni plat assitenta na UK 22kKc (hrubeho) a stare vybaveni, nelaka.Myslite ze se jednou situace muze zlepsit a budou start programy pro nove cleny akademicke obce?
Jiří Zlatuška: Tohle mají v rukou univerzity. Asistenty jako kategorii bych zrušil zcela (předpokládám, že je to asistent bez Ph.D.), u zbylých bych trval na tom, že se nemůže jednat o produkt samoplození, tj. přijímání lidí "ze stejného hnízda" k tomu, aby v tom ¨"hnízdě" kladli další vejce. Peníze jako takové pro kvalitní lnové pracovníky, kteří mohou vytěsnit některé ze starších, být problémem nemohou ani dnes.
Odpovězeno: 19. 05. | 13:17Autor: marek
Otázka: Pane senátore,
vidím, že to, že jsem odešel z asistentského místa do praxe, protože jsem působení na VŠ shledal neperspektivním, byl velmi správný tah. Divím se, že své potřeby si dokáže uhájit kdejaký pologramotný nádražák, nikoliv ale zaměstnanci VŠ. Není na čase pořádně přitvrdit?
Jiří Zlatuška: Pokud je pro někoho působení na vysoké škole neperspektivní, je dobré, že odejde do praxe. Jeho daně pomohou financovat vysoké školy. Pochybuji ale, že slušné vysoké školy nemají možnost perspektivní pracovníky dostatečně zabezpečit už dnes. Zdaleka ne vše je jen věcí státního rozpočtu nebo politiků, za spoustu mizérie si vysoké školy v rámci svých samosprávných kompetencí mohou samy (to neprotiřečí mému zastávání se zachování těchto kompetencí).
Odpovězeno: 19. 05. | 13:20Autor: zvvš
Otázka: Mám pocit, že zavedení školného pevně stanovenou částkou pro určitou VŠ znevýhodní dívky, protože se ví, že v mnoha oborech mají nižší plat než chlapci. Nebylo by správnější, kdyby školné bylo určitým procentem z platu, (příp. pevnou základní částkou z minim. VŠ platu + určité procento z platu)?
Jiří Zlatuška: Bílá kniha počítá s kontingenčním splácením, tj. procento z platu. Je to vpodstatě prograsivní daňová sazba pro absolventy vysokých škol (vláda zde u vysokoškoláků de facto obchází doktrínu rovné daně; když systém školného zaváděli labouristé v Británii, byly tohle jedny z velmi hlastitých argumentů toryů _proti_ školnému). S nerovností příjmů máte na jedné straně pravdu, na druhé je to vzdělání, které ženám umožňuje skleněné stropy bourat. Řekl bych "Babo raď," ale neřeknu, aby to nevypadalo sexisticky. :-)
Odpovězeno: 19. 05. | 13:29Autor: Zdena K.
Otázka: Dobry den,
dnes v Dobrem ranu na CT rikali, ze MU je v inforacnich technologiich vzdy nejmene o krok napred a ze system na odhalovani plagiatu vyvinuli u vas na Fakulte informatiky. Zaradil byste sve zkušenosti v teto oblasti do reformy?
Dekuji
Jiří Zlatuška: To byla dobrá formulace, kdyby ČT popsala skutečný stav, mohlo by to vzbudit žárlivost některých jiných škol. Říct, že je MU jen o krok napřed je vhodný understatement. :-)
Myslím, že i dnes by Akreditační komise měla bez pardonu rušit akreditaci školám, které nerespektují zákonný požadavek zveřejňování prací, o plagiátech nemluvě.
Bohužel se plagiáty tolerují i pro učitele. Bývalý náměstek Kolář neudělal nic s řešením proslulého případu Pavera, naopak nechal do Akreditační komise prodloužit působení lidí, kteří s kauzou evidentně souviseli. Předsedkyně Akreditační komise se písemně vyjádřila ve smyslu, že se takovým věcem nemohou věnovat, protože by (členové Akreditační komise) neměli čas na vlastní práci.
Minulý týden jsem četl, že se britské školy resp. akademické časopisy chtějí věnovat i odhalování plagiátů mezi autory vědeckých článků. Myslím, že rozšíření systému MU tímto směrem může počty kroků náskoku ještě trochu zvýšit. Neznamená to, že se plagiátoři na MU nemohou vyskytnout, případy jako http://jinepravo.blogspot.com/2008/05/plagitorstv-fueina-esk-akademie-nevesel.html nebo tajemník PdF se mohou vyskutnout na jakkoli renomované instutuci, hodně důležité však je, aby z nich ta instituce dokázala vyvodit důsledky a aby je neschovávala pod koberec. Užití informačních technologií může hodně pomoci k tomu, aby i takové koberce byly docela průsvitné.
V sobotní MFDnes jsem se docela zasmál nářku rektora jedné soukromé školy, že si ze školného poplatek 1-3 eura na studenta za systém na plagiáty nemohou dovolit. Náklady na lidskou práci při "ručním" odhalování přitom musí být řádově vyšší (člověk není eliminován ani v automatizovaném systému, efiktivita práce i odstrašující efekt se ale násobí), spíš mi to přišlo jako výmluva k toleranci takových věcí. Myslím, že se leckde obávají, aby otevření se škol takovým nástrojům nevyneslo ven hodně velký zápach.
Odpovězeno: 19. 05. | 15:14Autor: steppewolf
Otázka: Co soudíte o nutnosti TSP pro přijetí zejména na "humanitní" směry (jazyky, historie... FF MU - Brno). Zahrnují ca. 65°otázek z matematiky a výrokové logicky, tj. myšlení, které je jistě užitečné pro uchazeče studia např. na FI, PF MU a VUT. FF KU v Praze např. TSP nevyžaduje, pouze oborové testy.
Jiří Zlatuška: Není to matematika, ale logické myšlení. Zcela jistě je preferuji před oborovými testy. Syntax a systémové otázky lingvistiky jsou stejně matematická záležitost, jako některé partie z informatiky. Chlubit se neznalostí logického způsobu uvažování by si neměli dovolit humanisté, stejně jako by lidé z exaktních nebo technických disciplin neměli stavět na odiv svou ignoranci ve věcech humanitního vzdělání.
U TSP je dost dobře nemožné se "nabiflovat" nějakou konkrétní sadu otázek, případně si jejich poskytnutí zaplatit v nějakém přípravném kurzu pořádaném autory těch otázek. Zde také vidím hlavní zdroj velmi málo se objevujícího odporu proti nim - dobrá reliabilita textů vylučuje roli náhody, ale někteří, kteří neuspějí, se s tím nedokáží vyrovnat. Pokud výběrová vysoká škola přijímá cca 20 procent uchazečů, je nějaká forma selekce prodle předpokladů nutná (konec konců jsou jiné školy, které tak výběrové nejsou, kam mohou neúspěšní ještě jít).
