S procesem, ve kterém se komunistická justice v roce 1950 poprvé ukázala v plné síle a odsoudila národní socialistku Horákovou k smrti. Blíže o Miladě Horákové ČTĚTE ZDE
Režisér Martin Vadas připravuje kompletní rekonstrukci celého případu a díky tomu vytáhl unikátní nahrávky na světlo. Sháněl materiály v Národním archivu a tam na ně narazil. Nikdo z archivu však nedokázal říct, zda na páskách skutečně něco je. Archiv totiž nemá přístroj, na kterém by se daly záznamy zachycené už nepoužívaným způsobem přehrát.
Pod ochranou bezpečnostní služby se tedy archivář a režisér Vadas vydali s pásky do Českého rozhlasu. Tam totiž potřebnou techniku mají.
Marek Janáč z Českého rozhlasu zpracoval z pásků dvacetiminutový dokument, který vysílá Český rozhlas 1 Radiožurnál. Bližší informace o pořadu NAJDETE ZDE
O prvním setkání s unikátní nahrávkou dnes Janáč vypráví:
"Posvátně položili pásek na přístroj v našem archivním přetáčecím pracovišti a poslouchali jsme, jestli tam vůbec něco je. Najednou se ozval takový šum toho prostoru a pak začala mluvit Milada Horáková. Dovedete si představit, jaké asi bylo překvapení a radost, že se podařilo něco takového najít. Ten materiál, jak se později ukázalo, je 58 minut závěrečných řečí Milady Horákové a ostatních obžalovaných v jejím procesu v nesestříhané podobě, což je unikátní, protože tehdy se v rozhlase vysílaly ukázky z toho procesu pouze sestříhané."
Díky tomu, že je materiál na originálním pásku, je mnohem kvalitnější, než to, co se tehdy vysílalo. Papírky, které byly přiloženy u nahrávek, jsou defacto kontinuálním strojovým zápisem toho, co Milada Horáková říká. Nikdo se nikdy neodvážil tyto záznamy odvysílat, neboť:
"13 minut poté, co Milada Horáková domluvila, do této místnosti musel někdo přijít a zakázat vysílání těchto závěrečných řečí, na papírku je totiž přípis: "Podle sdělení S. Neulse (ministerstvo spravedlnosti) z posledních slov nic nevysílat až na další (vyřízeno v 16:08)" vysvětluje Marek Janáč.
Pásek se tak dostal do archivu a dodnes nebyl v žádném médiu ve své originální podobě vysílán. Na nahrávku by se pravděpodobně stejně dříve či později přišlo, nikdo snad už neměl zájem, aby tomu tak nebylo. Závěrečné řeči z procesu jsou sice zachyceny v takzvané "šedé knize", ale jsou zkrácené a upravené pro propagandu.
"Napočítal jsem 12 míst v přepisu, kde bylo poznat, že řeč je vystřižená tak, aby to vypadalo, že Milada Horáková souhlasí, že se vyjadřuje ve smyslu toho procesu."
Marek Janáč shodou okolností připravoval hodinový dokument o komunismu. K dispozici má osm hodin sestříhaných nahrávek vysílání z té doby. Na konci před rozsudkem v procesu s Horákovou našel v archivu zmínku, že zazněly závěrečné řeči, ale žádný citát není k dispozici. Když se o to zajímal, dozvěděl se, že nahrávky jednoduše nejsou. A čtrnáct dní na to se pásek objevil...
