Praha - Expremiér a šéf ODS Mirek Topolánek oznámil, že spojí osud Lisabonské smlouvy s vlastní politickou kariérou.
Topolánek se v úterý sešel s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem, který v těchto dnech konzultuje s jednotlivými státy obsazení příští komise.
Tam také Topolánka dostihla zpráva o záměru senátorů ODS podat na Lisabonskou smlouvu ústavní stížnost.
"Připadá mi to nesmyslné a opravdu nás tito lidé dostávají do velké izolace. A musím říct tak, jak jsem spojil svou politickou kariéru s ratifikací lisabonské smlouvy v obou komorách parlamentu - a bylo to pro mě jako předsedu strany, která měla výhrady, velmi složité -, tak i svou další politickou kariéru míním spojit s tímto krokem. Nemíním vzít na odpovědnost to, že by Česká republika byla bez komisaře," uvedl podle ČTK Topolánek.
Ústavní stížnost je přitom už "hotová věc". Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) ji osobně v Brně podal.
Oberfalzer očekává, že soud zodpoví otázku, zda je Evropská unie mezinárodní organizací, nebo superstátem.
Ústavní soud nemeškal a hned vpodvečer oznámil, že senátorský návrh projedná přednostně. Plénum soudu o tom rozhodlo na mimořádném zasedání, které jeho předseda Pavel Rychetský svolal už tři hodiny po podání stížnosti, potvrdil mluvčí soudu Tomáš Langášek. Přesný termín, kdy soudci návrh projednají, ale neuvedli.
Superstát či nikoli?
Pokud by soud uznal, že Unie směřuje k nějaké formě státu, byl by podle senátora případný převod pravomocí na EU protiústavní. Podle ústavy totiž nelze přenášet pravomoci na jiný stát.
"Celé je to o otázce, zda -li Lisabonská smlouva zachovává Českou republiku jakožto členskou zemi EU v pozici svrchovaného státu. V předchozích odpovědích Ústavní soud konstatoval, že ano. Přesto tam zůstávají docela klíčové pochybnosti," řekl Aktuálně.cz těsně před odjezdem do Brna Oberfalzer.
Dodal, že Ústavní soud už jednou pakt posuzoval, ovšem jen jeho část, ne smlouvu jako celek. I tím zdůvodnil podání této stížnosti.
"Lisabonská smlouva například tvrdí, že základem EU je zastupitelská demokracie. To je ale v hrubém rozporu s tezí, že základem EU jsou svrchované státy. Evropa si taky dává za cíl dosažení společné obrany, ale záležitost obrany je základem svrchovanosti každé země," poukázal Oberfalzer na - podle něj - sporné pasáže.
Irsko rozhodne v pátek
Stížnost podávají senátoři jen čtyři dny před irským referendem o Lisabonské smlouvě, v pořadí již druhém. V prvním všelidovém hlasování se Irové vyslovili proti, nyní média odhadují situaci spíše na irské ANO.
Pod Lisabonskou smlouvou ještě chybí podpisy polského a českého prezidenta. Lech Kaczyński je připraven po případném irském souhlasu pakt okamžitě podepsat, Václav Klaus nicméně čeká právě na podání stížnosti, respektive na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy.
Oberfalzer torpéduje námitky, že podání stížnosti je jen součástí zdržovací taktiky prezidenta Klause.
"Já těmto hlasům nerozumím. Lisabonskou smlouvou odevzdáváme možná navždy svrchovanost této země. Ať už absolutně nebo dílčím způsobem. Já nevím, kam bychom měli spěchat," namítá senátor.
Senátoři napadnou i irské záruky
Senátoři chtějí napadnout i tzv. irské záruky, tedy soubor dokumentů, v nichž se Evropská komise zavazuje dodržovat pro Iry nepřekročitelné závazky.
Dublin si je vyžádal pro dokončení ratifikace lisabonské smlouvy, mají se týkat svrchovanosti země v otázkách daní, potratů, sociálních práv zaměstnanců a zajištění neutrality ostrovního státu.
Součástí záruk je i garance, že Irové budou mít svého zástupce v Evropské komisi v každém volebním období. Cílem záruk je ujistit irské voliče, že podpisem Lisabonu nebude narušena irská suverenita v těchto pro ně citlivých otázkách.
"Chceme zpochybnit irské záruky. Z našeho pohledu jsou zcela protiprávní. Nelze to udělat tak, že zástupci komise slíbí něco jedné zemi. Mají-li být tyto záruky součástí Lisabonské smlouvy, pak musejí projít stejným schvalovacím režimem, jako celá ta smlouva," vysvětlil Oberfalzer.
Spor o to, zda je třeba irské záruky nechat projít stejných schvalovacím procesem, jako Lisabonská smlouva, se rozhořel rovněž mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Janem Fischerem. Hlava státu na tom trvá, předseda vlády nikoliv.
