Sestry a bratři, vážení přátelé,
stojíme na prahu nového roku. Roku, který bude pro naši stranu v několika ohledech velice zásadní. Jak všichni velmi dobře víte, čeká nás v dubnu programový sjezd. Bude to po více jak deseti letech, kdy se bude KDU-ČSL na svém sjezdu zabývat primárně svým programem a věcnými otázkami! Hledím k pardubickému sjezdu s velkým očekáváním a nadějí. Jsem totiž přesvědčen, že je to právě nedostatek věcných témat a slabě prezentovaná odbornost našich členů, co již dlouhodobě oslabuje pozice KDU-ČSL. Pokud chceme v budoucnu uspět na nelítostném politickém kolbišti, je třeba si tento stav otevřeně přiznat a urychleně zapracovat na zásadních změnách.
Věcná a kvalifikovaná diskuze nejen na sjezdu samotném, ale na všech fórech, která budou programovému sjezdu předcházet, může být vykročením po správné cestě. Musíme se nicméně připravit na to, že i když se nám podaří potřebné změny provést, zaktivizovat a efektivně využít intelektuální potenciál jak členů strany, tak našich sympatizantů, nebude naše cesta snadná. Stabilní pozice křesťansko-demokratické strany v naší zemi je leckomu trnem v oku. Nejsem prvním předsedou KDU-ČSL, který je pomlouván a veřejně dehonestován. Soustředěné mediální útoky, které prostřednictvím mé osoby vloni pronásledovaly celou stranu, jsou důkazem, že existují síly a osoby, které vynakládají nemalé úsilí na to, aby znemožnily další působení KDU-ČSL jako samostatné a suverénní strany na české politické scéně. Je na nás, zda se dokážeme těmto snahám postavit na odpor hrdě a se vztyčenou hlavou. K prosazení dobra je vždy třeba nemalé odvahy!
Byl bych ale špatným předsedou, kdybych kromě konstatování nesnadné situace, ve které se strana nachází, nenavrhl také řešení. KDU-ČSL bude v budoucnu stabilní a úspěšnou stranou za dvou nezbytných podmínek. O první z nich, kterou je odborná zdatnost, jsem se již částečně zmínil na začátku tohoto dopisu. Bude to sice vyžadovat tvrdou práci každého z nás na sobě samých, bez ní se však dopředu nepohneme. Je načase, abychom v našich diskuzích na vnitrostranických grémiích upřednostňovali před personálními otázkami věcnou diskusi s využitím objektivních a fundovaných argumentů. Druhou nezbytnou podmínkou je pak dosažení jednoty ve straně. Jednotou nemám samozřejmě na mysli ani bezbarvou uniformitu s absencí diskuze uvnitř strany, ani silové prosazování jednotného názoru ať již z jakékoliv pozice či od kohokoliv ze členů. Není však možné, abychom svou veřejně deklarovanou názorovou roztříštěností a nejednotou nahrávali svým politickým konkurentům a oslabovali tak své vlastní pozice! Cena za takové chování, byť jde mnohdy jen o neopatrnost či malou prozřetelnost, je příliš vysoká. Stáváme se tím nevěrohodnými pro naše politické partnery. To logicky zeslabuje naše vyjednávací pozice a v jednáních s koaličními partnery jsme tak nuceni přistupovat na stále větší kompromisy, které jsou pro naše voliče občas jen těžko pochopitelné a přijatelné. Chci proto věřit, že se i tato situace v naší straně v nadcházejícím roce změní k lepšímu a nebude o nás platit ono biblické: "Vždyť synové tohoto světa jsou vůči sobě navzájem prozíravější než synové světla".
Do nového roku bych každému z vás rád popřál mnoho zdraví, štěstí, úspěchů a "tepla rodinného krbu". Děkuji všem za neutuchající podporu, pomoc, cenné podněty i konstruktivní kritiku a těším se spolu s vámi na další spolupráci ve prospěch KDU-ČSL i celé České republiky.
Požehnaný rok 2008 přeje
Jiří Čunek
4. 1. 2008
