Praha - Otázku, zda se připojit k nově vznikající smlouvě o záchraně eura, budou probírat poslanci na konci úterní schůze, kdy je o výsledcích summitu Evropské unie bude informovat premiér Petr Nečas (ODS).
Definitivní rozhodnutí by pak měla učinit vláda. "O zapojení ČR do pomoci eurozóně rozhodne vláda, nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku," řekl Nečas krátce po skončení summitu.
Premiér upřesnil, že o tom jeho kabinet začne debatovat už ve středu a nevyloučil, že i rozhodne. Podle něj to ale není nutné, protože lhůta na rozhodnutí do 10 dnů od summitu zavazuje země eurozóny, nikoli nečlenské státy.
"Já se teď osobně kloním, aby se Česká republika nezúčastnila," řekl premiér své osobní stanovisko.
Svým oběma vládním partnerům vzkázal, aby se rozhodovali na základě faktů. Postoje TOP 09 i Věcí veřejných ale zatím zůstávvají stejné.
"Naše záporné stanovisko se nemění, stojíme za víkendovým prohlášením Radka Johna," řekl Aktuálně.cz předseda poslanců VV Vít Bárta.
Naopak další vládní strana - TOP 09 - deklaruje, že je spíše pro se k nové smlouvě připojit.
"Předsednictvo TOP 09 důrazně doporučuje svým ministrům, aby ve vládě zaujímali taková stanoviska, která nevyčlení Českou republiku z hlavního proudu Evropské unie," píše ve svém prohlášení vedení strany.
V jádru ODS zatím převažují negativní signály.
Své k tomu ale bude chtít i opozice. ČSSD se ústy svého předsedy Bohuslava Sobotky přiklání na stranu záchrany eura.
Deset dní na rozhodnutí
Členské země EU mají do deseti dnů po summitu potvrdit, že poskytnou půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eura. Celkem by mělo jít o částku 200 miliard eur ve formě půjček. 150 miliard by půjčily země eurozóny, zbylých 50 miliard pak ostatní členové EU.
Peníze by se použily na boj proti finanční krizi, především proti přelití dluhové krize do zemí jako je Itálie nebo Španělsko. V případě, že by se připojila i Česká republika, znamenalo by to z její strany půjčku asi 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun.
S připojením k nové smlouvě už předběžně souhlasily všechny členské státy EU s výjimkou Velké Británie a Maďarska. Česká republika si spolu se Švédskem vzala čas na konzultace s národními parlamenty.
