Praha - Státní úředníci, kteří mají hlídat rozpočet země, nevedou vždy přesné účetnictví.
Ministerstvo financí už léta vůbec nevede účetní knihy u hned několika kapitol státního rozpočtu. Přes jednu z nich dokonce protéká polovina všech peněz, se kterými stát hospodaří.
I když na problém upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, resort zatím změny neudělal. Zavést účetnictví požadují i poslanci z kontrolního výboru sněmovny, kteří nedávno dokonce navrhli kvůli tomu neschválit několik kapitol státního závěrečného účtu za loňský rok.
Stát nemá přehled o penězích
Účetnictví se nevede v kapitolách Všeobecná pokladní zpráva, Státní aktiva a Státní dluh. Přitom přes první z nich projde asi 499 miliard korun za rok. Z této kapitoly jsou také peníze, které poslanci každoročně používají na cílené dotace do regionů tzv. poslanecké pomníčky.
Státní závěrečný účet, jehož jsou kapitoly součástí a který každoročně schvaluje Poslanecká sněmovna, je podle mnohých proto pouhou formalitou. "Je to jen přesný součet nepřesných čísel a neříká vůbec nic. Když jsou vstupní údaje nevěrohodné, nemůže se stanovit přesný závěr," řekl Aktuálně.cz poslanec Vladimír Koníček (KSČM), předseda kontrolního výboru.
"Nevede se žádná účetní kniha. Není pak žádná záruka, že se vykazuje všechno," míní politik. Poslanci ale závěrečný účet opět i přes výtky schválili.
Evidence? Ale podrobná
Ministerstvo přitom problém připouští. Potvrdilo, že v těchto kapitolách skutečně loni neúčtovalo a neúčtuje ani letos.
Jak dlouho to ale vlastně ministerští úředníci takto vedou? Zdá se, že odjakživa. "Podle dostupných informací není známo, zda se v kapitole Všeobecná pokladní zpráva účtovalo," říká dokonce mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Proč chybí přesné účetnictví? Vypadá to, že ministerstvo nezná ani důvod. "O operacích v těchto kapitolách se vede podrobná evidence podle druhu příjmů a výdajů a rozpočtové skladby," uvedlo na dotaz ministerstvo.
Resort ovšem tvrdí, že se chybějícím účetnictvím zabývá a chce ho zavést. Ovšem až zavede tzv. státní pokladnu. "Účetnictví u dvou kapitol bude zaváděno v návaznosti na budování systému státní pokladny, který by měl vyústit také v zahájení vedení účetnictví České republiky," dodal Jakob
NKÚ: rozpočet je neprůhledný
Před nedávnem ředitel Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal ve sněmovně zopakoval nejen výtky k chybějícímu účetnictví, ale také k neprůhlednosti rozpočtu. Ty sdílejí také všichni ekonomové, kteří se státním rozpočtem zabývají.
"Opakovaně zdůrazňujeme, že je nutné, aby údaje ve státním závěrečném účtu byly vykazovány transparentně a umožňovaly mezinárodní srovnání. Je proto nutné, aby podkladem pro státní rozpočet bylo správné, úplné a věrohodné účetnictví jednotlivých účetních jednotek v rámci všech kapitol státního rozpočtu, včetně celé oblasti závazků," řekl Dohnal.
Někdejší úředníci ministerstva financí Aleš Krejdl (dnes Deloitte) a Jan Pavel (dnes VŠE) problém podrobně popsali ve studii pro Transparency International, kde požadovali rychlé změny, které by rozpočet učinily průhlednější. Podle dalšího jejich bývalého kolegy Tomáše Sedláčka (dnes ČSOB) tím způsobem jde ušetřit ročně desítky miliard.
Sedláček vychází ze zkušeností Slovenska, kde probíhá rozpočtová reforma ve dvou etapách. Prvním krokem bylo zavedení systému tzv. státní pokladny. Tento systém řídí veřejné finance ve většině evropských zemí včetně Francie a Velké Británie.
Umožňuje vládě průběžně kontrolovat stav na účtech, snižovat tím dluhy jednotlivých resortů a lépe řídit dluhovou službu.
Kalousek má plán, výbor chce řešení
Konkrétní postup při zavedení systému státní pokladny navrhl pravicový think-tank eStát, který využil zkušeností jednoho ze slovenských reformátorů Vojtecha Ferjančeka. Topolánkova vláda si však tento plán neosvojila.
Dnes se k zavedení systému státní pokladny hlásí Bohuslav Sobotka (ČSSD) i Jiří Dolejš (KSČM).
Druhým krokem rozpočtové reformy je reforma účetnictví, která změní metodiku státních účtů podle vzoru soukromé sféry. Tento druhý krok vláda Mikuláše Dzurindy nestihla, v reformě však pokračuje Robert Fico.
Ministr financí Miroslav Kalousek se drží doporučení ekonoma Pavla a chce zlepšit stav rozpočtu dílčími kroky. Prvním z nich je novela, která začne platit v lednu 2008 a umožní financím kontrolovat výdaje z rezervních fondů. Případné další změny však do legislativního plánu vlády nenapsal.
To je příliš pomalé i na poslance koalice. Kontrolní výbor Kalouskovi uložil, že má do měsíce jasně říct, co udělá, aby se při projednávání příští rok situace s chybějícím účtováním už neopakovala.
"Máme na krku 850 miliard dluhů, neexistující nebo nefunkční řídící mechanismy ve státní správě, neexistující nebo nefunkční kontrolní systémy ve státní správě, neprůkazná účetnictví jednotlivých kapitol státního rozpočtu, soustavné porušování zákona o rozpočtových pravidlech, zákona o finanční kontrole, zákona o zadávání veřejných zakázek, nedodržování vlastních vyhlášek, pokynů. Takovýto závěr by kdekoliv v obci či kraji znamenal bod jednání zastupitelstva o odvolání hejtmana či starosty. Následovaly by razantní organizační a personální změny. My bohužel takovýto státní závěrečný účet s tímto výsledkem ve vší tichosti, na doporučení rozpočtového výboru schválíme," řekl při jednání ve sněmovně poslanec Libor Ježek (ODS).
