Lisabonská smlouva je nový imperialismus, varuje eStat

Petr Holub
31. 10. 2008 9:49
Právní analýza popisuje důsledky smlouvy pro Českou republiku
Nenechte se zastrašit. Jeden ze sloganů kampaně, který podle všeho zabral.
Nenechte se zastrašit. Jeden ze sloganů kampaně, který podle všeho zabral. | Foto: Blahoslav Hruška

Praha - Opakovat úspěch irské nadace Libertas, která významně přispěla k tomu, že Irové odmítli Lisabonskou smlouvu. Takový je v Česku cíl neziskové společnosti eStat.cz, jejíž členové mají politicky blízko k ODS.

Právníci eStatu smlouvu přečetli a poslancům i senátorům rozdali seznam novinek, které členským zemím přinese.

Právě sněmovna a senát by měly po 10. listopadu rozhodnout, jestli Češi smlouvu přijmou, anebo budou vedle Irů jediným evropským národem, který ji odmítne.

Nové pravomoci Bruselu

"Smlouvá má své pozitivní stránky, ty negativní však převažují," shrnuje zkoumání dokumentu, který v Lisabonu schválily hlavy všech členských zemí EU, expert eStatu Dalibor Veřmiřovský. Na veřejnost vstoupil v roce 2006, kdy v pozici náměstka rušil ministerstvo informatiky.

Smlouva podle něj nepřípustně rozšiřuje pravomoci Evropské komise a omezuje tak suverenitu členských států. Dosud měla komise na starost dohled nad společným trhem, napříště bude moci mluvit členským státům do sociální politiky včetně výplaty důchodů, do sazby nepřímých daní, energetiky a zahraniční politiky.

Češi už například nebudou smět jednat o zrušení víz, jaké letos domluvili se Spojenými státy.

Vznikne dokonce evropská policie, která bude smět zasahovat na území všech členských států. Bude k ruce evropskému žalobci, který může stíhat občany jednotlivých zemí bez toho, aniž by své kroky konzultoval s jejich úřady.

"Fakticky jde o návrat imperialismu velkých evropských zemí. Jen se prosazuje jinými prostředky," míní Veřmiřovský.

Čtyři, bez kterých to nejde

O Evropě totiž budou rozhodovat země, které získají kontrolu nad bruselskými úřady. Ty budou vydávat směrnice a rozhodnutí, které bude schvalovat evropská rada. V ní má sice zastoupení každá země, v celkem 220 oblastech se však bude rozhodovat tzv. kvalifikovanou většinou. Třeba i pro stanovení jednotné sazby nepřímých daní bude stačit, že se dohodne 15 zemí, které čítají 65 procent evropského obyvatelstva.

Tři ze čtyř velkých zemí (Německo, Francie, Itálie a Velká Británie) tak mohou kdykoli zablokovat jakékoli záměry Evropské komise. Naopak jim stačí sehnat podporu jedenácti libovolně malých států, aby prosadily, co potřebují.

EU Commission President Jose Manuel Barroso makes a speech during the "Treaty of Lisbon" ceremony in the Jeronimos Monastery in Lisbon December 13, 2007. European Union leaders will sign the 'Treaty of Lisbon' on Thursday to modernise the bloc's institutions and put behind them a difficult reform process that has lasted nearly a decade. REUTERS/Jose Manuel Ribeiro (PORTUGAL
EU Commission President Jose Manuel Barroso makes a speech during the "Treaty of Lisbon" ceremony in the Jeronimos Monastery in Lisbon December 13, 2007. European Union leaders will sign the 'Treaty of Lisbon' on Thursday to modernise the bloc's institutions and put behind them a difficult reform process that has lasted nearly a decade. REUTERS/Jose Manuel Ribeiro (PORTUGAL | Foto: Reuters

"Vzorový postup jsme viděli při nedávném zasedání zemí eurozóny, kde francouzský prezident prosadil bankovní garance. Evropská rada pak byla postavena před hotovou věc," upozorňuje Veřmířovský.

Dračí paragraf

Lisabonská smlouva rozšiřuje počet oblastí, kde stačí kvalifikovaná většina o třetinu proti stavu, který platí po přijetí smlouvy z Nice.

Přitom obsahuje klíčový paragraf 48, který svým sedmým odstavcem radě umožňuje, aby dále zvětšovala počet oblastí, kde rozhoduje Brusel a kde rozhoduje kvalifikovanou většinou. K tomuto rozšíření nadále nebude třeba, aby je schválily parlamenty či občané jednotlivých členských států, jako tomu bylo dosud.

Právě tento paragraf vzbudil obavy Irů, že někdy v budoucnosti komise zruší jejich neutralitu a například liberalizuje potraty.

"Sedmý odstavec je dračím vejcem, který Evropské unii umožní, aby se z nadnárodního uskupení změnila na superstát," tvrdí Veřmiřovský.

Nadvláda starých kádrů

Smlouva také rozšiřuje tzv. "doložku flexibility", podle níž mohou vydávat závazná rozhodnutí například o obchodních normách pouze úředníci Evropské komise. Takových rozhodnutí je desetkrát víc než směrnic, které projednává Evropská rada a Evropský parlament. Napříště budou moci úředníci členským státům nařizovat podrobná pravidla i v sociální oblasti či v ochraně životního prostředí.

Zvláště menší země ztratí nad komisí jakoukoli kontrolu, protože smlouva předpokládá pouze 18 komisařů, kde se budou zástupci členských států střídat. Podle eStatu se tak posílí role kariérních úředníků. Mezi nimi mají nejvíc zástupců staré členské země, především Francie a Německo, a nové státy prosazují své kádry jen pomalu.

Možnosti obrany

Smlouva přitom dává členským zemím jen omezené možnosti obrany. Novinkou je právo parlamentů odmítnout nové směrnice i rozhodnutí Evropské komise. Pokud se dohodne nadpoloviční většina evropských parlamentních komor, musí být směrnice zrušena.

Stanovisko jedné země, nebo několika málo států však pouze komisi upozorní, že by se měla spornou směrnicí znovu zabývat. Přitom bude záležet na komisařích, jestli se do revize skutečně pustí.

Červnový průzkum STEM ukázal, že 53 procent Čechů nechce, aby parlament Lisabonskou smlouvu schválil. V tom se podobáme Irům, kteří ji v referendu odmítli rovněž tříprocentní většinou. Také argumenty odpůrců z eStatu odpovídají těm, které užívala irská nadace Libertas.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Filmový festival v Benátkách bude, porotě předsedá Blanchettová

Filmový festival v Benátkách se letos uskuteční dle plánu začátkem září. Nejstarší kinematografickou přehlídku na světě však kvůli koronavirové krizi, která zasáhla i filmový průmysl, navštíví méně produkcí, oznámil guvernér regionu Benátsko Luca Zai. Pořadatelé už v lednu avizovali, že porotě 77. ročníku bude předsedat herečka Cate Blanchettová. Itálie uvolní cestovní opatření příští středu 3. června, od tohoto data mohou občané z dalších států Evropské unie navštěvovat zemi bez nutnosti absolvovat po příjezdu dvoutýdenní karanténu. V Itálii od propuknutí pandemie zemřelo na nemoc covid-19 přes 32 tisíc lidí, což je po USA a Velké Británii třetí nejvyšší počet na světě.

Zdroj: Reuters , ČTK
Další zprávy