Potvrdil to včerejší sněm Asociace českých a moravských nemocnic, který se omezil pouze na verbální stížnosti. "Tak kritickou situaci nepamatuji od konce totality. Byl také chaos, ale byli jsme plni naděje. Teď jsou naší jedinou nadějí volby," prohlásil předseda asociace Eduard Sohlich.
A po nich se lékaři, byť třeba nepřímo, pustí do Ratha znovu. Chtějí změnit všechny zákony a vyhlášky, které Rath jako ministr prosadil. "Bude nutné dát dohromady jeden reparační zákon, který odvolá všechno, co se přijalo v posledním pololetí," vysvětlil Dalibor Stejskal, který má v Unii podnikatelských svazů na starosti zdravotnictví.
"Chtějí shodit, že dělám pořádek. Jim ten chaos vyhovoval," odmítl kritiku Rath.
Relativně úspěšné protesty
Manažeři nemocnic se s dalšími protestujícími zdravotníky shodli, že jejich odpor proti Rathovi byl relativně úspěšný. Největším škodám na systému se podle nich už podařilo zabránit.
Infobox
Rathovy kroky, které podle kritiků ohrožují zdravotnictví
- Nastavil nezvykle tvrdé limity, které nutí ambulantní lékaře omezit nabídku služeb.
- Regulace zhoršují péči v léčebnách dlouhodobě nemocných.
- O cenách za péči a léky rozhoduje nedemokraticky a neprůhledně.
- Časté změny předpisů způsobily právní chaos.
- Prosazuje kontroverzní zákon, který nutí přejít na neziskový režim i soukromé nemocnice.
Co dokázal ministr Rath podle vlastních slov
- Získal pro zdravotnictví ze státního rozpočtu 12 miliard navíc a snížil tak dluh VZP.
- Zastavil růst výdajů za léky.
- Zvýšil příjmy nemocnic i ambulancí o 5 procent.
- Vyměnil management zadlužené VZP a posílil v ní vliv státu.
- Umožnil nucenému správci napsat nový pojistný plán VZP.
"Nepodařilo se mu zlikvidovat nezávislé pojišťovny," připomněl šéf odborového svazu zdravotníků Jiří Schlanger úspěšný bojkot jednoho z ministrových zákonů.
Protesty soukromých lékařů Ratha donutily změnit přísnou úhradovou vyhlášku, podle níž museli především ambulantní lékaři omezit své výkony o třetinu. Víc by jim pojišťovny nezaplatily. I podle nové verze, která platí od dubna, budou muset nabídku služeb snížit. Proti loňsku však budou placeni o pět procent lépe.
Rath tvrdí, že omezení péče neškodí, protože lékaři vykazovali zbytečné výkony. Zdravotníci však upozorňují, že v některých oborech na to doplatí pacienti.
Co hrozí dlouhodobě nemocným
"Chyby zůstaly i v nové vyhlášce," oznámil Stanislav Fiala z asociace nemocnic. Nejvíc mu vadí zásah v léčebnách dlouhodobě nemocných. Ministerské regulace prý brání, aby od pojišťoven dostaly slíbených 105 procent loňských financí. Léčebnám pak nezbývá než snižovat stavy zaměstnanců či výdaje na léky.
"Zhoršuje se tím situace nejhůře postižených pacientů po mrtvicích a vážných úrazech. Je to znepokojivá a neudržitelná situace," potvrdil také Petr Fiala, který byl poradcem několika posledních ministrů zdravotnictví.
Rath prohlásil, že o problémech neví a že léčebny si polepší v každém případě. "Pojišťovny chtěly strhávat peníze léčebnám, které neměly dost personálu. Domluvil jsem s nimi, že to nebudou dělat," upřesnil.
Paralen bude dražší
Návrat klidnějších poměrů včera potvrdila i dohoda ministrů zdravotnictví a financí s Grémiem majitelů lékáren. Podle ní Česko přejde u léků na degresivní marži.
Rath v lednu prosadil, že se obchodní přirážka u léků snížila z 32 na 29 procent. Od srpna bude mít přirážka sedm úrovní. Například za nejlevnější léky do 150 korun bude přirážka 33 procent, za nejdražší nad 5 tisíc korun pouze 10 procent.
"Vyšší marže za nejlevnější léky pomůže ohroženým venkovským lékárnám. Přitom průměrná marže bude 28,5 procenta, a tím celý systém ušetří," vysvětlil kompromis Rath.
Pro pacienty se mohou ceny u lacinějších léků zvýšit nejvýš o dvě koruny. Do voleb chce ministr ještě prosadit nový pojistný plán VZP. "Vyškrtnou se z něho elektronické zdravotní knížky a další zbytečné věci," oznámil Rath.
