Krize může udělat z Česka moderní zemi, říká Liška

Petr Holub
24. 1. 2009 11:20
Ministr školství prosazuje, aby se peníze daly do výzkumu
Ministr školství Ondřej Liška.
Ministr školství Ondřej Liška. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Ministr školství Ondřej Liška navrhne vládě možnost, jak využít ekonomickou krizi. Vidí v ní příležitost k modernizaci tuzemské ekonomiky a celé společnosti. 

Česko, říká Liška, které dosud vydělávalo na tradičních průmyslových odvětvích, může následovat finský vzor a vsadit na moderní technologie.

"Není lepší moment pro úvahy o navázání spolupráce mezi soukromými inovativními firmami a veřejnými výzkumnými organizacemi než hospodářská krize," uvedl ministr v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Prostředky na výzkum a vývoj v soukromé sféře budou podle něho klesat s tím, jak klesají zisky, a proto bude zcela legitimní, když součástí některých ozdravných balíčků budou investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje.

Krize a blogy:
Autor fotografie: Aktuálně.cz

"Není to jen investice do budoucí prosperity, zároveň je to masivní tlak na daňové zvýhodnění těch, kteří investují ze soukromých prostředků do veřejného výzkumu. Tato debata se nyní ve vládě odehrává a bude se odehrávat po celou dobu trvání hospodářské krize. Náš inovativní potenciál bude potřebovat další impulsy," doporučuje ministr Liška.

A.cz: Vy tedy prosazujete, aby se v očekávaném záchranném balíčku vlády neobjevily jen investice do dopravní infrastruktury, ale i do výzkumu a škol?

Mým cílem je jednoznačně, aby každý balíček, se kterým vláda přijde, obsahoval investice do výzkumu a vzdělávání. To je ten nejjistější základ budoucí prosperity. Můžeme to ukázat na velkém počtu konkrétních případů, včetně toho finského, který se mimořádně osvědčil. Každá koruna investovaná do vzdělávání a výzkumu se společnosti mnohonásobně vrací.

A.cz: Dlouhodobá podpora výzkumu se na letošním ekonomickém růstu neukáže. To byste musel do něčeho konkrétního investovat hned. Do čeho?

Když vezmete evropský operační program Výzkum a vývoj pro inovace, jde o 60 miliard do špičkového výzkumu a jeho infrastruktury. Příkladem také je, jak ke krizi přistoupilo Německo. Nejde jen o to postavit špičková pracoviště, ale také o to, aby špičková pracoviště splňovala určité parametry. To, že se při stavbě nové a rozsáhlé výzkumné infrastruktury investuje do její energetické šetrnosti, to všechno jsou opět peníze, které se nám mnohonásobně vrátí v podobě bezpočtu ušetřených Temelínů. Vláda by měla jít tímto progresivním směrem.

A.cz: Pokud se tedy bude investovat, tak do školních budov a do stavby nových ústavů?

Stranou by neměly zůstat ani platy. Například ve Finsku, kde s mohutnou podporou výzkumu a vzdělání začínali na počátku devadesátých let, dnes patří učitelská profese k nejlépe placeným zaměstnáním. 

 

Právě se děje

Další zprávy