Praha - Po provedení penzijní reformy připravované vládou Petra Nečase se současný deficit důchodového systému dále prohloubí a objem veřejných prostředků vydávaných na financování důchodového systému vzroste.

V článku pro dnešní vydání Mladé fronty Dnes to napsal prezident Václav Klaus, který vyzval k vážné debatě o připravované reformě. Stať vyšla v den, kdy mají o podobě reformy jednat špičky vládní koalice.

Podle Klause "Nečasovo-Kalouskova" penzijní reforma přinese oproti současnému systému navíc pouze zavedení dalšího dobrovolného penzijního spoření či pojištění, které bude stát organizovat na úkor průběžného penzijního systému.

Fondy nahradí fondy

"Podporou nového dobrovolného pilíře penzijního připojištění bude zcela vědomě prohlubován schodek již v dnešní době deficitního průběžného systému, který však bude i v budoucnu zajišťovat hlavní část zabezpečení důchodců," uvedl Klaus.

Dodal, že tento deficit má být pokryt zvýšením DPH, což fakticky znamená, že objem veřejných prostředků vydávaných na financování důchodového systému vzroste.

Prezident má také za to, že plánovaný dobrovolný subsystém penzijního pojištění bude vznikat na úkor průběžného systému i na úkor existujícího penzijního připojištění.

"Jedny státem dosud podporované fondy budou nahrazeny jinými státem podporovanými fondy, respektive oba tyto systémy asi budou muset nějak koexistovat vedle sebe," napsal Klaus s tím, že to chápe jen velmi málo.

Soukromé spoření nepomůže

Podle něj není jasné, proč vládě nestačí reformovat existující systém fungujícího penzijního připojištění, jehož klienty je už dnes 4,6 milionu občanů, kteří do penzijních fondů vložili 220 miliard korun, a místo toho připravuje nový systém, který však bude také fungovat na principu dobrovolnosti.

"Neznamená to, že začnou být státem preferovány jisté soukromé peněžní fondy na úkor jiných?" ptá se Klaus.

Dodal, že skutečnou podstatou navržené reformy jsou parametrické změny průběžného systému.

Zavedení nového dobrovolného pojištění je věcí relativně okrajovou, která nepochybně zvýší náklady důchodového systému jako celku, ale žádný průlom v lepším zajištění úrovně budoucích důchodů nemůže přinést.