Klaus Lisabon nepodepíše, ani když ho soud posvětí

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá, Markéta Chaloupská
11. 10. 2009 12:22
Podle hradního tajemníka Jakla je pro prezidenta podmínkou dodatek stvrzující Benešovy dekrety
Foto: Reuters

Praha - Prezident Václav Klaus nepodepíše Lisabonskou smlouvu, pokud k ní nebude připojena záruka neprolomitelnosti Benešových dekretů.

Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla na tom nemůže nic změnit ani případné rozhodnutí Ústavního soudu, které by smlouvu posvětilo.

"Bez dodatku není možné, aby prezident smlouvu podepsal," řekl Jakl v pořadu Partie televize Prima.

Jakl má za to, že názory právníků, kteří zpochybňují Klausovy postoje, nestačí. Ústavní právníci nejčastěji zmiňují fakt, že smlouva stejně jako jiné právní závazky nebude působit retroaktivně, neboli zpětně. "Expertizy ale nejsou záruky," domnívá se Jakl.

Jak Klause sesadíme?

Osudem Václava Klause v prezidentském úřadě se podle dnešního vydání britského deníku The Sunday Times zabývají němečtí a francoužští diplomaté.

Podle anonymních zdrojů z diplomatických kruhů hledají cesty, jak ho sesadit, nebo jak změnit českou ústavu, aby ratifikaci nemohl blokovat.

"Pokud prezident brání demokratickému procesu a stojí proti rozhodnutí parlamentu i vůli lidí, dostává se za hranu zákona a musí čelit následkům," cituje list německého diplomata.

Jakl: Vláda o výhradách věděla

Prezidentův tajemník Jakl také dnes nepřímo řekl, že za současnou situaci může Topolánkova vláda. Prý věděla o výhradách hlavy státu k lisabonské smlouvě a Listině základních práv EU.

"Pan prezident měl v průběhu sjednávání této smlouvy velké množství připomínek a tato připomínka samozřejmě byla jednou z nich. Vláda o této připomínce velmi dobře věděla," sdělil Jakl. Podle něj ale vyjednání dodatku tehdy vláda nepřipustila, jednání údajně zablokovali tehdejší ministři Strany zelených: Karel Schwarzenberg a Martin Bursík.

Bývalý vicepremiér této vlády pro EU Alexandr Vondra nicméně v pořadu České televize řekl, že Klaus tento typ výhrad nezmiňoval.

Svoboda: Pojďme na Hrad

Šéf lidovců Cyril Svoboda ale zase připomněl, že právě pod patronací prezidenta Václava Klause probíhala celá ratifikace Lisabonské smlouvy.

"Prezident popírá sám sebe. Mohl do procesu kdykoli vstoupit. Mohl ho zastavit. Není možné říkat, já mám pravdu a vy všichni ostatní se mýlíte," uvedl Svoboda. Podle něj prezident možnost rezignovat, pokud nemůže ratifikaci dokončit.

Svoboda dokonce vyzval lidi, kteří se sejdou 17. listopadu, aby se šli na Hrad zeptat, jak to prezident s podpisem myslí.

Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka musí nyní vláda s prezidentem jednat o dalším postupu, který by byl představen už na příštím zasedání Evropské rady.

"Je otázka, jestli se prezident spokojí s politickou deklarací, nebo bude chtít něco důležitějšího. To by se muselo vyjednat v rámci přístupových rozhovorů s Chorvatskem," uvedl na Primě Paroubek.

Jsme poslední

Včera Lisabon podepsal polský prezident Lech Kaczyński. Česká republika je tak poslední zemí, která jej ještě neratifikovala. ODS se  prostřednictvím svého mluvčího nechala slyšet, že prodlužování ratifikačního procesu ČR neprospívá.

Sociální demokraté zase podle šéfa zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka doufají, že se ratifikace do konce roku stihne. "Ale už si to netroufám odhadovat. Jde plně o rozhodnutí prezidenta, jehož kroky jsou v této věci nepředvídatelné," řekl v sobotu Hamáček.

 

Právě se děje

před 7 minutami

USA zastavily vyšetřování, které mělo řešit, zda Bolton v knize o Trumpovi prozradil utajované informace

Americké ministerstvo spravedlnosti zastavilo vyšetřování ve věci, zda John Bolton v knize o svém působení v roli bezpečnostního poradce exprezidenta Donalda Trumpa protiprávně prozradil utajované informace. Informoval o tom list The New York Times a agentura AP. Zástupci vlády současného prezidenta Joea Bidena u federálního soudu podali dokument, kterým podnět k zahájení soudního řízení ruší.

V knize The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to dělo: Paměti z Bílého domu) vydané loni na konci června Bolton ukázal tehdejšího prezidenta Trumpa jako člověka, který se neorientoval v geopolitických otázkách, a jeho rozhodnutí se podřizovala snaze o znovuzvolení. Trump dal v souvislosti s knihou najevo, že si přeje Boltonovo stíhání a označil ho za "silně nekompetentního" a za "lháře".

Trumpova administrativa se pokoušela vydání knihy soudně zablokovat, protože Bolton podle ní porušil dohodu o mlčenlivosti, k níž se při nástupu do funkce bezpečnostního poradce zavázal. Spolupracovníci bývalého prezidenta také tvrdili, že kniha ohrožuje národní bezpečnost. Soud však jejich žádost zamítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy