Praha - Amnestie, kterou vyhlásil Václav Klaus při svém posledním novoročním prezidentském proslovu, se setkala s kritikou hlavně kvůli tomu, že se kvůli ní zřejmě zastaví stíhání táhnoucích se korupčních a tunelářských kauz.
Podle Klausova právního poradce a elitního českého právníka Karla Muzikáře ale prezident jen navázal na své dva významné předchůdce - Tomáše Garriguea Masaryka a Václava Havla. Respektive jejich pojetí amnestie prý zkombinoval.
Muzikář argumentuje hlavně Havlovými amnestiemi, prvnímu českému prezidentovi totiž také radil osobně.
Podle něj Klaus v žádném případě českým korupčníkům neodpouští.
"Amnestie z roku 1998 začíná tím, aby nebylo zahajováno trestní stíhání, a pokud bylo zahájeno, aby bylo zastaveno. Kdyby tam prezident Klaus použil toto, tak by všechny současné tzv. korupční aféry zastavil," argumentuje.
Havel však tehdy přikázal zastavit stíhání osob, kterým hrozily maximálně dva nebo tři roky vězení. Havel se také v roce 1990 musel vyrovnat s odkazem komunistické represe a soudnictví totalitárního režimu.
Klaus u příležitosti dvacátého výročí vzniku České republiky zastavil mimo jiné stíhání kauz táhnoucích se déle než 8 let se sazbou do 10 let. Jde například o kauzy Union banky, kvůli jejímuž krachu přišli lidé o 17 miliard korun, dále o vytunelování investičního fondu Trend či případy společnosti Progres Invest nebo obchodníka s cennými papíry KTP Quantum.
Aktuálně.cz: Rozsáhlá amnestie prezidenta Václava Klause si vysloužila kritiku. Podílel jste se na ní jako právní poradce pana Klause? Jak ji hodnotíte?
Nepodílel jsem se na ní. Byl jsem ale také právní poradce prezidenta Václava Havla a je zajímavé, když je porovnáte. Všichni se na tu amnestii z roku 2013 dívají jako na vytrženou z kontextu. Když se podíváte na tu Klausovu amnestii, je rozsahem menší než Havlova amnestie z roku 1990, která byla extrémně extenzivní a sahala až ke dvěma a třem rokům za některé trestné činy.
Na konci funkce jako Masaryk
A.cz: To ale byla trochu jiná společenská a politická situace.
Míra rozsahu amnestie z roku 1990 byla ovlivněna změnou politického režimu, bylo pravděpodobné, že i na lidi, kteří byli odsouzeni za tzv. nepolitické trestné činy, to mohlo být nalíčené atd. To znamená, že prezident tehdy uvažoval v trochu širších souvislostech. Je to spíš podobné amnestiím, které dělal Masaryk. Ten udělil poměrně rozsáhlou politickou amnestii při abdikaci ze své funkce v roce 1935. Udělil ji zejména všem komunistickým politickým předákům, aby zajistil, že Edvard Beneš bude zvolený prezidentem. Komunisti měli ve sněmovně poměrně velký vliv. Z dnešního pohledu to je zajímavé. Toto se týká hlavně té struktury, že ji udělil při odchodu.
A.cz: Přesto je prezident Klaus kritizován i za to, že amnestii vyhlásil na konci svého funkčního období. Například s argumentem, že už za ni ve své funkci neponese morální odpovědnost.
Tato amnestie byla udělena spíš u dvacátého výročí českého státu, působí to na mě podobně jako Havlova amnestie v roce 1990, protože jde o velké politické výročí.
A.cz: Je tu ale ten citlivý aspekt korupce a smetení ze stolu závažné hospodářské kriminality, starých případů z 90. let a z přelomu století.
Tady je to trochu mimo. Zejména když se bavíme o amnestii Václava Havla. Ten u všech amnestií nařizoval nezahajovat trestní stíhání, až teprve v druhém článku promíjel tresty již pravomocně odsouzené. Ta z roku 1998 začíná tím, aby nebylo zahajováno trestní stíhání, a pokud bylo zahájeno, aby bylo zastaveno.
Kdyby tam prezident Klaus použil toto, tak by všechny současné tzv. korupční aféry zastavil. To je poměrně zásadně proti tendenci, že chce omilostnit korupčníky. Můj osobní názor je, že tato amnestie je mírnější, než byly ty Havlovy, ale je vedená stejnou mírou motivace, jako byla ta první Havlova amnestie v roce 1990.
A.cz: Proč byla zvolena hranice osmi let u těch trestných činů - proč tolik, tradice?
K tomu se neumím vyjádřit. Ať by ta hranice byla zvolena jakkoli, vždycky kolem toho budou otázky, proč zrovna takto. K tomu nemám konkrétní úvahu.
