Praha - Václav Klaus by i přes kritiku lednovou amnestii vyhlásil znovu úplně stejně. Hájit bude prý kdykoliv a kdekoliv její oprávněnost, racionalitu a správnost. Prezident to řekl jeden den před veřejným slyšením v Senátu.

Rozsah amnestie včetně zastavení šetření některých případů ekonomického charakteru vyvolal ve společnosti velký odpor, Klausovi pak výrazně klesla popularita v průzkumech.

"Já o amnestii žádné silácké nové výroky říkat nechci. Jsem připraven kdykoliv, kdekoliv na jakémkoliv fóru racionalitu, správnost a oprávněnost amnestie hájit," řekl v reakci na dotaz na veřejné slyšení v Senátu k amnestii. "Já bych tu amnestii i přes ten neuvěřitelný šum v médiích, který nastal, udělal znovu opravdu stejným způsobem. A jsem si jist, až vášně opadnou, až to přestane být politikum, že ji všichni pochopí," prohlásil.

Slyšení v Senátu se nicméně Klaus nezúčastní a jestli tam půjde někdo z prezidentské kanceláře, nevěděl.

"O tom, jestli byla učiněna v souladu s Ústavou a v souladu pravomocemi prezidenta, o tom je směšné hovořit. Nevěřím, že by někoho v Senátu mohlo vážně napadnout, že by o tomto mohli hovořit," dodal.

Pobaveně podotknul, že by klidně mohl propustit všechny vězně v České republice, bylo by to sice absurdní a nesmyslné, nicméně ústavně v pořádku.

"Myslíme to vážně," reagoval Antl na středeční Klausovo prohlášení. Na rozdíl od ostatních pozvaných účastníků z prezidentské kanceláře nikdo podle Antla svou přítomnost na slyšení nepotvrdil.

Amnestii bude zkoumat Senát

Veřejné slyšení k motivům, okolnostem a důsledkům novoroční amnestie pořádá ústavní výbor horní komory.

Jindy, a to na mimořádné schůzi, by se Senát mohl zabývat také návrhem žaloby na Klause pro velezradu v souvislosti s amnestií. Schůze by se uskutečnila ještě do 7. března, tedy před nástupem nové hlavy státu. Sdělila to místopředsedkyně horní komory Alena Gajdůšková (ČSSD). 

K přijetí a tím projednávání návrhu je podle ústavy třeba nejméně 27 podpisů členů horní komory, k dispozici jich je teď 18. Novinářům to ve čtvrtek řekli předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) a šéfka senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (za SZ).

Zaslání žaloby k Ústavnímu soudu by pak musel Senát schválit. Posun v možnosti žalobu projednávat by podle Gajdůškové mohl nastat právě po čtvrtečním veřejném slyšení v Senátu ke Klausově amnestii.

Slyšení za účasti expertů na ústavní a trestní právo by podle Antla mělo "nabídnout konkrétní řešení, aby se takováto ostudná amnestie nikdy neopakovala". Mělo by vyjasnit, zda je lepší v ústavě omezit právo hlavy státu zastavovat trestní stíhání, nebo předkládat žaloby k Ústavnímu soudu. Část senátorů se už obrátila na Ústavní soud s žádostí, aby nejspornější část amnesti byla zrušena.

Na slyšení vystoupí ministr spravedlnosti Pavel Blažek nebo nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který má sdělit konkrétní údaje k případům zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání. Kromě ústavních expertů promluví také advokátka Hana Marvanová, která připravovala návrh na zrušení části Klausovy amnestie.

Gajdůšková: Amnestie nebyla diletantská, ale dobře připravená

Kontroverzní novoroční amnestie je podle Gajdůškové pouze jedním z důvodů žaloby, a to pro porušení práva poškozených na spravedlivý proces a na ochranu majetku. Senátorka poukázala na způsob její přípravy.

"Jsem přesvědčena o tom, že to nebyl diletantismus, ale že to bylo dobře připravené," uvedla Gajdůšková, která spolu s dalšími senátory už dříve požádala Ústavní soudu, aby zrušil část amnestie týkající se zastavení trestních stíhání.

Připravená žaloba, kterou podporuje petice o 60 000 podpisech, také viní prezidenta z toho, že navzdory soudnímu verdiktu nerozhodl o jmenování Petra Langera soudcem a nepodepsal dodatek k lisabonské smlouvě, který se týká nového záchranného fondu eurozóny, ačkoli obě parlamentní komory vznik tohoto Evropského stabilizačního mechanismu schválily.