Praha - Poslanci z hnutí ANO podpoří vládní návrh zákona o střetu zájmů i v případě, že projdou pozměňovací návrhy poslanců omezující podnikání jejich šéfa Andreje Babiše.
Důvod je jednoduchý – hnutí nemá páky na to, aby přijetí zákona zastavilo, a nechce před veřejností vypadat jako strana, která hlasovala proti tomu, aby politici při nástupu do funkce museli zveřejňovat svůj majetek.
"Je to koaliční zákon, my sami jsme to měli v předvolebním programu," vysvětluje šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, proč v neděli v ČT oznámil, že jeho strana zákon podpoří. Straníci jsou přitom proti návrhům, které by dopadly na jejich šéfa, a minulý týden se kvůli nim Faltýnek přímo na plénu Sněmovny ostře pohádal s šéfem TOP 09 Miroslavem Kalouskem.
"Kdo sleduje hlasy ze Sněmovny, tak ví, že ten zákon nakonec stejně projde. Takže i pokud tam protlačí ty pozměňovací návrhy silou, jako celek bychom pro ten zákon měli hlasovat i my," myslí si Faltýnek.
Poprosíme ČSSD
Hnutí přitom považuje některé pozměňovací návrhy na hranici ústavnosti, například ty z pera sociálního demokrata Jana Chvojky nebo Martina Plíška z TOP 09. Pokud by prošly, Babiš by od příštího volebního období nesměl vlastnit média a v Agrofertu by mohl držet maximálně 40 procent akcií.
Pokud by si jich ponechal více než čtvrtinu, firma by navíc přišla o možnost čerpat dotace, investiční pobídky a ucházet se o veřejné zakázky. Opatření by začala platit po příštích volbách. Babiš už oznámil, že počká na výsledné znění zákona a pak se poradí s právníky, zda neporušuje jeho ústavní práva.
Na otázku, proč hnutí podpoří zákon, který se může dostat do rozporu s ústavou, Faltýnek odpověď nemá. "Ve čtvrtek na koaliční radě ještě poprosíme koaliční partnery, aby podporu některým pozměňovacím návrhům stáhli," dodal Faltýnek.
Alespoň částečný ústupek už sociální demokraté udělali minulý týden - poslanec Chvojka původně navrhovat, aby ministr, který včas neprodá své akcie, nemohl z uvedených firem čerpat zisk. Nakonec ale sankci zmírnil, a ministrům tak bude hrozit maximálně to, že nebudou moci ve firmě vykonávat hlasovací práva. "Došel jsem k závěru, že by to mohlo vzbuzovat otázky o ústavnosti tohoto návrhu," komentoval to Chvojka.