Praha - Bývalý československý a český prezident Václav Havel by si přál, aby současná vláda byla vládou reforem. Jeho nadšení však zároveň brzdí zkušenost - o reformách mluvily všechny vlády, které se od roku 1989 vystřídaly u moci.
Loňské trojí volby podle něj daly najevo určitou nechuť voličů ke starým tvářím a zavedeným pořádkům. Nicméně zásadnější změna, kterou by uvítal, zatím nenastala. Řekl to v nedělním vystoupení v České televizi.
"Já bych byl velmi rád, kdyby tou vládou reforem byla, přeji si to, přeji to jim, přeji to spoluobčanům. Ale mé nadšení je lehce brzděno vzpomínkou na to, že to říkají jedenadvacet let všechny vlády a všichni ministři," shrnul Havel své pocity z politického roku 2010.
Pokud by si do budoucna něco přál, tak aby Česko zhruba do zhruba deseti let mělo novou ústavu, která by odstranila chyby a nedostatky té současné.
Podle exprezidenta by základní zákon státu by měl být hlavně srozumitelný. A přál by si také, aby listina základních práv a svobod byla uvedena přímo v ústavě, nikoli jen "vedle" ní - v současné podobě je totiž podle Havla "pouhým přílepkem" ústavy.
Krize i euro ku prospěchu
Havel se v novoročním vystoupení vrátil i k neklidné situaci uvnitř Evropské unie. Podotkl, že Evropa zažila již mnoho krizí, a pokud je vzala jako varování či výzvu, obrátily se v její prospěch.
"Já mám ten dojem, že ta dnešní krize, nebo doznívající krize, by měla být vnímána opět nikoli jako výzva k jakýmsi odstředivým tendencím, ale naopak jako výzva k jakési smysluplnější spolupráci," řekl.
Domnívá se též, že pokud společnost přijme současnou krizi jako výzvu k tomu nepůjčovat si "všude a na všechno", může se situace obrátit v obecný prospěch.
Havel také nepokládá za moudré, že se Česko zdráhá přijmout euro. "Neustále přepočítávat jedny peníze na druhé, to stojí miliardy," posteskl si.
Řekl také, že po roce fungování takzvané lisabonské smlouvy reformující některé instituce EU, se ukázalo, že tato smlouva nebyla žádnou katastrofou ani útokem na národní suverenitu.
