Praha - Legislativní rada vlády jednomyslně odmítla novelu vodního zákona, který měl usnadnit stavbu přehrad a povodňových zábran. Stavět na soukromých pozemcích by se podle návrhu mohlo ještě dříve, než by majitel dostal náhradu za vyvlastnění.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič a Martin Bursík ze životního prostředí požadovali, aby u vodních staveb vznikl tzv. institut strpění. "Majitel pozemků by musel stavbu strpět, ještě než by k vyvlastnění došlo," popsal plán svých kolegů ministr a předseda legislativní rady Cyril Svoboda.
ČTĚTE VÍCE:
Vraťte se ke standardu
On a další radní však plán odmítli. Také u vodních staveb se bude postupovat standardním způsobem vyvlastňování. Nejdříve se prokáže, že stavba je skutečně ve veřejném zájmu, pak se dohodne náhrada za vyvlastnění, a teprve na státní půdě se bude smět stavět.
Majitel by tak přišel o možnost zpochybnit veřejný význam stavby a při jednání o ceně by fakticky musel přijmout jakoukoli státní nabídku.
"Teď je otázka, jak se ministři zemědělství a životního prostředí k problému postaví dál," dodal Svoboda.
Podobný zákon, podle kterého je možné začít na soukromém pozemku stavět ještě před vyvlastněním, chystá podle slov svého náměstka Jiřího Hodače ministr dopravy Aleš Řebíček. Ten by chtěl odstranit licitování o ceně pozemků před stavbou dálnic.
Na řadě zákoník práce
Při jednání vládních legislativců se opět prokázalo, že k nejpilnějším členům vlády patří ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a ministr práce Petr Nečas.
Vládní rada doporučila přijmout Pospíšilův zákon o vyšších soudních úřednících, kteří by měli být k ruce soudcům a vyřizovat za ně veškerou administrativu. Tím chce Pospíšil urychlit soudní řízení.
Nečas pokračoval v úpravách zákonů přijatých ještě minulou sněmovnou. Dnes předložil první novelu zákoníku práce, kde udělal řadu technických změn a kam se dostaly i věcné úpravy, které koncem května dohodli zaměstnavatelé a odboráři. Jde o drobné úpravy, které odstraňují nejhorší byrokratické překážky při jednání podniků se zaměstnanci.
ČTĚTE VÍCE:
Například se prodlužuje pracovní doba pro brigádníky do osmnácti let, případně se umožňuje přesouvat pracovní dobu z jednoho dne na druhý během měsíce.
"Je mimořádně důležité, aby poslanci novelu schválili tak, jak byla předložena. Jinak se její smysl ztratí v lavině pozměňovacích návrhů," podotkl Svoboda.
Se zásadní novelou se čeká na září, kdy by měl Ústavní soud zjistit, jestli zákoník neodporuje ústavním pravidlům. Další změny se budou držet verdiktu soudců.
