Praha - Sociální demokraté se pustili do citlivého sporu s vládou a prezidentem, na jehož konci může být i nepřijetí Chorvatska do Evropské unie.
ČSSD by mohla vstup země zablokovat při hlasování v Senátu, kde má na rozdíl od dolní komory Parlamentu většinu.
Přístupovou smlouvu mezi Unií a Chorvatskem by měli čeští zákonodárci ratifikovat spolu s výjimkou z Lisabonské smlouvy, kterou si vyžádal prezident Václav Klaus jako ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v České republice. Sdružené hlasování už avizoval premiér Petr Nečas (ODS).
To však ČSSD odmítá a požaduje hlasovat odděleně.
"O těchto dvou věcech by se mělo hlasovat odděleně, nesouvisí spolu. Otevřeně a dopředu říkáme, že my pro výjimku z Lisabonské smlouvy hlasovat nebudeme. Pokud vláda trvá na ratifikaci obou těchto smluv společně, pak hrozí, že tak nepodpoříme vstup Chorvatska do Unie," řekl Aktuálně.cz místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nicméně v úterý po jednání s prezidentem Václavem Klausem prohlásil, že teď strana analyzuje dopad dodatku k Lisabonské smlouvě.
"Byli bychom velmi neradi, kdyby protokol jakýmkoliv způsobem omezil dostupnost a vymahatelnost sociálních práv, která garantuje Listina základních práv pro naše občany," prohlásil předseda ČSSD.
Schwarzenberg: Nechceme být za šaška
Ačkoliv samotná ratifikace by měla proběhnout až příští rok, politici už varování sociálních demokratů ohledně spojeného hlasování zachytili a začali vážně jednat.
Týká se to i už zmíněné schůzky Bohuslava Sobotky s prezidentem. A jednání se sociální demokracií požaduje i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
"Myslím, že je zde potřeba dohodnout se s opozicí. Poté, co nám partneři v Unii přislíbili projednat výjimku spolu s ratifikací přístupové smlouvy s Chorvatskem, by bylo groteskní, kdyby to bylo doma svrženo. Pak bychom opravdu vypadali jako šašci," varoval.
Až co právníci
Ministr zahraničí už zaúkoloval právníky, aby prozkoumali, do jaké míry je možné obě hlasování spojit či oddělit. Až bude výsledek, chce vyvolat jednání s ČSSD.
"Můj job jako ministra zahraničí je, abych prosazoval u našich partnerů v ostatních státech Unie, aby dodržovali to, co před dvěma lety slíbili, tedy spojit českou výjimku s přístupovou smlouvou Chorvatska. Otázka vnitropolitické scény je spíše věcí premiéra či prezidenta," řekl Schwarzenberg.
Sociální demokraté upozorňují na zbytečnost výjimky a požadují, aby ji vláda nejlépe úplně stáhla.
"Jednoznačně se ukazuje, že k žádným žalobám ze strany sudetských Němců nedochází. Smlouva tedy nepředstavuje žádné oslabení nebo ohrožení české pozice. Naopak přijetí výjimky by mohlo znamenat oslabení ochrany českých občanů v oblasti sociálních práv, která jsou zakotvena v Listině základních práv," uvedl stínový ministr zahraničí za ČSSD Lubomír Zaorálek.
Dokončení přístupové smlouvy s Chorvatskem do konce roku si předsevzalo Polsko, které nyní Unii předsedá. Samotná ratifikace by mohla proběhnout na podzim příštího roku. Přesné datum není známé. Pokud by se tak stalo až po senátních volbách, hrozba ČSSD by nakonec nemusela být naplněna, pokud by v Senátu ztratila většinu.
Klaus strašil Evropu
Samotné vyjednání české podmínky týkající se případných nároků sudetských Němců byl tvrdý oříšek, který potrápil celou Evropu. S tvrdou kritikou českého prezidenta přišel i vlivný Financial Times, list, který čtou nejen všichni evropští finančníci. Důvod? Česká hlava státu odmítla - jako úplně poslední - podepsat Lisabonskou smlouvu. Svůj podpis přitom dříve podmiňovala nejprve irským "ano" v referendu.
Když pak Irové smlouvu odsouhlasili, zazněla z Pražského hradu další podmínka: Češi měli získat záruky, že je kvůli Lisabonu nepřipraví o majetky odsunutí sudetští Němci. Evropa byla rázem na nohou. Krátce předtím, než měl léta vyjednávaný dokument začít platit, něco takového nikdo nečekal. Český prezident Klaus zašel ve svém provokativním odporu za každou cenu příliš daleko, napsaly v komentáři "Pozér Klaus" Financial Times. Z provokatéra se stal sabotér, uvedly.
Václav Klaus nakonec Lisabonskou smlouvu nezastavil. Začala platit 1. prosince 2009.
