Praha - Sociální demokraté chtějí přes Senát vyzvat vládu, aby neprosazovala českou výjimku z Listiny základních práv EU.

Tu si vymohl prezident Václav Klaus jako podmínku před podpisem Lisabonské smlouvy.

Výjimka, která má zaručit ochranu před případnými nároky sudetských Němců na majetek v České republice, však byla podle místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové (ČSSD) přislíbena za ústavně sporných okolností.

Zároveň by podle ní snížila standard ochrany základních práv českých občanů. Ačkoliv si podobnou výjimku vyjednaly například i Polsko nebo Velká Británie, podle názorů mnoha právníků se jedná o liché obavy.

Kritici pak ještě poukazují na to, že ačkoliv výjimka neplatí, sudetští Němci o svůj bývalý majetek v Česku nežádají.

Jako nepřijatelné pak Gajdůšková označuje skutečnost, aby případně dojednaná výjimka byla schvalována v rámci smlouvy o přistoupení Chorvatska k Evropské unii.

Vydíral Klaus Evropu?

Sociální demokraté, kteří mají v Senátu většinu, to označili za vydírání. Výzva, bez ohledu na to jak hlasování dopadne, však nebude pro Nečasův kabinet nijak závazná.

Ten se koncem letošního srpna shodl na tom, že bude prosazovat zakotvení výjimky do evropských smluv. Podle původní dohody mezi ČR a jejími partnery v EU se měla schvalovat při přistoupení nové členské země do unie, o což stojí ODS.

Nejistota pro Chorvaty

Podle ministra zahraničí Karel Schwarzenberga (TOP 09) z neformálních konzultací s EU i právní analýzy jeho ministerstva vyplývá, že by se hlasování o výjimce a Chorvatsku mělo oddělit.

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nedávno připustila dvě oddělená hlasování o vstupu Chorvatska a o výjimce, avšak s garancí, že dohodnutá výjimka bude potvrzena.