Praha - Příští jmenování profesorů letos na jaře by mohlo i nadále zůstat v pravomoci prezidenta, v tom případě by si ale hlava státu chtěla ponechat právo navrženého kandidáta odmítnout.

Po úterní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Zeman po dlouhých měsících průtahů kvůli tomu, že se chce vzdát této pravomoci, nakonec minulý týden podepsal jmenovací dekrety 85 profesorů. Předá jim je ale ministr, zatím se hledá vhodný termín v Karolinu.

"Pan prezident klidně bude jmenovat dál," uvedl Chládek s tím, že prezidentovi na jmenování vadí, že by měl být automat na podpisy.

Od loňské kauzy kolem jmenování akademika Martina C. Putny, kterému Zeman dekret původně nechtěl podepsat, ačkoliv vysokoškolský zákon s možností nejmenování nepočítá, se proto řeší, na koho by měla přejít jmenovací pravomoc.

Kdyby Zeman jmenoval profesory i příště, chtěl by mít možnost rozhodnout, komu z uchazečů navržených vědeckými radami vysokých škol nejvyšší akademický titul udělí a komu ne. Jmenování se tradičně koná na jaře a na podzim, loni na podzim se ale neuskutečnilo.

Vše vyřeší novela zákona

Prezident nyní podepsal všech 85 kandidátů čekajících na titul od podzimu. Chládek ale uvedl, že u čtyř či pěti jmen si prezident všiml, že hlasování bylo velmi těsné.

Zeman se rozhodl jmenovat profesory až poté, co zkrachovala snaha o prosazení novely o změně jmenování profesorů. Rozhodnutí musí ještě podepsat premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

To, kdo by měl profesory jmenovat v budoucnu, chce Chládek řešit prostřednictvím novely vysokoškolského zákona. S reprezentacemi vysokých škol ji začne projednávat v březnu.

Kromě prezidenta by to mohl být i ministr školství, předseda Senátu či rektor vysoké školy. V tom případě by byl ale titul vázán vždy jen na konkrétní školu, která jej udělila.