ANO a ČSSD chtějí o 13 miliard nižší restituční náhrady

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 2. 2014 16:40
Strany chtějí také úpravu inflační doložky a účelové zavázání náhrad.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vyjednávací tým ČSSD a ANO k církevním restitucím požaduje snížení náhrad za nevydaný majetek zhruba o 13 miliard korun.

Jedná také o úpravě inflační doložky a účelovém zavázání náhrad. Řekla to místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková.

Podle současné dohody má stát církvím během 30 let jako náhradu za nevydaný majetek vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci.

Generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub řekl, že tento návrh nebude komentovat s ohledem na domluvu s týmem, že ani jedna strana nebude dopředu do médií zveřejňovat konkrétní informace. "Já slib dodržím," uvedl Holub, který prý zatím také čeká, až ČSSD a ANO poskytnou podklady.

Zástupce ČSSD a ANO pozval Holub na pátek na jednání do Domova svaté rodiny v Liboci v Praze 6. Chce jim tam vedle jednání ukázat na praktickém příkladu, jak katolická církev nakládá s majetkem. Domov je nestátní nezisková organizace, celoročně poskytuje pobyt, prostředí pro život a integraci mentálně postižených lidí.

Gajdůšková očekává, že jednání by mohlo přinést konkrétní výsledek, pokud jde o účelovou vázanost náhrad. Naopak jednání o jejich snížení bude pravděpodobně složitější.

"My máme na stole nějaká čísla, o kterých budeme jednat. Církve tvrdí, že oni to mají spočítané v pořádku, my tvrdíme, že ten výpočet náš je jiný," uvedla Gajdůšková. Dodala, že rozdíl je u základní výše náhrad okolo 13 miliard korun. Obě strany se podle ní musí dobrat "k nějaké pravdě", a pokud bude potřeba, měl by věc posoudit nezávislý arbitr.

Při stanovování částky, s níž jsou prý již církve seznámeny, podle ní tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel.

Strany chtějí transparentní účet církví

Dalším požadavkem dvojice vládních stran je účelová vázanost prostředků a transparentní nakládání s nimi. "Jde o to, aby minimálně měly církve povinnost podávat informaci, tak jak se podávají výroční zprávy u všech veřejných institucí," uvedla členka vyjednávacího týmu. Ideální by podle ní byla forma transparentního účtu, ale vzhledem k tomu, že se požadavek týká většího množství organizací, nebylo by to podle ní úplně jednoduché.

Další schůzka s církvemi by se mohla uskutečnit v pátek, termín ale ještě není potvrzený.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň se bude během 17 let postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který nyní činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni posvětil Ústavní soud.

Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce zřídit monitorovací výbor, který se bude zabývat průběhem a dopadem církevních restitucí. Ministerský předseda to sdělil s tím, že chce v pondělí o návrhu jednat s koaličními partnery. Výbor by mohl působit pod úřadem vlády.

"Ano, chystám se navrhnout vládě zřízení monitorovacího výboru, který by se zabýval průběhem církevních restitucí a vyhodnocoval jejich dopady. Budu o tom v pondělí jednat s koaličními partnery," potvrdil Sobotka.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy