Putin a jeho úřady v posledních měsících přitvrdili svůj vztah k ruským nevládním organizacím a například je obvinili ze spojení se zahraničními tajnými službami.
V Maďarsku, odkud ve středu Putin přiletí do Prahy, vyzvala mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International tamního premiéra Ference Gyurcsánye, aby se při schůzce s Putinem přimluvil za ruské ochránce práv.
V Česku žádná nevládní organizace žádnou podobnou akci neplánuje.
"Je mi to líto," konstatoval senátor Jaromír Štětina, který doufá, že hnutí přece jen nějakou akci zorganizují. "Třeba se ještě něčeho dočkáme," dodal senátor.
Jediný veřejný protest
Štětina je zatím jediným, kdo veřejně komentoval Putinovu návštěvu. Uvedl, že opustí budovu Senátu, pokud ji ruský prezident navštíví.
"Nemohu setrvat pod jednou střechou s důstojníkem KGB, který nese politickou odpovědnost za genocidu čečenského národa a za potlačování svobody slova a demokracie v Rusku," vysvětlil své rozhodnutí Štětina.
Jenže: Putin se sice ve čtvrtek sejde s předsedou senátu Přemyslem Sobotkou, ovšem nikoli v Senátu, ale kousek dál v Liechtensteinském paláci.
"Mé vyjádření bylo adresováno těm politikům, kteří se s Putinem sejdou. Je třeba říkat Rusku pravdu," řekl Štětina.
Připomněl lednovou návštěvu německé kancléřsky Angely Merkelové v Moskvě, která Putinovi "připomněla" Čečensko, severní Kavkaz a nezapomněla ani na nový zákon, který umožní státu zvýšit kontrolu nad neziskovými organizacemi.
Nemáme čas a lidi
Nevládní organizace, oslovené redakcí Aktuálně.cz, vesměs svou pasivitu při Putinově návštěvě vysvětlují tím, že se momentálně věnují jiným aktivitám a na nic dalšího nemají čas ani lidi.
Infobox
RUSKÝ PREZIDENT
PO 13 LETECH
- Putin je po třinácti letech prvním ruským prezidentem, který Prahu navštíví.
- Jeho předchůdce Boris Jelcin se v roce 1993 setkal s prezidentem Václavem Havlem.
- O Putinově návštěvě v Česku se v minulých letech mluvilo několikrát neoficiálně. Termín však nikdy nebyl definitivně dohodnut.
- Moskva podrážděně reagovala na protesty, které zněly z Česka k ruskému tažení v Čečensku.
- Jisté ochlazení ve vztazích provázel vstup Česka do NATO i zavedení víz pro ruské občany po vstupu do EU.
- Nyní tyto problémy považují obě strany za překonané.
Přípravy a program
"Naše pobočka bohužel nestačí žádnou akci připravit," řekla Eva Dobrovolná, mluvčí pražské kanceláře Amnesty International.
Obdobně se vyjádřil i Pavel Bílek, zástupce ředitelky Českého helsinského výboru. "Protest nebo vystoupení neplánujeme," řekl Bílek.
S žádnou akcí nepočítá ani organizace Člověk v tísni. "Myslím, že kdyby něco chystal někdo jiný, dostali bychom pozvánku. Ale nevím o ničem," řekl ředitel organizace Šimon Pánek.
Putin výrazně přitvrdil
Ruský prezident Vladimír Putin naposledy zaútočil na nevládní organizace na přelomu ledna a února, když ruská tajná služba obvinila čtyři britské diplomaty ze špionáže a nařkla ruské nevládní organizace, že od jednoho z nich braly peníze.
Putin, který šestnáct let pracoval v ruských zpravodajských službách, následně prohlásil, že se nevládní sdružení chovají bezzásadově. Vyzval tajnou službu, aby "chránila společnost před všemi pokusy cizích států využívat tyto organizace pro vměšování do ruských záležitostí".
Ruský Helsinský výbor a další nevládní organizace tato obvinění označila za nesmysl.
V lednu Putin podepsal nový zákon, který rozšiřuje pravomoci státu při dozoru nad nevládními organizacemi. Podle expertů Rady Evropy porušuje zákon mezinárodní normy, Evropskou konvenci o lidských právech i ruskou ústavu. Putin to odmítl.
Radio Echo Moskvy poté informovalo, že mezi prvními oběťmi jsou německá organizace HELP a britské Centrum pro tvorbu míru a rozvoj společnosti, které pomáhají čečenským uprchlíkům na severním Kavkazu. Místní soudy jim nepovolily v této oblasti dále pracovat.
