Praha - Zástupci společností ABL a Prominecon (dříve Navatyp) se ohradili proti informacím, že by prostřednictvím společně uzavřené smlouvy financovali stranu Věci veřejné.
"To, co bylo zveřejněno a jak to bylo zveřejněno, neexistuje. Skutečnost je výrazně odlišná," řekl ředitel ABL Matěj Bárta.
Podle něj byla celková hodnota zakázky pět milionů korun, a ne 8,8 milionu uváděných deníkem MF Dnes. Za to prý ABL odevzdala společnosti Prominecon bezpečnostní analýzu, na které pracovala přes půl roku.
Vysloužil se zlobí
Podle listu zařizoval ekonom VV Radim Vysloužil v květnu 2009 podezřelou smlouvu mezi ABL, kterou tehdy vlastnil ministr dopravy Vít Bárta, a Promineconem, který byl spojován s některými pražskými politiky. Deník upozorňuje na několik neobvyklých okolností, například na to, že zakázku prý nezařizoval nikdo z dodavatelské ani odběratelské firmy.
Překvapivá prý byla i výnosnost. ABL měla za zhruba dva týdny dostat 8,8 milionu korun. Podle deníku se mohlo jednat o skryté financování strany.
"Odmítám nařčení, že by předmět smlouvy byl plněn jen formálně," odmítl tvrzení Matěj Bárta. Objem zakázky prý nedosahuje ani jednoho procenta obratu ABL v roce 2009.
Ředitel společnosti Prominecon Petr Kuchár novinářům řekl, že firma si audit objednala kvůli vstupu zahraničního strategického partnera. Ten do tehdejší společnosti Navatyp v roce 2009 opravdu vstoupil a celá skupina se přejmenovala na Prominecon.
Podle něj je výsledná cena pět milionů korun přiměřeným oceněním za práci odvedenou ABL. Odmítl, že by se mohlo jednat o skryté financování politické strany. "Naše společnost nesponzoruje politické strany a do politiky se nemíchá," dodal Kuchár.
Proti tvrzení novin ve čtvrtek odpoledne ostře vystoupil i poslanec Vysloužil. "Jedním z mých úkolů v rámci mé práce v Tri Services byla i administrace smluvního vztahu ABL ve vztahu k jejímu klientovi, společnosti Prominecon," řekl ke svému někdejšímu zaměstnání. "Jednalo se o běžnou pracovní záležitost, kterou jsem řešil jako řadu jiných," tvrdí.
"Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že moje bývalé občanské zaměstnání bude sloužit k naprosto účelovému propojení soukromých společností a financování politické strany," zlobí se.
Dotazy neumožnili, o sledování politiků nemluvili
O údajném sledování politiků na Praze 1 agenturou ABL na čtvrteční tiskové konferenci řeč nepadla. Žádné otázky novináři položit nemohli, mají je zaslat e-mailem.
ABL podle bývalého místopředsedy VV Jaroslava Škárky v roce 2006 sledovala někdejší starosty Prahy 1 za ODS Petra Hejmu a Filipa Dvořáka. Detektivové o nich zjišťovali informace z policejních databází, řekl Škárka deníku MF Dnes. Sledování podle něj koordinoval přímo Bárta.
"Většinu kauz řídil přímo Vít Bárta. Vždycky jsme se sešli já nebo někdo další z Věcí veřejných a někdo z detektivní divize ABL a koordinovali jsme postup," popsal listu Škárka.
Sledování politiků se prý sám účastnil: "Byl jsem v terénu. Chodil jsem na schůzky s politiky a měl na sobě záznamové zařízení," přiznal.
Jako důkazy policii předložil výsledky prověrek, záznamy ze sledování a maily, které se v rámci této skupiny vyměňovaly, i od Bárty.
U údajného sledování by šlo už o druhý případ, kdy bezpečnostní agentura ABL, kterou vlastní rodina Víta Bárty, špehovala politiky. Kauza sledování představitelů ODS na Praze 11 tehdy způsobila spory mezi Bártou a premiérem Petrem Nečasem (ODS).
Na sledování politiků v Praze 11 upozornila MF Dnes loni v září. Tehdy list zveřejnil osmistránkový dokument o tom, jak pracovníci ABL začátkem roku 2006 sledovali mimo jiné tehdejší starostku ODS v Praze 11 Martu Šorfovou. Letos v lednu deník napsal, že získal fotografie, videozáznamy a počítačové dokumenty.
