Praha - V době, kdy se rozhoduje o obsazení klíčových postů ve vedení protikorupční policie, tak policie změnila podmínky, které musejí uchazeči splnit.
Budoucí ředitel a náměstek jedné z klíčových služeb policie, která vyšetřuje ty nejzávažnější hospodářské delikty - často s politickým přesahem - nebudou muset jako dosud projít speciálními psychotesty. Ty prověřují například odolnost vůči zátěži, zvládání stresu nebo míru inteligence.
Zvláštní nároky budou muset však nadále splnit někteří elitní kriminalisté, zejména ti "v terénu". Ti, kteří se hlásí na posty "nejvyšší", nikoli.
Nutné, nebo výhodné?
Policie vysvětluje změnu, která platí od února, jako nutný systémový krok, Aktuálně.cz však zná uchazeče, jemuž může změna vyhovovat. Tomáš Krul, uchazeč o post náměstka ředitele protikorupčního útvaru, totiž v prvním kole výběrového řízení právě "starými" psychotesty neprošel.
Do druhého kola výběrového řízení se podle informací, které Aktuálně.cz získalo ze dvou nezávislých zdrojů, hlásí jen on, a jedna z překážek mu tedy odpadne.
Aktuálně.cz oslovilo i samotného Tomáše Krula - k případu se odmítl vyjádřit, ale nepopřel ho. "Nic nebudu komentovat," uvedl.
Je to náhoda
Proč ke změně dochází právě v čase výrazných personálních změn, vysvětluje policie tím, že už se o tom jedná dlouhodobě a teprve nyní to přišlo na řadu.
"Ten jiný zvláštní požadavek psychotestů zcela nesmyslně plošně nastavilo bývalé vedení (za šéfky Renaty Strnadové, pozn. red.). O změně jsme už asi měsíc jednali s dnes již bývalým ředitelem Jiří Novákem i náměstkem pro trestní řízení Jiřím Houbou. Prosazeno to bylo ale až teď," řekl Aktuálně.cz šéf personálního odboru na policejním prezidiu Roman Fidler.
Celý systém byl špatně nastaven, říkají na policejním prezidiu.
"Tam byl problém v nastavení podmínek těch řízení. O přijetí či nepřijetí de facto rozhodoval psycholog. To znamená, že pokud psycholog řekl, že to povolání nemůže uchazeč vykonávat, tak byť měl zkušenosti, tak měl smůlu," vysvětluje mluvčí celorepublikové kriminálky Pavla Kopecká.
"O jeho přijetí tedy rozhodoval psycholog, ne služební funkcionář, což bylo špatně," dodává.
Navíc prý všichni detektivové procházejí psychotesty průběžně, například pokud se zvyšuje jejich stupeň utajení nebo při nástupu do policie a není třeba je opakovat.
Ředitel ne, agent ano
Kdo konkrétně bude muset zvláštní požadavek psychotestů splnit a kdo ne, by se podle informací Aktuálně.cz mělo rozhodnout tento týden.
Obecně vzato by se mělo jednat hlavně o zvláštní agenty nebo například vyjednavače. "Jsou na ně kladeny velké psychické nároky, musí mít zvýšenou odolnost u stresu nebo zátěže," vysvětluje Fidler.
Protikorupční policie v současnosti hledá náhradu za bývalého ředitele útvaru Jiřího Nováka a bývalého náměstka Milana Cíceru. Podle zdroje má ale policie s obsazení klíčových postů problém, protože se na tyto místa nikdo zvlášť nehrne.
Útvaru nyní šéfuje druhý z minulých Novákových zástupců - Tomáš Martinec.
Opakování historie?
Problém s obsazením strategických postů řešila policie před třemi lety, když od útvaru odešel její ředitel Miloslav Brych. Ten totiž neměl dokončené vysokoškolskému vzdělání, a nesplnil tak podmínky, které mu pro tuto funkci nařídil nový služební zákon.
Tehdy měla policie velký problém najít nástupce. Po dvou zkrachovalých výběrových řízeních nakonec post obsadila Renata Strnadová.
Podle některých právníků ale byla do funkce vybrána v rozporu s platnou vyhláškou ministra vnitra, protože nebyla dodržena třicetidenní lhůta pro přihlášení kandidátů.
Změny u policie
Personální změny se dotkly i ostatních útvarů. Začátkem minulého roku například skončil šéf Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice.
Další změna se týkala Martina Červíčka, který skončil jako šéf dopravní policie a převzal velení nad Policejní správou Hlavního města Praha. Vystřídal tak dlouholetého ředitele pražské policie Petra Želázka.
Po sedmnácti letech také skončil ředitel protidrogové centrály Jiří Komorous, kterého nahradil jeho zástupce Jakub Frydrych
