Misi, kterou podpořil při středeční návštěvě Prahy šéf americké diplomacie Mike Pompeo, označil předseda sociálních demokratů za málo ekonomicky významnou, na druhou stranu riskantní ve vztazích s Čínou.
S použitím slov europoslance ODS Alexandra Vondry Hamáček naznačil, že Spojené státy čekají, jaké dopady na Česko bude Vystrčilova cesta mít. "Američané se těší, budou sledovat, jak silně bude Čína reagovat," uvedl Hamáček s dovětkem, že se Česká republika hodí jako pokusný králík. Předseda Senátu tuto interpretaci odmítl s tím, že Pompeo ho ujistil o partnerství a spojenectví.
Mise má podle Vystrčila ambice dovést do Česka nové technologie a udělat z něj základnu pro výrobu tchajwanských výrobků v Evropě. Podle Hamáčka ale ekonomické vztahy s Tchaj-wanem fungují a cesta nebude znamenat velký průlom. Podle Vystrčila jsou ale důležité i další dva cíle cesty - bere ji jako symbol nezávislosti Česka a povinnosti šířit demokracie po světě.
Kdyby podle Hamáčka byly návštěvy země, kterou Čína považuje za svoji provincii, tak výhodné, jak Vystrčil tvrdí, stály by tam fronty, které ale vicepremiér nevidí. Zkušebním balonkem podle něj byla nedávná návštěva amerického ministra zdravotnictví na Tchaj-wanu.
Vystrčila na Tchaj-wan doprovodí téměř padesátičlenná podnikatelská delegace. Budou mezi nimi především zástupci technologických start-upů. Čeští podnikatelé by se měli na Tchaj-wanu setkat se svými protějšky například z oblasti nanotechnologií, tzv. internetu věcí či umělé inteligence.
Vystrčil poletí na Tchaj-wan 29. srpna a vrátí se 5. září. S cestou nesouhlasí Čína či někteří čeští političtí činitelé včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) a prezidenta Miloše Zemana.
Misi plánoval šéf Senátu Jaroslav Kubera před svým lednovým úmrtím. I jeho od cesty zrazoval zejména prezident Miloš Zeman, podle něhož to ohrozí vztahy s Čínou.