Deset procent, nebo nic. Dědictví opoziční smlouvy může stát lidovce se STAN místa ve sněmovně

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 2. 2017 6:33
Pokud se KDU-ČSL skutečně dohodne se STAN na vytvoření koalice pro nadcházející podzimní parlamentní volby, bude muset získat aspoň deset procent, aby vůbec dosáhla na poslanecké mandáty. Toto opatření bylo do volebního zákona zařazeno v době opoziční smlouvy, kdy se vládnoucí strany snažily oslabit stále silnější Čtyřkoalici. Politologové se shodují, že navyšující klauzule pro koalice je nesmyslným opatřením, pro které není racionální důvod. Myslí si však, že k jeho zrušení kvůli neochotě velkých stran dojde jen velmi těžko.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Zatímco všechny strany se budou na podzim snažit pokořit hranici pěti procent voličských hlasů, KDU-ČSL se Starosty a nezávislými budou muset překročit desetiprocentní práh, aby se vůbec do Poslanecké sněmovny dostaly. Zatím vše nasvědčuje totiž tomu, že do nadcházejících voleb půjdou jako koalice.

A právě pro koalice je současný volební zákon mnohem přísnější než pro samostatně kandidující strany - dvě společně kandidující strany tak musejí získat alespoň 10 procent hlasů, v případě tří či čtyř stran je to dokonce 15, respektive 20 procent. Podle politologů, které Aktuálně.cz oslovilo, vznikla tato podmínka účelově v době opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS a nemá žádné další opodstatnění. Její zrušení je i přesto nepravděpodobné.

Toto pravidlo bylo do volebního zákona vloženo v roce 2000 - předtím dvoučlenným koalicím stačil zisk pouze sedmi procent hlasů - v rámci novely volebního zákona. Cílem tehdejších změn mělo být to, aby vznikaly stabilnější vlády. Výsledkem však byl zákon, který kvůli dramatickému zmenšení volebních obvodů a dalších parametrů silně zvýhodňoval velké strany oproti menším. Ústavní soud, na který se kvůli tomu obrátil tehdejší prezident Václav Havel, většinu sporných bodů novely zrušil. Ne však zvýšení klauzule pro koalice.

Podle politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci novela volebního zákona pomáhala velkým stranám a poškozovala malé. "Ale jediné zvýšení klauzule pro koalice bylo tenkrát jasně namířeno proti Čtyřkoalici. To ostatní mělo obecnou povahu, s tím mohla Čtyřkoalice žít, a mohla mít dokonce solidní postavení uprostřed stranického systému," říká odborník na volební systémy. "Je to velmi nešťastné opatření, ale je to prostě dědictví opoziční smlouvy," uzavírá Tomáš Lebeda.

S tím souhlasí i Jan Outlý z Metropolitní univerzity v Praze. "Bylo to do zákona účelově implantováno a namířeno proti Čtyřkoalici, která tehdy voličsky rostla a ohrožovala ODS a ČSSD. To byl jediný účel," domnívá se. Čtyřkoalice KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratické unie a Občanské demokratické aliance byla silnou konkurencí pro vládnoucí ČSSD, již z "opozice" podporovala ODS. Do voleb v roce 2002 šla pak nakonec jen jako dvoukoalice KDU-ČSL a spojené Unie svobody s Demokratickou unií. Získala tehdy přes čtrnáct procent.

A právě navyšující klauzule, která v zákoně zůstala až do současnosti, může komplikovat cestu lidovců se Starosty do sněmovny. Lebeda se domnívá, že takto limitovat koalice je nesmyslné. "V jiných zemích na západ - v etablovaných demokraciích - se s tím nesetkáváme. Naopak pro koalice jsou ty podmínky někdy výhodnější. U nás nejenže ten systém nemotivuje ke spolupráci, ale přímo demotivuje. To jde proti smyslu toho, co chceme," řekl politolog.

"My chceme, aby strany spolupracovaly před volbami, nikoliv aby se všechny koaliční vazby vytvářely po volbách. Je prokázané, že koalice, které se vytvoří před volbami, jsou pevnější a stabilnější. To znamená, že pokud vlády budou utvářet subjekty, které už byly schopny uzavřít spolupráci před volbami, pak je tam mnohem nižší pravděpodobnost, že se taková vláda bude rozpadat," dodává politolog.

Řešení? Spojit se do jedné strany

Pokud dvě nebo více uskupení chtějí kandidovat společně, nemusí zakládat koalici. Stačí se sjednotit do jedné politické strany a pak jim bude pro vstup do sněmovny stačit obvyklých pět procent. Jiné řešení zvolila při posledních volbách TOP 09, když na své kandidátky zařazovala členy STAN.

Tato řešení však mají jednu komplikaci, která však pro tradiční strany může být nepřekonatelná: musely by se totiž vzdát svých politických značek. Právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč lidovci se Starosty dávají přednost společné kandidatuře v rámci koalice.

Pokud by se případné dvoukoalici lidovců a Starostů nepodařilo získat deset procent, bude je právě toto rozhodnutí stát mandáty ve sněmovně. "Riziko to je. Ale pokud chcete přijmout roli nějaké výrazné třetí síly, tak abychom se jí ve stávajícím volebním systému mohli stát, těch deset procent stejně potřebujeme," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz před časem první místostarosta STAN Vít Rakušan.

Změnu velké strany umožní jen těžko

Zatím to ale nevypadá, že by se zákon měl v dohledné době měnit. Zaprvé se na změně volebního zákona musí shodnout sněmovna i Senát, zadruhé zájem o zrušení navyšující klauzule pro koalice mají spíše malé strany. "Tato změna se bude prosazovat strašně těžko, protože ve sněmovně a Senátu sedí v naprosté většině poslanci stran, které o koaličních spolupracích neuvažují. A aniž by v tom měli nějaký velmi silný zájem, tak jen pokrčí rameny. Proč to měnit? V podstatě jim to nepomůže a v lepším případě to poškodí jejich politické soupeře, což jim vadit nebude," myslí si politolog Lebeda. "Tím, že se u nás koalice často nevytváří, tak to nebylo ani předmětem nějaké velké debaty," dodává Outlý.

Ani případná dvoukoalice KDU-ČSL se STAN to za prioritu nepovažuje, i když připouští, že by to za změnu stálo. "Určitě je to k zamyšlení," řekl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. "Nemyslím si, že by naše politická konkurence dnes zvedla ruku pro zrušení. Jako námět k diskusi k dalším možným změnám ústavy i volebních zákonů to bezesporu je," uznává předseda Starostů Petr Gazdík.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Světová zdravotnická organizace kvůli novému koronaviru stav globální nouze nevyhlásila

Světová zdravotnická organizace (WHO) usoudila, že je ještě příliš brzy, aby kvůli šíření nového koronaviru v Číně vyhlásila celosvětový stav zdravotní nouze. Oznámily to světové tiskové agentury. Koronavirem se nakazily stovky lidí a infekce si vyžádala přinejmenším 18 obětí. Rozhodnutí WHO následovalo poté, co se čínské úřady v snaze zarazit šíření nákazy rozhodly uzavřít tři města a zrušily hlavní oslavy lunárního Nového roku v hlavním městě.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus označil tato opatření za adekvátní. "Doufáme, že budou účinná a že potrvají krátce," řekl.

Zdravotnická agentura OSN oznámila své rozhodnutí poté, co nezávislí odborníci dva dny vyhodnocovali informace o šíření nového koronaviru.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Polský nejvyšší soud zpochybnil vládou nově dosazené soudce

Polský nejvyšší soud dnes dospěl k závěru, že soudci nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou nemají rozhodovat soudní pře. I z dnešního neveřejného rozhodování, které podle médií trvalo sedm hodin, předsedkyně nejvyššího soudu vyloučila všechny soudce, které do této soudní instance nominovala soudcovská rada. Vysvětlila to zásadou, že soudce nesmí rozhodovat v případu, který se ho osobně týká.

Jde o další krok ve sporu s konzervativní vládou a vládnoucí stranou o nezávislost polské justice. Novou soudcovskou radu vytvořila parlamentní většina vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), a ne sami soudci, jak tomu bylo dříve.

Jednání nejvyšší soudu se pokusila na návrh šéfky dolní komory parlamentu Elžbiety Witekové (PiS) zablokovat předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská. Ale nejvyšší soud se odmítl podřídit tomuto příkazu. Na ústavní soud se mezitím podle televize TVN 24 obrátili i noví členové nejvyššího soudu, kteří byli z dnešního rozhodování vyloučeni.

Prezident Andrzej Duda, pocházející z PiS, před novináři prohlásil, že jmenování soudců je výlučnou pravomocí hlavy státu, nepodléhá žádné kontrole a že nejvyšší soud se touto věcí neměl zabývat.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Praha ani v druhém výběrovém řízení ředitele magistrátu nevybrala

Komise nedoporučila žádného z přihlášených kandidátů. Magistrát o tom ve čtvrtek informoval v tiskové zprávě. Město vypíše nové výběrové řízení. Řízením úřadu, který zaměstnává zhruba 2300 úředníků, je nyní pověřena zástupkyně ředitele Zdena Javornická, a to od předloňského července, kdy minulá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) odvolala tehdejší ředitelku Martinu Děvěrovou.

Podle informací serveru Seznam Zprávy do druhého kola konkurzu postoupili šéf magistrátního odboru legislativy Tomáš Havel, Marta Kopecká, Karel Bláha a Radka Říhová. Do výběrového řízení se přihlásila právě také bývalá primátorka Krnáčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy