Deset procent, nebo nic. Dědictví opoziční smlouvy může stát lidovce se STAN místa ve sněmovně

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 2. 2017 6:33
Pokud se KDU-ČSL skutečně dohodne se STAN na vytvoření koalice pro nadcházející podzimní parlamentní volby, bude muset získat aspoň deset procent, aby vůbec dosáhla na poslanecké mandáty. Toto opatření bylo do volebního zákona zařazeno v době opoziční smlouvy, kdy se vládnoucí strany snažily oslabit stále silnější Čtyřkoalici. Politologové se shodují, že navyšující klauzule pro koalice je nesmyslným opatřením, pro které není racionální důvod. Myslí si však, že k jeho zrušení kvůli neochotě velkých stran dojde jen velmi těžko.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Zatímco všechny strany se budou na podzim snažit pokořit hranici pěti procent voličských hlasů, KDU-ČSL se Starosty a nezávislými budou muset překročit desetiprocentní práh, aby se vůbec do Poslanecké sněmovny dostaly. Zatím vše nasvědčuje totiž tomu, že do nadcházejících voleb půjdou jako koalice.

A právě pro koalice je současný volební zákon mnohem přísnější než pro samostatně kandidující strany - dvě společně kandidující strany tak musejí získat alespoň 10 procent hlasů, v případě tří či čtyř stran je to dokonce 15, respektive 20 procent. Podle politologů, které Aktuálně.cz oslovilo, vznikla tato podmínka účelově v době opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS a nemá žádné další opodstatnění. Její zrušení je i přesto nepravděpodobné.

Toto pravidlo bylo do volebního zákona vloženo v roce 2000 - předtím dvoučlenným koalicím stačil zisk pouze sedmi procent hlasů - v rámci novely volebního zákona. Cílem tehdejších změn mělo být to, aby vznikaly stabilnější vlády. Výsledkem však byl zákon, který kvůli dramatickému zmenšení volebních obvodů a dalších parametrů silně zvýhodňoval velké strany oproti menším. Ústavní soud, na který se kvůli tomu obrátil tehdejší prezident Václav Havel, většinu sporných bodů novely zrušil. Ne však zvýšení klauzule pro koalice.

Podle politologa Tomáše Lebedy z Univerzity Palackého v Olomouci novela volebního zákona pomáhala velkým stranám a poškozovala malé. "Ale jediné zvýšení klauzule pro koalice bylo tenkrát jasně namířeno proti Čtyřkoalici. To ostatní mělo obecnou povahu, s tím mohla Čtyřkoalice žít, a mohla mít dokonce solidní postavení uprostřed stranického systému," říká odborník na volební systémy. "Je to velmi nešťastné opatření, ale je to prostě dědictví opoziční smlouvy," uzavírá Tomáš Lebeda.

S tím souhlasí i Jan Outlý z Metropolitní univerzity v Praze. "Bylo to do zákona účelově implantováno a namířeno proti Čtyřkoalici, která tehdy voličsky rostla a ohrožovala ODS a ČSSD. To byl jediný účel," domnívá se. Čtyřkoalice KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratické unie a Občanské demokratické aliance byla silnou konkurencí pro vládnoucí ČSSD, již z "opozice" podporovala ODS. Do voleb v roce 2002 šla pak nakonec jen jako dvoukoalice KDU-ČSL a spojené Unie svobody s Demokratickou unií. Získala tehdy přes čtrnáct procent.

A právě navyšující klauzule, která v zákoně zůstala až do současnosti, může komplikovat cestu lidovců se Starosty do sněmovny. Lebeda se domnívá, že takto limitovat koalice je nesmyslné. "V jiných zemích na západ - v etablovaných demokraciích - se s tím nesetkáváme. Naopak pro koalice jsou ty podmínky někdy výhodnější. U nás nejenže ten systém nemotivuje ke spolupráci, ale přímo demotivuje. To jde proti smyslu toho, co chceme," řekl politolog.

"My chceme, aby strany spolupracovaly před volbami, nikoliv aby se všechny koaliční vazby vytvářely po volbách. Je prokázané, že koalice, které se vytvoří před volbami, jsou pevnější a stabilnější. To znamená, že pokud vlády budou utvářet subjekty, které už byly schopny uzavřít spolupráci před volbami, pak je tam mnohem nižší pravděpodobnost, že se taková vláda bude rozpadat," dodává politolog.

Řešení? Spojit se do jedné strany

Pokud dvě nebo více uskupení chtějí kandidovat společně, nemusí zakládat koalici. Stačí se sjednotit do jedné politické strany a pak jim bude pro vstup do sněmovny stačit obvyklých pět procent. Jiné řešení zvolila při posledních volbách TOP 09, když na své kandidátky zařazovala členy STAN.

Tato řešení však mají jednu komplikaci, která však pro tradiční strany může být nepřekonatelná: musely by se totiž vzdát svých politických značek. Právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč lidovci se Starosty dávají přednost společné kandidatuře v rámci koalice.

Pokud by se případné dvoukoalici lidovců a Starostů nepodařilo získat deset procent, bude je právě toto rozhodnutí stát mandáty ve sněmovně. "Riziko to je. Ale pokud chcete přijmout roli nějaké výrazné třetí síly, tak abychom se jí ve stávajícím volebním systému mohli stát, těch deset procent stejně potřebujeme," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz před časem první místostarosta STAN Vít Rakušan.

Změnu velké strany umožní jen těžko

Zatím to ale nevypadá, že by se zákon měl v dohledné době měnit. Zaprvé se na změně volebního zákona musí shodnout sněmovna i Senát, zadruhé zájem o zrušení navyšující klauzule pro koalice mají spíše malé strany. "Tato změna se bude prosazovat strašně těžko, protože ve sněmovně a Senátu sedí v naprosté většině poslanci stran, které o koaličních spolupracích neuvažují. A aniž by v tom měli nějaký velmi silný zájem, tak jen pokrčí rameny. Proč to měnit? V podstatě jim to nepomůže a v lepším případě to poškodí jejich politické soupeře, což jim vadit nebude," myslí si politolog Lebeda. "Tím, že se u nás koalice často nevytváří, tak to nebylo ani předmětem nějaké velké debaty," dodává Outlý.

Ani případná dvoukoalice KDU-ČSL se STAN to za prioritu nepovažuje, i když připouští, že by to za změnu stálo. "Určitě je to k zamyšlení," řekl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. "Nemyslím si, že by naše politická konkurence dnes zvedla ruku pro zrušení. Jako námět k diskusi k dalším možným změnám ústavy i volebních zákonů to bezesporu je," uznává předseda Starostů Petr Gazdík.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Odveta za francouzskou digitální daň, USA mohou uvalit 25procentní clo

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes oznámila dodatečná 25procentní cla na zboží dovážené z Francie v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (přes 30 miliard Kč) jako odvetu za francouzskou digitální daň. Zavedení těchto cel však odkládá o 180 dnů, aby tak poskytla čas na vyřešení sporu.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer uvedl, že francouzská digitální daň se nespravedlivě soustředí na americké podniky působící v oblasti digitálních technologií. Ohlášená cla se podle něj týkají například francouzské kosmetiky a kabelek.

Francouzský parlament schválil tříprocentní digitální daň loni v červenci. Letos v lednu se však Francie dohodla s USA na příměří, podle kterého Paříž odloží výběr digitální daně na konec roku a Washington na oplátku prozatím nezavede odvetná cla.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Klub z Amiens neuspěl se žalobou proti sestupu z ligy

Francouzský fotbalový klub SC Amiens neuspěl u nejvyššího správního soudu se žalobou proti sestupu z první ligy. Jeho prezident Bernard Joannin nevyloučil, že podnikne další právní kroky, klub se ale zároveň začal připravovat na start v druhé nejvyšší soutěži. Elitní ligu musel tým z Amiens opustit poté, co v době předčasného ukončení sezony deset kol před koncem kvůli pandemii koronaviru figuroval v tabulce na sestupové pozici.

Podle odborného posudku bude sestup pro klub znamenat ztráty ve výši 44 až 55 milionů eur. Joannin prohlásil, že soudce ignoroval jeho argumenty, a zvažuje další odvolání s cílem vybojovat náhradu škody.

Společně s Amiens sestoupilo i Toulouse. Oba kluby proti tomu neúspěšně protestovaly. Sestup mezitím zpečetilo i valné shromáždění ligy LFP, na němž se většina klubů vyslovila pro to, aby i v příští sezoně hrálo Ligue 1 jen dvacet týmů a ne dvaadvacet.

Další zprávy