Praha - Počet ghett se za posledních devět let v Česku zdvojnásobil. Zatímco v roce 2006 bylo vyloučených lokalit kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606.

Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob. V Karlovarském a Moravskoslezském kraji počet lokalit vzrostl dokonce více než trojnásobně.

Ukázala to aktuální analýza sociálně vyloučených lokalit, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.

"Je to tím, že se přelévá obyvatelstvo. Tam, kde je vysoká nezaměstnanost, jsou zároveň levné nemovitosti," vysvětlila ministryně Michaela Marksová (ČSSD) Současné nastavení systému doplatku na bydlení, které chce ministerstvo změnit, podle Marksové vede k tomu, že se byznys s chudobou vyplácí. "Podnikatelé nakoupili v oblastech ty nejlevnější nemovitosti a vyplatilo se jim tam ty lidi koncentrovat."

Související

Konec ghett za peníze EU. Vláda má plán, jak začlenit Romy

Podle ministerstva čísla dokládají, že sociální vyloučení a chudoba jsou v české společnosti jedním z klíčových problémů. "Výstupy analýzy budou mimo jiné použity pro efektivní a smysluplné čerpání peněz z Operačního programu Zaměstnanost," uvedla ministryně.

Na boj proti chudobě a diskriminaci chce ministryně dát čtvrtinu peněz z programu, tedy asi 19 miliard korun. Podle poslance Ivana Gabala zásadní roli v potírání vyloučení hraje vzdělávací systém a také přístup obcí. "Na rozdíl od roku 2006 už se lidé nestěhují z moci radnic. Většina radnic už dnes neříká, že se o tyto věci nebude starat, ale naopak se zajímá, spolupracuje a je aktivní," uvedl poslanec.

Podle Karla Čady ze společnosti GAC se za poslední desetiletí enormně zvýšil počet lidí žijících na ubytovnách, v prosinci loňského roku jich bylo 27 tisíc. Od května je na jednotlivých obcích, zda dají souhlas s výplatou doplatku na bydlení lidem žijícím na ubytovnách. Cílem změny bylo, aby obce mohly samy regulovat problematické majitele ubytoven. Zaznívají však také obavy, že obce nebudou řešit situaci lidí, kteří kvůli nesouhlasu s výplatou doplatku skončí na ulici, případně budou odcházet do jiných měst a vytvářet nová ghetta.

Související

Počet ghett se zdvojnásobil. Stát zaspal, ale už se probouzí

"Nemyslím si, že bude docházet ke koncentraci lidí, protože se těžko přelijí do nějaké jiné obce. Myslím si, že naprostá většina obcí se chová rozumně a jsou si vědomy toho, že si nemohou vyrobit desítky bezdomovců. Navíc teď je jaro, bude léto, takže by jim ti lidé doslova zůstali na ulici," odráží kritiku Marksová a slibuje, že ministerstvo do tří měsíců nové opatření vyhodnotí.

Ghetta se přesouvají z měst

Podle analýzy se ghetta přesouvají z měst do odlehlejších obcí a rozpadají se do menších celků. V roce 2006 v jednom ghettu žilo průměrně 271 obyvatel, v roce 2014 už to bylo o 83 lidí méně.

Už také neplatí, že v ghettech žijí hlavně Romové. Místa, kde Romové netvoří většinu obyvatel, jsou sice stále v menšině, ale oproti roku 2006 jich přibylo. V ghettech končí hlavně chudí a nezaměstnaní lidé, kteří mají stejné problémy, jaké má často romská populace, to znamená dluhy a nízké vzdělání. Podíl nezaměstnaných je v sociálně vyloučených lokalitách až 85 procent. Zbývajícím obyvatelům ale ani práce nepomohla k úniku z ghetta, protože šlo většinou o krátkodobé a nejisté zaměstnání s nízkým výdělkem.

V ghettech například žije více seniorů než před deseti lety. Staří lidé tvoří celkem sedm procent vyloučených obyvatel.

Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho stát a Evropský sociální fond. Ministryně Marksová s příští analýzou nechce čekat dalších deset let. "Ráda bych viděla něco už po pěti," podotkla Marksová. Analýza bude podle ní potřeba i proto, že pokud se podaří prosadit zákon o sociálním bydlení, vláda bude chtít vědět, jaké má dopady.

Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit ČR