Po roce 1989 jsme totálně promarnili mnoho příležitostí, sdělili lidé sociologům

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
17. 9. 2019 19:09
Agentura Median a společnost STEM/MARK zveřejnily jeden z největších průzkumů veřejného mínění, který se v Česku v posledních letech uskutečnil. Podle tohoto průzkumu pro Český rozhlas žije v Česku mnoho lidí s pocitem, že od pádu totality promarnila země řadu příležitostí k lepší budoucnosti. Říkají to mnohdy lidé, kteří se ocitli ve velmi obtížné sociální situaci, z níž se jim nedaří dostat.
Sociologové rozdělili českou společnost na šest společenských tříd.
Sociologové rozdělili českou společnost na šest společenských tříd. | Foto: Rozděleni Svobodou

Je to průzkum týmu sociologů na velkém vzorku čtyř tisíc lidí, na který se lze dívat ze dvou protichůdných pohledů. Na jednu stranu žijí v Česku přibližně dvě třetiny lidí z vyšší a nižší střední třídy, kterým se vede poměrně dobře a nemají mezi sebou vážnější rozpory. Na druhé straně je ale v zemi nemálo těch, kteří žijí v deziluzi a ocitli se ve velmi špatné sociální situaci. Trápí je především exekuce, bydlení a velmi nízké příjmy.  

"Rozdělili jsme společnost na šest skupin, tu nejnižší tvoří strádající třída, což je 17,6 procenta obyvatel," sdělila Paulína Tabery ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. V obtížné situaci je také dalších 22,2 procenta obyvatel, které sociologové zařadili do páté skupiny - a označili ji za ohroženou třídu. "Jde o lidi, kteří kteří mají solidní sociální, kulturní i lidský kapitál, ale velmi nízký majetek a příjmy," vysvětlila Tabery.

Zbývající čtyři skupiny jsou na tom podstatně lépe, ať už proto, že mají vyšší příjmy a větší majetek, nebo na tom nejsou sice s majetkem nejlépe, ale díky komunitě, ve které žijí, a kontaktům, které udržují ve svém okolí, jsou poměrně spokojeni.  

"Pokud jde o celkové výsledky, můžeme mít spíše důvody ke spokojenosti, protože společnost není rozdělena na dva tábory, z nichž jeden by byl extrémně bohatý a druhý chudý. Jsou to dvě etablované skupiny vyšší střední třídy, které tvoří asi třetinu společnosti a budou asi prosperovat i v ekonomické krizi. Následují ještě další třídy, které nejsou tak bohaté, ale čerpají z nějakých místních vazeb," hodnotí průzkum sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.

Foto: Rozděleni Svobodou

Zároveň ale upozorňuje na lidi, kteří se ocitli v ohrožené a strádající třídě, protože se propadají v sociálním systému stále níž. "Tito lidé potřebují nutně pomoc, je třeba řešit jejich problémy, jako jsou exekuce nebo nerovnost regionů," varuje Prokop s tím, že v problémech se můžou ocitnout také lidé, kteří nemají nízké mzdy, ale pracují v profesích bez budoucnosti.

"Jejich práce nemusí v budoucnosti existovat, neumí jazyky, nemají počítačové dovednosti a kvůli tomu všemu se oprávněně obávají, co bude dál. Měli bychom se bavit o tom, jak těmto lidem zaručit uplatnění," navrhuje sociolog.

Poukazuje také na to, že až čtyřicet procent lidí v ohrožené třídě chce pro své děti co nejlepší vzdělání, tedy vysokou školu, zatímco dospělí ve strádající třídě na to rezignovali. Podle Prokopa tak řada dětí neabsolvuje ani učňovskou školu, což je nejvíce patrné v Ústeckém kraji. 

Foto: Rozděleni Svobodou

Můžou za to politici, stěžují si lidé

Podle autorů průzkumu patří k těm lepším zprávám, že společnost není rozdělena tolik, jak by se zdálo ze sociálních sítí. Českou veřejnost sice rozdělily prezidentské volby, kdy vznikly velké skupiny příznivců Miloše Zemana či Jiřího Drahoše, ale zároveň je řada věcí, která Čechy spíše spojuje.

"Lidí, které bychom si onálepkovali čistě jako konzervativce nebo liberála, v naší společnosti mnoho není. Stejně jako už několik let neplatí rozdělení na levici a pravici. Vidíme, že většina české veřejnosti jsou patrioti, lidé, kteří mají zemi rádi, neopovrhují jí a zároveň si nemyslí, že by naše kultura byla nadřazena ostatním. Společnost je spíše rozdělena uměle prezidentskou volbou, ale je celá řada témat, kde rozdělena není. Kde rozdělena je, to se týká enviromentální oblasti, diskusí o oteplování planety a změně klimatu," říká sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík.  

Mnozí se ale shodnou i v přesvědčení, že vývoj po roce 1989 jde sice správně prozápadním směrem, ale zároveň to je "série totálně promarněných příležitostí".  

"Jinými slovy: není to špatné, ale je to o hodně horší, než by mohlo být, a ten, kdo na tom do značné míry nese vinu, je naše politická reprezentace," popisuje Martin Buchtík. Pokud jde o celkové směřování země, většina lidí podle něj nechce na východ. "Diskuse se vede o tom, jestli směřování na západ je jednoznačná volba, nebo jestli spíš máme volit cestu nějakého nového Švýcarska," říká Buchtík. 

Sociologové ve spolupráci s Českým rozhlasem dali lidem i možnost vyzkoušet si, do které skupiny by mohli patřit. Na webu iRozhlasu.cz je on-line kalkulačka, do které lze napsat například příjem, majetek, kulturní či sociální kapitál. 

Foto: Rozděleni Svobodou
 

Právě se děje

před 2 hodinami

V centru Bratislavy zemřel po střetu s útočníkem cizinec. Podezřelý z místa neštěstí utekl

V centru Bratislavy v neděli po střetu s neznámým útočníkem zemřel cizinec. Informovala o tom slovenská média. Policie incident potvrdila, bližší údaje o oběti neuvedla, útočník z místa činu uprchl. Nejde o první podobný případ v centru slovenské metropole, například loni na jaře tam po napadení útočníkem zemřel Filipínec.

Policisté a záchranáři byli časně ráno přivoláni k osobě v bezvědomí, která se nacházela na bratislavském náměstí SNP u historického centra města. Podle televize Joj se obětí útoku stal patrně dvaadvacetiletý muž původem zřejmě z některé z balkánských zemí.

Podle policejní mluvčí Lucie Mihalíkové neznámý muž po předchozím konfliktu poškozeného fyzicky napadl a následně utekl. Televize Markíza uvedla, že útočník kopl svou oběť do hlavy. Policie vybídla svědky, aby se přihlásili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy