Uvařit si lečo, zajít ke kadeřníkovi, navštívit kavárnu, spát se svým milým po pěti letech známosti v posteli a neslyšet pořád kolem sebe řev. Připadá vám to banální? Ženy z ústavu sociální péče v Lubech po tom touží. Teď se jim začínají jejich sny plnit. Po letech v čekání na povel k vstávání či jídlu si začnou rozhodovat o vlastním životě. Stěhují se z ústavu do pronajatých bytů ve městě.