Podle výzkumu veřejného mínění, který si loni nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, jsou na trhu práce nejvíc znevýhodněny ženy a muži staršího věku, ženy samoživitelky, handicapovaní nebo ženy po mateřské dovolené.
"Příčiny nerovností jsou podle lidí hlavně mateřství, péče o děti a kariérní přestávky. Hned na druhém místě bylo, že muži kladou kariéru na první místo a jsou ochotni pro úspěch víc obětovat. Vysoko se umístily také nevyhovující podmínky pro sladění práce a rodinného života v Česku," řekla Lenka Simerská z ministerstva práce, která se na projektu 22 % k rovnosti podílí.
Mzdová a platová kalkulačka funguje na webu Rovnáodměna.cz od listopadu. Zaměstnanci díky ní zjistí, jaký je pro jejich pozici průměrný plat a také procentuální rozdíl mezi odměnami mužů a žen. "Ženy při ucházení se o práci leckdy tápou v tom, kolik si mají říct, a mají sklony k sebepodceňování," míní Simerská, podle které byla jedním z důvodů zavedení nástroje snaha o větší transparentnost informací o mzdách a platech.
Kromě kalkulačky nabízí ministerstvo práce už více než rok také software Logib, který je určen pro zaměstnavatele. V pilotní verzi nástroje, který pochází ze Švýcarska, si mohou otestovat míru rovnosti platů žen a mužů a zjistit, jestli v jejich firmě nedochází k diskriminaci v odměňování.
Se svým příjmem je spokojeno 31 procent žen a 41 procent mužů
Největší rozdíly jsou podle ministerstva u zaměstnání s vysokými průměrnými mzdami, jako jsou například realitní makléři. Tam se výše platů liší až o 50 procent, což představuje rozdíl asi 400 000 korun ročně. Platový rozdíl se mění také s věkem - zatímco u lidí do 24 let je to okolo 12 procent, u třicátníků a čtyřicátníků dosahuje až 30 procent.
"U mužů kariéra roste do věku 45 let, pak se stabilizuje a mírně klesá. U žen platy velmi rychle rostou na začátku kariéry, po třicítce se ale propadnou a mužskému průměru se znovu začnou blížit až při odchodu do důchodu," vysvětluje Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
Podle většiny Čechů navíc současná hrubá minimální mzda, která činí 13 350 korun, nestačí na pokrytí základních životních potřeb. Ideální výdělek by podle nich byl asi 33 300 korun, což je o necelých 10 procent víc, než je průměrná mzda nyní. "V České republice jsme celkově nespokojení s tím, jakou máme platovou úroveň. Se svým příjmem je spokojeno pouze 31 procent žen a 41 procent mužů," dodala Simerská.
Tím, kdo by měl problémy nerovnosti platů řešit, jsou podle průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 2000 lidí, odbory a zaměstnavatelé. Názor, že by se o to měli snažit lidé sami, se umístil až na třetím místě. "Češi neradi vystupují z davu," míní Simerská.
Naprostá většina Čechů by ale uvítala, aby při inzerci pracovního místa každá firma uváděla informace o platovém rozmezí. Necelá polovina lidí si pak myslí, že by měli mít možnost dozvědět se, kolik bere jejich kolega.
Posledních 15 let se už rozdíl nesnižuje
Podle údajů Eurostatu z roku 2017 je v Evropské unii průměrný "gender pay gap", tedy rozdíl průměrných mezd žen a mužů, 16 procent. V Česku je to přes 21 procent, což je po Estonsku druhé nejvyšší číslo. Vůbec nejnižší je pak údaj v Rumunsku, kde platový rozdíl činí podle statistik pouze 3,5 procenta.
"90 procent Evropanů se domnívá, že není akceptovatelné, aby byly ženy a muži odměňováni odlišně. Pouze 51 procent si ale myslí, že v jejich oboru jsou muži a ženy odměňováni stejně," říká ředitelka pro rovné příležitosti a občanství Evropské unie Irena Moozová.
V porovnání s rokem 1962, kdy byl v Česku rozdíl v platech 36 procent, je dnešní situace lepší. Podle statistických dat se ale číslo za posledních 15 let už výrazně nesnížilo a spíše stagnuje. "V Česku jsme z hlediska rodiny velmi tradiční společnost. V ekonomice se ale tváříme liberálně, všichni jsou individualisté, zaměstnanci si konkurují navzájem a ať se ženy snaží," vysvětluje možné důvody Holý.
Podle politické náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Zuzany Jentschke Stöcklové má na vývoj vliv také dlouhá rodičovská dovolená, která v Česku je. "Pokud má žena dva nebo tři potomky, tak stráví šest až devět let mimo pracovní systém a už těžko se pak srovnává s kolegou, se kterým nastupovala do zaměstnání ve stejném roce," dodává.
