Obnovitelné zdroje pomohly Pavlu Sovišovi z Uherskohradišťska hned dvakrát. Peníze šetří díky tomu, že střechu svého domku osázel fotovoltaickými panely, zároveň si vydělává ve firmě, která je lidem instaluje. "Pořízení solárů byla nejlepší investice v životě. Díky smlouvě mám jistotu, že ode mě bude E.ON minimálně 20 let elektřinu kupovat," uvádí, jak přebytečnou energii odprodává.
Velký zájem o vlastní zdroj elektřiny potvrzuje ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela za hnutí STAN. "Žádosti o dotace na instalaci fotovoltaických elektráren se nám sešly v hodnotě devíti miliard korun," říká ministr, který obnovitelné zdroje podporuje.
Jeho úřad nyní připravuje významnou novelu energetického zákona označovanou jako Lex OZE II. Díky ní se budou moci všichni spotřebitelé energie zapojit do její výroby a sdílení. Mezi sousedy, firmami, budovami nebo třeba chalupáři, kteří si budou moci na dálku vyrábět elektřinu pro své bydlení ve městech. Lidem to pomůže ušetřit peníze. Studie organizace EGÚ Brno z roku 2021 uvádí, že komunitní energetika může pokrýt až 79 procent roční spotřeby českých domácností.
Změna má začít platit od ledna příštího roku. Musí ji ale nejprve schválit sněmovna, Senát a podepsat prezident. Koaliční poslanci věří, že by mohla přinést větší podporu kabinetu Petra Fialy z ODS. Zatím čelí vláda kritice lidí, kteří označují její pomoc při zdražování za nedostatečnou.
"Bude to revoluce. Věřím, že to lidé ocení. Výdaje jednotlivců i firem mohou významně poklesnout," prohlašuje místopředseda STAN Lukáš Vlček, který novelu pomáhal připravit. Hned uvádí příklad. "Kdo bude mít velkou střechu a volné peníze, dá si na ni více solárních panelů. Získá víc energie, než spotřebuje, a podělí se o ni se sousedem, který takové možnosti nemá," vysvětluje.
Lidé podle Vlčka pocítí změnu ještě v současném volebním období, tedy do roku 2025. "Vznikne velké množství drobných výrobců energie, až stovky tisíc. Konkurence na trhu bude větší a ceny energií klesnou," popisuje poslanec, jak chce nynější vláda lidem pomoci.
Za příklad dává Pacov na Pelhřimovsku. Město s necelými pěti tisíci obyvateli začalo osazovat střechy obecních budov fotovoltaikou. Radnice se do ní chystá investovat až 20 milionů korun. Díky tomu sníží energetickou náročnost města a ve výsledku ušetří.
V loňském roce v Česku přibylo 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattu, meziročně to znamená nárůst o 366 procent. V letošním prvním čtvrtletí stoupl počet žádostí o dotaci na 21 587, což je třikrát více než loni za stejné období. Uvádí to Státní fond životního prostředí ČR a Cech akumulace a fotovoltaiky.
"Sdílení elektřiny přináší mnoho dobrého, je to vidět i na bytových družstvech a společenství vlastníků, které to mohou dělat už od začátku letošního roku," říká hlavní koordinátor Unie komunitní energetiky David Blažek. Systém podle něj pomůže i lidem, kteří si vlastní solární elektrárnu nemohou dovolit. "Stačí se zapojit do společenství, které ji provozuje," připomíná.
Sdílení elektřiny v bytových domech je předstupněm k širšímu sdílení na základě novely Lex OZE II. Zatím se mohou domluvit lidé v jednom domě připojeném do veřejné distribuční sítě. Snazší je pro ně také instalace. Zatímco dříve bylo nutné žádat o licenci na výrobu elektřiny u solárních elektráren s výkonem nad 10 kilowattů, nově se limit zvedl na 50 kilowattů. Což odpovídá potřebě elektřiny v bytových domech.
V zavádění komunitní energetiky má Česko několikaletý skluz. Na základě evropského práva měla být možná už od roku 2020, kdy ještě vládl kabinet Andreje Babiše z ANO. Chystat ji ale začala až nynější koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a Pirátů.
