Na první pohled vypadá výsledek voleb povzbudivě. Většina ČSSD a KSČM, která by rozdělila společnost a odložila reformy, se nekoná. Sociální demokracie a komunisté dostali tolik procent, co před čtyřmi lety sama ČSSD.
ODS a TOP 09 mají víc hlasů než ČSSD a KSČM. Voliči přitom už skoro dva roky od rána do večera slyší o ekonomické krizi a o nejisté budoucnosti. Tak proč nenechali štědrou ruku státu, aby se o jejich jistoty postarala?
Není to zásluha pravice. Může za to levice, která byla výjimečně rozdrobená a jejíž lídr, sociální demokracie, neodhadla dobře náladu veřejného mínění. Což je vzhledem k tomu, jak moc dají v Lidovém domě na průzkumy, dvojnásob překvapivé.
Kampaň ČSSD byla až moc zacílena na „potřebné". Ta záplava oranžových billboardů jako by vzkazovala: Neumíte se o sebe postarat, nemáte na to, spravovat svůj život sami. Podcenila sebevědomí voličů. I to, že na tom v průměru nejsou ekonomicky tak zle, jak by se podle slibů ČSSD zdálo. A zatímco Paroubek mobilizoval k nespokojenosti, nespokojení volili Věci veřejné a Zemana.
ODS se výměnou Topolánka za Nečase zachránila za pět minut dvanáct. Ale nad výsledkem také nemůže jásat. Vždyť za čtyři roky spadla skoro o 15 procent!
Protože komunisté mírně oslabili, jsou vítězi voleb strany na třetím a pátém místě. TOP 09 může děkovat Bohu za Karla Schwarzenberga; zatím jí za něj poděkovali voliči.
A na konec to nejtěžší. Věci veřejné. Poptávka po nových stranách a nových tvářích existuje už asi 15 let. Ale ještě nikdy se nepotkala s nabídkou, jakou voličům daly VV: z televize proslulý lídr, jednoduchý a přiměřeně populistický program, a finanční zázemí v řádu desítek milionů. Výsledek: Věci veřejné jsou zničehonic v pozici „jazýčku na vahách". Středopravá vláda bez nich nemůže vzniknout. A tady může nastat problém. O Věcech veřejných víme málo, někteří jejich lidé nebudí velkou důvěru.
Najednou na poslancích lidech VV, ke stranické loajalitě připoutaných úpisem věrnosti za 7 milionů, leží odpovědnost, o jaké nemají ani tušení. Ani my. Ty dámy z kalendáře mohou být za pár týdnů ve vládě.
Voliči se snažili. Politici mají prostor k vládnutí podstatně větší, než po minulém patu 100:100. Tak snad ho využijí v dobrém.