reklama
 
 

Panašování je perverzní, říká politolog. Křížek pomáhá i tomu, koho volit nechceme

5. 10. 2018 10:55
Budoucí politologové vysvětlují, co se stane s vaším hlasem v komunálních volbách. | Video: Katedra politologie FSS MU |  03:04
Křížkováním konkrétních osobností napříč stranickými kandidátkami mohou voliči ve výsledku pomoci úplně jiným kandidátům, než zamýšleli, upozorňují politologové na úskalí panašování v komunálních volbách.

Praha - V komunálních volbách mají voliči možnost křížkovat kandidáty napříč stranami a hlasy takzvaně panašovat. Vybrat si mohou tolik kandidátů, kolik se volí zastupitelů. Například Pražané tak mohou při výběru zástupců na magistrát dát svůj hlas až 65 kandidátům.

Jak však zdůrazňují politologové, je mylné se domnívat, že tímto způsobem dochází k volbě osobností na úkor stran. Křížek u favorizovaného kandidáta přináší v prvé řadě hlas straně, na jejíž kandidátce se daná osobnost nachází.

Uveďme příklad: pokud se volič rozhodne volit způsobem, že označí stranu A jako celek a vedle toho si vybere ještě tři osobnosti u konkurenční strany B, připadnou straně B tři jeho hlasy. Strana A pak získá jen hlasy zbývající - to znamená počet hlasů odpovídající počtu volených zastupitelů minus tři hlasy, které míří ke straně B.

A teď to podstatné. K lepšímu umístění ve volbách nestačí kandidátům získat jen vyšší počet křížků. Až v případě, že některý z nich získá o deset procent více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany, posouvá se na první místo. Pokud se to nikomu nepodaří, mandáty se rozdělují podle pořadí, které strany uvedly na svých kandidátních listinách - bez ohledu na udělené křížky.

Politolog Petr Jüptner považuje takový systém za nešťastný. "Česká úprava panašování je zcela perverzní. Jednotlivým kandidátům nestačí pro posun na kandidátní listině vyšší počet hlasů, ale musí výrazně překonat průměrný počet hlasů v rámci listiny," kritizuje volební pravidla.

"Systém se tím zcela deformoval, prohloubila se jeho nesrozumitelnost. V Praze je jednodušší se posunout nahoru na kandidátní listině ve volbách do Poslanecké sněmovny než v komunálních volbách. To je absurdní," poukazuje politolog na skutečnost, že zvlášť ve velkých městech je obtížné pro níže položené kandidáty přeskakovat výše postavené spolustraníky.

Ve výsledku se tak může stát, že zakřížkováním tří kandidátů strany B dá volič této straně tři hlasy, ale vůbec z nich neprofitují oni tři kandidáti, které zvolil.

"Panašováním není možné podpořit pouze konkrétního kandidáta, aniž bychom podpořili i jeho volební stranu. Náš hlas tak může paradoxně přispět k tomu, že je zvolen jiný kandidát ze stejné listiny, kterému jsme ovšem hlas nedali," upozorňuje ve své knize Komunální politika politolog Stanislav Balík.

Tři způsoby, jak volit v komunálních volbách

Voliči v komunálních volbách mají na výběr ze tří způsobů, jak se svým hlasem naložit. Časově nejméně náročný je vybrat si jednu stranu a té dát hlas jako celku. Druhou možností je zakřížkovat napříč stranami tolik kandidátů, kolik se v dané obci volí zastupitelů. Poslední variantou je pak kombinace předcházejících dvou. Volič v takovém případě označí favorizované osobnosti a zbývající hlasy připadnou straně, pro kterou bude hlasovat jako pro celek.

autoři: Radek Dragoun, Tomáš Pergler | 5. 10. 2018 10:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama