Pacientům v nemocnicích nechutná jídlo a chybí jim televize. Nejlepší špitál je v Písku

Lenka Petrášová
28. 11. 2017 17:33
V nejnovějším žebříčku hodnocení zdravotnických zařízení se na prvním místě umístila nemocnice v Písku. Stříbrnou a bronzovou příčku obsadily Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Chcete vědět, která nemocnice je ve vašem kraji nejlepší? Právě vyšly nejnovější žebříčky na základě hodnocení hospitalizovaných pacientů, těch, kdo prošli jen čekárnami ambulancí, ale i samotných zaměstnanců. Odpovídalo téměř 90 tisíc lidí ze 155 českých nemocnic.

Žebříček, který provádí společnost Health Care Institute v Česku již dvanáctým rokem, se v první řadě zabývá bezpečím pacientů. Absolutním vítězem se pro letošek stala nemocnice Písek, protože bodovala celkem ve čtyřech kategoriích.

Výsledky průzkumu po krajích si prohlédněte v této grafice

Není náhoda, že na druhém a třetím místě skončily Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc. Obě totiž spadají nikoliv pod ministerstvo zdravotnictví, ale pod ministerstvo obrany, a tak patřily k prvním v zemi, které zaváděly přísná bezpečnostní pravidla na ochranu pacientů.

Chránit je mají nejen před případnými krádežemi, ale hlavně před nechtěnými chybami lékařů a sester. Mimochodem také disponují jinými penězi, než o které se musí dělit ostatní nemocnice, takže je tu spokojen i personál.

Jídlo v nemocnici? To bylo fuj

Jedna z mnoha otázek, které výzkumníci stovkám pacientů v projektu žebříčku nemocnic kladli, mířila na kvalitu stravy. A to je hlavní kámen úrazu českých špitálů. Pouhých 48,1 procenta lidí bylo v nemocnici spokojeno se stravou. Podle odborníků přitom možná nejde ani tak o omezený balík peněz, s nimiž nemocnice musí na jídlo pro pacienty vyjít, nebo o fakt, že řada pacientů musí mít neslanou-nemastnou dietní stravu, ale i o další vlivy. Například o nedostatečnou kulturu stolování.

Lékaři a sestry chtějí méně přesčasů

Pacienti si také častěji stěžují, že jejich potřeby a stesky personál moc neposlouchá. Obrana lékařů a sester je jednoznačná: Přílišná administrativa nás mnohdy ubíjí a není čas se věnovat lidem.

Znát jsou však i pozitivní trendy. Například 95 procent pacientů je spokojeno s úrovní soukromí, jaké se jim v nemocnicích dostalo. To je od 90. let výrazný posun. Snížila se také čekací doba v ambulancích. A mnohem vyšší je i spokojenost lékařů s vlastní prací, s kolegy i s tím, kdo je jejich zaměstnavatel.

Není však nic překvapivého, že personál nemocnic volá už léta po tom, aby se snížil počet přesčasů. "Pro zvýšení bezpečnosti sebe a svých kolegů při výkonu práce na svém oddělení zaměstnanci nejčastěji navrhují: snížení přetěžování personálu (45,4 %), omezení práce přesčas (16,3 %)," píše se ve zprávě HCI. To znamená, že sami lékaři a sestry si uvědomují, jak velkou roli hraje fakt, že člověka operuje vyspaný lékař nebo ošetřuje sestra, která nemá na starosti několik desítek lidí.

Dobrou nemocnici televize nedělá

Pacienti zas nemocnicím doporučují opatření, která by zvýšila jejich komfort. Kromě pestřejší a chutnější stravy by si přáli přidat televizi, sociální zařízení na pokoji, internet nebo lepší prostředí na pokoji.

Odborníci se ale shodují, že dobrou nemocnici velkoplošná televize nedělá, i když jistě přispěje k lepšímu pocitu pacienta. 

"Dobrou nemocnici pozná pacient ve skutečnosti jen obtížně. To, že v čekárnách jsou velkoplošné obrazovky, na stěnách diplomy certifikátů s cizokrajnými názvy, na nástěnkách čtete, že nemocnice koupila ze svých zdrojů přístroj za desítky milionů, nebo že personál místo v sešitě listuje v tabletu, ještě neznamená, že zde dostanete kvalitní péči," říká viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Nejdůležitější je totiž v nemocnici kvalitní personál. "Takže pokud zjistíte, že mezi dvěma až třemi odděleními pobíhá jedna zoufalá sestra, která neví, co řešit dříve, doporučuji takovou nemocnici co nejrychleji opustit," radí Mrozek. "Osobně považuji za nejkvalitnější nemocnice ty, do jejichž péče se bez obav svěří lékaři a sestry, kteří jsou zde zaměstnáni," dodává.

Více si můžete přečíst v zítřejší speciální příloze Hospodářských novin Moderní medicína

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta v Moneta Money Bank

Fond J&T Arch Investments koupí 9,99 procenta akcií Moneta Money Bank od fondu Petrus Advisers. V následující dnech fond plánuje požádat Českou národní banku o schválení nabytí kvalifikované účasti. 

Minoritní podíl fond koupí ve dvou krocích. První část ve výši 8,89 procenta nabude bezprostředně, zbývajících 1,1 procenta pak pořídí do konce roku. Fond akcie kupuje za prémii oproti aktuální tržní ceně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, uvedla IEA

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

"Odchod energetického sektoru od fosilních paliv může být díky jaderné energii rychlejší a bezpečnější," uvedla IEA. "V dnešní globální energetické krizi se snižování závislosti na dovozu fosilních paliv stává prioritou při zajišťování energetické bezpečnosti. Neméně důležitá je klimatická krize," dodala. K dosažení uhlíkové neutrality je podle IEA zapotřebí do roku 2050 zvýšit kapacity pro výrobu jaderné energie na 812 ze současných 413 gigawattů.

Agentura rovněž upozornila, že téměř dvě třetiny jaderných elektráren jsou nyní starší než 30 let a že produkce jaderné energie ve vyspělých ekonomikách by do roku 2030 mohla klesnout o třetinu. Podle šéfa IEA Fatiha Birola nyní nicméně nastaly podmínky k většímu využívání jaderné energie.

"Vzhledem k dnešní globální energetické krizi, prudce rostoucím cenám fosilních paliv, problémům v oblasti energetické bezpečnosti a ambiciózním klimatickým závazkům věřím, že jaderná energie má unikátní příležitost pro návrat," uvedl Birol. "Nová éra pro jadernou energii ale není v žádném případě zaručena. Bude záviset na tom, zda vlády uskuteční kroky k zajištění bezpečnosti a udržitelnosti provozu jaderných elektráren v příštích letech," dodal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy