Žena, která je matkou dvouleté holčičky, transplantaci podstoupila 18. června ve Fakultní nemocnici Motol. Nadále potřebuje intenzivní péči a na návrat do běžného života si ještě bude muset počkat, i když se její stav podle lékařů nepatrně zlepšuje, uvedla Všeobecná fakultní nemocnice (VFN).
Pacientku s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce přijali lékaři VFN v polovině loňského prosince. "Po zavedení mimotělní membránové oxygenace, tzv. ECMO, přistoupili zdejší odborníci k unikátní metodě vyřazení plic z oběhu a využití umělé mimotělní plíce. Podobná operace se za posledních deset let přitom provedla jen u zhruba dvaceti pacientů na světě. V Čechách se jednalo o naprostý unikát," uvedla nemocnice.
Podle vedoucího lékaře kliniky anestezie a resuscitace VFN Martina Balíka byl stav ženy zpočátku tak těžký, že byla transplantace neuskutečnitelná. Pacientka proto dostala bypass, který obcházel její plíce. "Umožnili jsme jí žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, aby její tělo mělo určitý čas se zotavit a připravit na budoucí transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou," doplnil.
Použitá metoda podle Balíka nahradila funkci plic relativně jednoduchým způsobem. Plíce pacientky přitom byly hypertenzí natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila a bez podpory mimotělního oběhu by dál nežila. "Běžně mají lidé mimotělní oxygenátor deset dní, světový rekord byl dosud 79 dní," uvedl.
Čekání pacientky na transplantaci podle Balíka prodloužilo také to, že ČR není členem organizace Eurotransplant a nabídka orgánů z jiných států je proto velmi omezená. "Oproti Rakousku, které v Eurotransplantu je, máme například dvacetinásobnou úmrtnost pacientů čekajících na dárcovské plíce," podotkl.
Počet transplantací plic v Česku se podle údajů Koordinačního střediska transplantací (KST) za posledních deset let zhruba zdvojnásobil. Loni v českých nemocnicích dostalo náhradní plíce 42 pacientů, třeba v roce 2010 jich bylo 17. Nad 40 se roční počet transplantací plic v Česku drží v posledních čtyřech letech.
