Ozařování protonem vypadlo z vyhlášky. Kvůli penězům

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
11. 12. 2014 18:28
Ozařování zhoubných nádorů protony nakonec nebude běžnou léčbou, kterou by platily zdravotní pojišťovny. Protonové záření na poslední chvíli z úhradové vyhlášky vypadlo.
Foto: Proton Therapy Center

Praha - Zvrat. Ozařování zhoubných nádorů protony nakonec nebude běžnou léčbou, kterou by platily zdravotní pojišťovny. Ještě na konci minulého měsíce přitom vedení resortu plánovalo, že protonovou léčbu do úhradové vyhlášky zařadí. Teď ale couvlo. Protonové záření ze sazebníku na poslední chvíli vypadlo.

„Protonovou léčbu jsme skutečně vyřadili. Důvodem byla cena. Samo pražské protonové centrum totiž přišlo s tím, že se mu nelíbí, jak je stanovena kalkulace výkonu,“ vysvětlila ve čtvrtek sněmovnímu výboru pro ekonomiku ve zdravotnictví úřednice ministerstva Lenka Poliaková.

Ministerstvo zdravotnictví podle ní nechtělo protonové centrum poškodit, odsunulo proto jednání o ceně na neurčito. „Dořešíme to během příštího roku,“ doplnila Poliaková.

Ozařovat se bude stále jen na vyžádání onkologů

Do té doby budou pojišťovny pokračovat v dosavadním režimu – budou platit protonovou terapii jen těm pacientům, kterým dají individuální doporučení onkologové ze specializovaných center.

Kolik pacientů posílá na protonovou terapii VZP?

Rok 2013

  • v  Mnichově 10 pacientů (z toho 1 dítě)
  • v Praze 10 pacientů (z toho 4 děti)

Rok 2014 (k 28. 10. 2014)

  • v Mnichově 6 pacientů (žádné dítě)
  • v Praze 24 pacientů (z toho 7 dětí)

Nejčastější diagnozy

  • dospělí pacienti - nádory centrálního nervového systému a paranasálních dutin
  • děti - nádory entrálního nervového systému 

 (Zdroj: VZP)

Pacienty budou posílat dle dohody buď do pražského centra v areálu Nemocnice Na Bulovce, nebo do Mnichova v sousedním Německu, kde je cena léčby podle pojišťoven levnější. „Třetině pacientů, kterým byla léčba doporučena, jsme proto uhradili léčbu právě tam,“ řekl mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Podle šéfa sněmovního zdravotního výboru a současně člena správní rady VZP Rostislava Vyzuly (ANO) měla být původně protonová terapie hrazena z pojištění od července, a to hlavně u dětí s nádory hlavy. Pražské protonové centrum mělo podle návrhu vyhlášky dostávat kolem 19 tisíc korun za jednu frakci ozáření. „Protonové centrum ale chtělo výrazně víc, ke shodě proto nedošlo. Protonová terapie proto v sazebníku nebude,“ potvrdil Vyzula.

Česko by se mělo zajímat o ceny v Nizozemsku a Itálii

Jednání přesto podle něj pokračují. „Nějaká smlouva s pojišťovnou by se podepsat měla, aby nemuseli všichni naši pacienti jezdit až do Mnichova. Je to nepraktické,“ řekl. Ministerstvo zdravotnictví si podle něj zřejmě bude muset zajet pro inspiraci do Nizozemska nebo do Itálie, kde podobná protonová centra také stojí. „Podle toho, jaké ceny mají nastaveny tam, bychom se mohli orientovat i u nás,“ dodal Vyzula.

Pražské protonové centrum se ve čtvrtek ke změně nevyjádřilo.

Léčbu protonovým zářením poskytuje v Česku jediné zdravotnické zařízení - soukromé centrum Proton Therapy Center, které stojí v areálu pražské Nemocnice Na Bulovce. Otevřeno bylo v prosinci roku 2012, jeho stavba stála 3,5 miliardy korun.

Pochybnosti řeší protikorupční policie

Klinika se ale od počátku potýká s problémy. Zdravotní pojišťovny s ní nechtějí podepsat smlouvu, léčba je podle nich v Praze příliš drahá. Výhodnější ceny prý nabízí podobné zařízení v německém Mnichově.

Vznik centra navíc provázely podezřelé okolnosti. Protikorupční policie se například zajímala o to, jak vznikla smlouva o smlouvě budoucí, kterou před osmi lety podepsal nucený správce VZP Antonín Pečenka. Svůj souhlas ke smlouvě připojil i přes to, že neměl jako nucený správce vytvářet další závazky.

Podle smlouvy se mělo v centru léčit kolem 1600 pacientů za miliardu korun, a to po dobu patnácti let. Do ozařování všech pacientů v Česku přitom ročně plynou asi dvě miliardy korun. VZP proto označila smlouvu za neplatnou. Letos v červenci oznámila, že dostala verdikt arbitrů, kteří jí dávají za pravdu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 5 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 5 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 6 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy