První známé rybníky se v Česku začaly zakládat už v 11. století. Tradice chovu kaprů i dalších ryb se udržela dodnes, její budoucnost je ale nyní nejistá. Podle nové studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Mendelovy univerzity se české rybníky budou s klimatickou změnou nebezpečně ohřívat.
Vědci pozorují velký nárůst dní, kdy teplota hladiny vody roste nad 29 stupňů. Takových bude do budoucnosti přibývat. Mezi roky 1961 a 1980 se přitom takovéto dny nevyskytovaly vůbec.
"Většině našich ryb vysoká teplota sama o sobě nevadí. Problém je ale především to, že při vyšších teplotách se ve vodě rozpouští méně kyslíku, který je pro ryby a další živočichy stěžejní," říká hydrobiolog Radovan Kopp z Mendelovy univerzity, který na studii spolupracoval.
Přestože se vědci zaměřili na rybníky, rostoucí teploty budou ohrožovat i řeky, potoky či nádrže. "Už nyní to vidíme například na Dyji či Odře. Bude to častější a může se stát, že v rybníce či řece uhyne úplně všechno," předpovídá vědec.
Zjištění vědců potvrzují i rybníkáři. Předseda jihočeského rybářského svazu Karel Koranda, jehož organizace nejen na jihu Čech spravuje stovky menších rybníků, popisuje, že v době sucha se s úhynem ryb setkávají. Zvlášť když přijde bouřka, kvůli které klesne tlak, a ve vodě je ještě méně kyslíku.
Třicetistupňovou teplotu vody měli letos v Rybníkářství Hodonín, které na jižní Moravě spravuje 92 rybníků, už v červnu a červenci. "Museli jsme tak už před dvěma měsíci vylovit některé obsádky a udělat další opatření," říká ředitel Jiří Janoštík. Na rybnících se tak podle něj omezuje nebo zastavuje přikrmování a počítají i s dalšími záchrannými výlovy.
Rychlé řešení situace Janoštík nevidí. "Můžeme maximálně zapálit svíčku v kostele. Na jaře doufáte, že bude sezona probíhat normálně. Pojedeme dál, maximálně budeme snižovat počty kusů na hektary," říká.
Snížením obsádky rybníka ale podle hydrobiologa Koppa způsobí další problémy. Ačkoliv ve vodě bude méně ryb, zůstanou v něm živiny, které využijí invazivní druhy ryb. Ty jsou pro ekosystém často horší než chovné. Navíc většinu z nich nelze nijak zpeněžit a rybníkářům by se tak nevyplatilo fungovat.
Mezi ohrožené patří lososovité ryby či candát
Oteplující se rybníky budou problém hlavně pro studenomilné ryby i ty, které jsou náročné na kyslík. "V Česku se stále chovají síhovité ryby. Počítám, že jejich chov skončí v jedné dekádě," předpovídá Kopp. Z dalších ryb jde podle experta například o candáta, který je náročný na kyslík.
V Česku tradičně chovaný kapr snese poměrně vysoké teploty, bude ale mít problémy s nedostatkem kyslíku. "Když chováte kapra, chcete, aby rostl. Při větších teplotách sice poroste víc, ale zároveň bude mít větší spotřebu kyslíku," vysvětluje Kopp. Dřívější výzkum prokázal, že v nebezpečí jsou i některé říční a potoční ryby, například lososovité.
Oteplování rybníků ale nelze podle hydrobiologa nijak zabránit. "Když pominu, že klimatická změna poběží několik desítek let, i kdybychom nyní přestali produkovat oxid uhličitý, tak jediné, co se dá dělat, je v rybníce snižovat živiny. To je běh na dlouhou trať a bude to bolet," říká.
Nejvíce je podle něj oteplováním ohrožena jižní Morava a Polabí. Vyšší nadmořské výšky jako třeba Vysočina na tom budou lépe. "Naše organizace, které mají rybníky položené výše, tedy na Vysočině, jsou na tom lépe než organizace v nížinách," potvrzuje rybářský předseda Koranda.
Oteplování rybníků je však celosvětový problém. "Musím ale říct, že rybničné hospodaření není po světě běžné. V Evropě to děláme my, Poláci či Maďaři, trochu Francouzi," vyjmenovává Kopp.
Kyslík z vody rybám kradou i sinice
Velké úhyny ryb nebudou v Česku jediný problém, který oteplování způsobí. Teplá voda totiž svědčí sinicím. Zdejší rybníky jsou podle Koppa mnohdy znečištěné fosforem a dusíkem, který v nich funguje jako živina právě pro sinice a řasy. Kombinace dostatku živin a ideálního prostředí pak vede k přemnožení. Sinice přes den vyrábí kyslík, v noci pak oxid uhličitý. Hladina kyslíku tak během čtyřiadvaceti hodin prudce kolísá, což opět negativně dopadá na ryby.
Rybníkářství v Evropě i ve světě se proto přesouvá z venkovního prostředí do uzavřených systémů pod střechou. "Děje se to nejen kvůli klimatické změně, ale i tlaku veřejnosti, který chce rybníky jako křišťálové studánky, aby se v nich dalo koupat. Velké množství ryb se pak chová v malém množství vody," popisuje.
Nejde už jen o kapry, ale například pstruhy či takzvané sumečky africké, kteří jsou teplomilní a snesou větší nahuštění s dalšími rybami stejného druhu. Sumeček navíc dokáže dýchat i vzdušný kyslík, takže není závislý pouze na tom rozpuštěném ve vodě.
