Nejteplejší zima za posledních 85 let. Před tím několik povodní, které napáchaly škody za desítky miliard korun. A mezi tím ještě více než stoleté sucho.
Česko si za několik posledních let "otestovalo", co už v druhé polovině tohoto století může být kvůli globálním změnám klimatu samozřejmostí. Ve střední Evropě by se měly projevit i častým střídáním extrémních jevů - záplav či dlouhodobého sucha.
"Je nesporné, že se s klimatickým systémem něco děje," řekl Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu. Pretel zastupuje republiku v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, který zveřejnil prognózu dopadu klimatických změn na různé světové regiony.
Pro Česko to například znamená, že celkově o něco ubude srážek, a pokud zaprší, půjde o krátkodobý, silný déšť, který se třeba i nestihne vsáknout do země.
Na horách bude v zimě také spíše pršet než sněžit. "Zimní sezonu si nedovedu představit bez umělého zasněžování," podotknul Pretel.
Z veder vznikne tepelný stres
Studie českého Národního klimatického programu zveřejněná před několika lety jde s pesimistickými prognózami ještě dál. Jelikož se bude zvyšovat průměrná teplota, takže například ve Znojmě by za několik desetiletí mohlo být stejné počasí jako je dnes v jihofrancouzském Lyonu.
V "nejhorším" scénáři počítá studie například s tím, že se zvýší takzvaný tepelný stres, takže v létě by mohlo umírat víc lidí, kteří trpí srdečními chorobami či nemocemi dýchycího ústrojí.
Častější by měly být i žaludeční a střevní infekce, nejspíš přibude rovněž alergických onemocněníz rostlinných pylů. Častější povodně mohou zvýšit také nepřímé vlivy na lidské zdraví, jako jsou průjem, žloutenka či duševní choroby.
Na druhou stranu by podle citované studie mohlo v zimních měsících umírat méně lidí, protože zimy bude oproti minulosti mírnější.
Vyšší výnosy kukuřice či rajčat
"V důsledku změn klimatu se české zemědělství stane zranitelnějším, než je nyní," uvedl pro Aktuálně.cz Jaroslav Rožnovský, ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, který přednáší na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
"V příznivých letech se u některých plodin, jako je kukuřice, pšenice, rajčata nebo paprika, dají očekávat vyšší výnosy," předpokládá Rožnovský. Naopak bramborám teploty nad 35 stupňů vadí a přestávají se vyvíjet.
Plodiny zatím pěstované jenom v nejteplejších oblastech se rozšíří na sever a také do vyšších poloh. "Mohla by to být vinná réva, rajčata, teplomilné ovoce, papriky a podobně. Ovšem jejich úrody budou velmi proměnlivé," varuje Jaroslav Rožnovský.
Pokud vegetační období začne na jaře dříve, jak se dá čekat, vystaví se zemědělské plodiny vyššímu riziku příležitostných mrazíků, které mohou budoucí úrodu poškodit.
Z jihu se rozšíří škůdci
Šlechtitele čeká úkol vytvořit odrůdy obilnin odolných proti suchu. Zemědělci se také budou muset vyrovnat s tím, že se k nám z jižněji položených oblastí pravděpodobně rozšíří víc škůdců, například mšic, a rostlinných chorob.
"Dnešní zemědělské budovy zřejmě nebudou stačit pro ustájení hospodářských zvířat, protože mají malou výměnu vzduchu a dochází v nich k přehřívání. Úpravy stájí budou finančně nákladné, ale nutné. Ale chov skotu i vepřů bude nadále pokračovat," předpokládá Jaroslav Rožnovský.
V řekách bude méně vody, smrky z nížin zmizí
Klimatické změny by měly výrazně změnit i vodní hospodářství. V řekách by mělo téci výrazně méně vody, sníží se i zásoby podzemních vod.
Ve vodních nádržích by se naopak měly "zlepšit" podmínky pro výskyt vodního květu a dalších škodlivých látek. Proto hrozí, že se bude hůře upravovat pitná voda.
Dopady globálního oteplování se nevyhnou ani lesům. Například ve středních polohách se výrazně zhorší podmínky pro pěstování smrků a v nížinách by dokonce mělo být pěstování smrků úplně vyloučeno.
"Upřednostňovány by měly být smíšené lesy," poznamenal klimatolog Jan Pretel. Stejně jako na polích by se i v lesích měl zvýšit výskyt škůdců, hub a hmyzu, které poškozují stromy.
