Flegontov, který zároveň působí v Biologickém centru Akademie věd ČR, se svým týmem publikoval v odborném časopisu Nature článek kombinující znalosti z paleogenetiky a lingvistiky. Jeho závěry mohou ukončit dlouholetý spor o prehistorii Severní Ameriky.

Lingvista Edward Vajda před lety přišel s hypotézou, že jazykové rodiny ze Severní Ameriky (Na-Dene) a ze Sibiře (Jenisejská jazyková rodina), mohou mít společného předka, společný prajazyk. "Tato teorie byla dlouho většinou lingvistů opomíjena, nové výsledky Flegontova ale nasvědčují tomu, že přeci jen může být pravdivá," uvedl Soustružník.

Flegontov ČTK sdělil, že jeho tým pracoval novými metodami, ale také s širokou škálou nově získaných vzorků ze starých lebek. "Podařilo se nám sestavit novou podobu migrační mapy pro Čukotku a Aljašku a s využitím dvou nezávislých grafových metod jsme pak získali průlomové výsledky," uvedl. Ty nasvědčují tomu, že původní teorie o osidlování by mohla být správná a obě jazykové rodiny mohou být příbuzné.

Díky svým vědeckým zjištěním dostal Flegontov nabídku pokračovat v tomto a podobných projektech na Harvardu. "V září bych se tam měl přesunout a asi pět let působit jako vědecký pracovník. Svou výzkumnou skupinu ale plánuji ponechat tady v Ostravě a doufám, že se k ní za těch pět let vrátím," uvedl mladý vědec.

Kromě výzkumu prehistorie Severní Ameriky pracuje Flegontov a jeho tým na rozsáhlém projektu o historii Asie, který se soustředí na posledních zhruba deset tisíc let světadílu. Doposud totiž nebyl publikován detailní graf popisující historii asijské populace.