Aktuálně.cz: Skutečně vám nevadí, že organizaci, která dohlíží na policii, má hlídat člověk, který stál v roce 1989 s obuškem proti demonstrantům?
Ludvík Pinc: Já s Ondráčkem nemám problém, to spíš s KSČM v parlamentu, té jsem prorokoval, že bude do roku 2010 mimo sněmovnu. Ale jsem demokrat a musím to ctít. Ondráček byl však po revoluci výborný vyšetřovatel, kriminalista, je dobře, že bude na GIBS dohlížet někdo, kdo tomu rozumí.
Ing. Ludvík Pinc Ph.D.
Bývalý profesionální psovod Ludvík Pinc (60 let) vede na zemědělské univerzitě centrum pro výzkum chování psů. Ve Spojených státech amerických absolvoval kurz pro psovody specialisty a instruktory na vyhledávání výbušnin. Při té příležitosti se také intenzivně zapojil do kurzu psů na vyhledávání akcelerantů hoření, tedy hořlavých látek spojených se vznikem požáru. Tuto metodu přivezl z USA do České republiky, spolupracoval s hasičskými vyšetřovateli a dal tak základ vzniku tohoto oboru. V současné době se zabývá hlavně čichovými schopnostmi a chováním psů. Na České zemědělské univerzitě vede unikátní Centrum pro výzkum chování psů, kde se zabývá, společně s kolegy a především studenty, využitím psů k pachové identifikaci osob a detekcí různých zájmových substancí.
Jenže spoustě z nás, kteří jsme ty doby zažili, i mnohým dalším vadí, že se do takové funkce dostane člověk, který s pendrekem mlátil demonstranty. Je to přece jasný symbol.
Já určitě nejsem volič KSČM, ale přesto to tak ostře nevidím. Vím, jak to bylo, jak těm klukům na náhradní vojenské službě vymývali mozky. I v pohotovostním pluku, který byl vlastně součástí školy, přípravy na povolání policajta, s nimi zacházeli hrozně, u policie se tomu říkalo pakárna. A pak je vyhodili na Václavák, kde viděli, jak je ti lidi nenávidí, a řekli "bijte je". I oni se báli. A bili je. Nezapomeňme také, jaká tehdy vládla u policie kázeň, to byl vojensky organizovaný sbor, za neuposlechnutí rozkazu vás hned čekal vojenský prokurátor a soud.
Vy jste ale v Palachově týdnu dokázal odmítnout jít mezi lidi a rozhánět je. Byl jste pak zbaven funkce zástupce velitele čety psovodů, žádný prokurátor.
Já byl rebel a bylo mi 32, ne 19 či 20. A bavil jsem se o věci s rodiči, kteří byli jasně na stejné straně jako ti lidé na náměstích. I tak jsem byl mezi těmi, které tehdy na Václavák vyhnali. Naštěstí jsme se ale do střetů s lidmi nedostali, hrdý na to ale nejsem a nevzpomínám na to rád. Nemohu ale nikoho odsuzovat, že rozkaz poslechl. Odpovědnost za zásahy mají podle mě nadřízení.
Jenže tady je právě ten zásadní rozdíl. Vy na vaše tehdejší působení nejste hrdý, nevzpomínáte na něj rád, hned v listopadu 1989 jste se za všechny zasahující policisty omluvil. Ondráček neřekne ani náznak něčeho takového.
On osobně se nemá za co omlouvat. Ale lítost, že to bylo celé špatně, že šlo o zneužití moci proti lidem, kteří až na výjimky žádnou agresivitu neprojevovali, projevit mohl. A taky odsoudit, že se to vůbec dělo.
Jak vy jste se ke komunistické policii vůbec dostal?
Miloval jsem psy a už u odvodu jsem chtěl kvůli tomu k Pohraniční stráži a vůbec mi nedocházelo, jakou má ta složka vlastně funkci. Ale nevzali mě, nicméně nějaký člen odvodní komise na mě dal tip náboráři z Veřejné bezpečnosti a ten mě zlákal na možnost se u policie ke psům dostat. Což se mi nakonec povedlo a sloužil jsem u motorizované pohotovostní jednotky, která nemá s pohotovostním plukem nic společného, ta funguje dodnes.
K demonstracím nás povolali jen proto, že už nevěděli koho, tak hnali všechny, co byli k dispozici. U pohotovostního pluku jsem ale jako mladý na konci 70. let chvíli musel být, tehdy jsme ale žádné zásahy proti demonstrantům naštěstí neměli.
A na zemědělskou vysokou školu jste odešel kdy?
Přednášel jsem tam o kynologii už jako policista a asi v roce 2005 jsem dostal nabídku od proděkana. Musel jsem ale sám studovat a získat titul Ph. D.
Vy jste byl prvním, kdo u nás vycvičil psy na vyhledávání akcelerantů hoření, tedy hořlavých látek spojených se vznikem požáru. Tuto metodu jste přivezl z USA do Česka. Na čem pracujete nyní?
Teď se kromě výuky a studia senzorického vnímání psů a jejich kognitivních schopností už asi deset let naplno zabýváme pachovou identifikací, kterou využívají kriminalisté v průběhu trestního řízení.
