Brno - Ombudsman Pavel Varvařovský prvně uznal jako důkaz při řešení sousedských sporů soukromou videonahrávku.

Podle Hospodářských novin se tak stalo v případu rodiny Hronových z Brandýsa nad Labem, která si natočila, jak ji sousedé napadají.

"Šli jsme s nahrávkou na policii. Tam nám řekli, že jde jen o přestupek proti občanskému soužití a začalo to řešit město," cituje list Ludvíka Hrona.

Přestupková komise Brandýsa nad Labem nejdřív údajně prohlásila, že ze záznamu není jasně poznat, kdo na nahrávce je.

Hronovi se proto odvolali ke Krajskému úřadu Středočeského kraje, který ale věc zamítl právě proto, že občanský zákoník neumožňuje lidem nahrávat ostatní bez jejich svolení. Nespokojení manželé se tedy obrátili se stížností na ombudsmana, který jim nyní dal za pravdu.

Ombudsman se odvolává na zákon o ochraně osobních údajů. Ten připouští výjimku a říká, že souhlas zachyceného člověka není potřeba, pokud je to nezbytné pro ochranu práv dotčeného, tedy toho, kdo nahrávku pořídil.

Úřady začnou nahrávky akceptovat

"Až dosud platilo, že všichni úředníci, kteří řeší přestupky, audio nebo videonahrávky vůbec nepřijímali jako důkaz. Protože občanský zákoník neumožňuje soukromým osobám pořizovat nahrávky lidí bez jejich souhlasu," cituje deník právníka ombudsmanovy kanceláře Petra Poláka.

Podle něj tak nastávaly paradoxní situace, kdy například kamerový systém umístěný na domě nahrál, jak někdo ničí pozemek nebo dům, ale když si majitel stěžoval a věc se dostala do přestupkového řízení, nebylo to poškozenému nic platné.

Ministerstvo vnitra podle HN sezvalo zástupce krajských úředníků, kteří řeší přestupky, a se stanoviskem ombudsmana je seznámilo. Je tak pravděpodobné, že úřady začnou nahrávky akceptovat.

Ombudsmanův verdikt se netýká nahrávek, které pořídila například policie nebo obec kamerovým systémem. Ty mají k pořizování nahrávek licenci a souhlas nahrávaného nepotřebují.