Okamura mi ukradl text, zlobí se analytik. Jen jsem zapomněl citovat, hájí se šéf SPD

Pavel Mazanec Pavel Mazanec, Jana Kramlová
21. 8. 2020 18:10
Při středečním jednání Poslanecké sněmovny o nynější vyhrocené situaci v Bělorusku zazněl také projev jejího místopředsedy Tomia Okamury (SPD). Použil v něm i velkou část článku slovenského analytika a politika Eduarda Chmelára, který za to šéfa SPD viní z krádeže. Okamura však tvrdí, že text neukradl, pouze zapomněl uvést autora.
Místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD)
Místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) | Foto: Jakub Plíhal

Eduard Chmelár v pátek na svém profilu na Facebooku napsal, že náhodou poslouchal televizní záznam z jednání sněmovny a najednou slyšel věty, které mu byly povědomé. Okamura totiž ve sněmovně přeříkal jeho článek vydaný o několik dní dříve. 

"Nevěřil jsem vlastním očím a uším. Místopředseda českého parlamentu Tomio Okamura čte celý můj komentář 'O co jde v Bělorusku' z Časopisu Argument jako svůj vlastní parlamentní projev bez jakékoli zmínky o tom, že nejde o jeho text," podivil se Chmelár.

Tématem textu, který Eduard Chmelár publikoval v levicovém časopisu Argument, je situace v Bělorusku. Analytik v něm například vysvětluje pozici Lukašenka vůči Rusku nebo vztah Běloruska k Číně. 

Chmelár poznamenal, že zpočátku se Okamura snažil text drobně doplňovat vlastními vsuvkami, poté už ale slovo od slova četl "trochu kostrbatý" český překlad jeho analýzy. Překlad má skutečně jisté nedostatky a významové posuny - Okamura například mluvil o "střetnutí" Trumpova poradce Boltona s běloruským prezidentem, "stretnutie" však v češtině znamená "setkání". 

Tomio Okamura na dotaz Aktuálně.cz přiznal, že skutečně použil Chmelárův text, pouze zapomněl uvést autora. "V projevu jsem citoval z veřejně dostupného zdroje a zapomněl jsem v přímém přenosu uvést autora, tímto se mu omlouvám a zároveň ho chválím za výbornou analýzu situace v Bělorusku," sdělil Okamura.

Úryvky z Chmelárova a Okamurova textu

Chmelár: "Pri návšteve poradcu amerického prezidenta pre národnú bezpečnosť Johna Boltona v Minsku koncom augusta minulého roka bieloruský prezident Alexandr Lukašenko navrhol 'otvoriť novú kapitolu vo vzťahoch s USA'. Bolton ocenil predovšetkým možnosť hovoriť o 'regionálnej bezpečnosti' a Lukašenko mu kontroval vyhlásením, že toto stretnutie považuje za 'historické'."

Okamura: "Při návštěvě poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona v Minsku koncem srpna loňského roku běloruský prezident Alexandr Lukašenko navrhl otevřít, cituji, novou kapitolu ve vztazích s USA. Bolton - proč to všechno říkám? Protože tady se popisuje nějakým způsobem ten režim, ale přitom s Lukašenkem kooperovali a jednali s ním, a k tomu se ještě dostanu, k té kooperaci, západní velmoci zcela běžně a jako na běžícím pásu. A je potřeba si uvědomit, co je výsledkem těchto kroků a proč SPD má stanovisko, jaké má, tzn. zdrženlivější. Bolton ocenil při své návštěvě především možnost hovořit o regionální bezpečnosti v regionu Běloruska. Lukašenko mu kontroval prohlášením, že toto střetnutí považuje za historické."

-----

Chmelár: "A hoci vie Lukašenko majstrovsky kľučkovať medzi záujmami veľmocí, táto operácia nie je bez rizík, pretože Čína uplatňuje svoju moc veľmi asertívne - ako ukazuje príklad zo Zimbabwe, kde Mugabeho vláda padla aj v dôsledku toho, že sa diktátorov režim pokúsil oklamať Peking."

Okamura: "Přestože Lukašenko se snažil a snaží se kličkovat mezi zájmy velmocí, tím pádem USA, Evropská unie, Čína, tak samozřejmě spolupráce s Čínou není úplně bez rizik a nebyla bez rizik, protože Čína, jak víme, uplatňuje svoji moc velmi tvrdě, a to vidíme na příkladech ze Zimbabwe, kde v podstatě Mugabeho vláda padla i v důsledku toho, že se režim v Zimbabwe pokusil oklamat Peking."

-----

Chmelár: "V Moskve veľmi dobre chápu, o čo ide pri tzv. farebných revolúciách. Cieľom tohto sťahovania slučky, cieľom všetkých týchto prípravných akcií, po ktorých sa Ruská federácia stáva čoraz zraniteľnejšia, je samotné Rusko"

Okamura: "V Moskvě samozřejmě velmi dobře chápou, o co tady jde při tzv. barevných revolucích. Protože z jejich pohledu je cílem tohoto stahování smyčky kolem Ruska a těchto různých přípravných akcí, při kterých se Ruská federace stává čím dál zranitelnější, je samozřejmě z ruského pohledu tím cílem samotné Rusko."

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezidentem lékařské komory se stal její dosavadní šéf Kubek

Českou lékařskou komoru (ČLK) povede dalších pět let její dosavadní šéf Milan Kubek. Na sobotním sjezdu v Praze získal post prezidenta již počtvrté. Kubek ve volbě porazil současného viceprezidenta stavovské organizace lékařů Zdeňka Mrozka.

Kubek získal 176 hlasů, Mrozek 108. Nikdo další nekandidoval. Volba trvala téměř tři hodiny, delegáti si nového šéfa odhlasovali až ve třetím kole.

Staronový prezident ČLK stojí v čele komory 15 let, organizaci vede od roku 2006, Předtím byl Kubek, který má angiologickou ambulanci na poliklinice v Praze 9, předsedou Lékařského odborového klubu. Podle Kubka by ČLK měla poskytovat svým členům co nejlepší servis.

Zdroj: ČTK
Další zprávy