Praha - Novináři se ostře postavili proti zákazu zveřejňování odposlechů, který navrhují poslanci. Už i současné normy ale žalobcům nabízejí účinné zbraně, jak proti médiím v podobných kauzách postupovat.

Například na právo odmítnout výpověď a chránit tím svůj zdroj se novinář v podobných případech nemůže spoléhat. Vypovídá o tom i zkušenost redaktorky Aktuálně.cz Sabiny Slonkové.

V kauze expolicistů obviněných z úniku záznamů ze schůzky Weigl - Šlouf v hotelu Savoy, které Aktuálně.cz zveřejnilo, odmítla Slonková s odkazem na ochranu zdroje vypovídat a státní zástupce jí za to vyměřil pokutu dvacet tisíc korun.

Důvodem je trestný čin, pro který se vede vyšetřování - neoprávněné nakládání s osobními údaji. Ten patří do skupiny deliktů, u kterých je trestné i jejich neoznámení. Ten, koho se oznamovací povinnost týká, tak nemůže výpověď odmítnout.

"Neznám detaily případu, ale obecně řečeno by se novináři měli v podobných situacích bránit. Je na místě otázka, zda je takové donucení přiměřené. Vždy se musí zkoumat, jestli existují vážné důvody pro omezování svobody slova," říká odbornice na mediální právo Helena Chaloupková.

Advokát Sabiny Slonkové už proti pokutě podal stížnost.

Ochrana soukromí versus svoboda slova

Právo odmítnout výpověď se nevztahuje na nejzávažnější trestné činy jako vlastizrada, rozvracení republiky, teror nebo genocidium. Ochrana osobních údajů k nim přibyla v devadesátých letech.

Na jedné straně tak stojí svoboda slova a veřejný zájem, na druhé ochrana soukromí.

"Ochrana osobních údajů má v právu velkou sílu. Chrání ji nejen trestní zákoník, ale i občanský zákoník," připomíná trestní specialita, advokát Stanislav Devátý.

Právem na ochranu novinářského zdroje se už zabýval i Ústavní soud. V jednom ze svých nálezů uvedl, že policie nemůže využívat novináře jako zdroj důkazů, které si není schopna nebo ochotna sama opatřit.