"Před několika lety mě jeden vysoký důstojník BIS informoval o tom, že pan Koudelka nařídil odposlouchávání mého nejbližšího okolí, tedy i mě, protože odposlechy probíhají přes mobilní telefony," řekl uplynulou neděli prezident Zeman on-line verzi deníku Blesk. Výslovně dodal, že kontrarozvědka měla "na uších" jeho poradce Martina Nejedlého.
S obdobným prohlášením přišel o den později vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Serveru CNN Prima News řekl, že kontrarozvědka monitorovala i jeho hovory. Prezident celý příběh zarámoval tvrzením, že odposlechy jsou libovůlí šéfa BIS Michala Koudelky. "Není možné, aby si vymyslel bez důkazů a bez důvodů, že bude odposlouchávat prakticky každého občana této země," dodal.
Úkolem Bezpečnostní informační služby je sbírat, třídit a analyzovat poznatky důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ekonomické zájmy státu. Zákon jí k tomu propůjčuje několik pravomocí. Příslušníci služby mohou zájmové osoby sledovat, odposlouchávat či před nimi vystupovat pod krycí identitou. Ke spolupráci smí rovněž využívat civilní osoby, které službě podávají informace z různých prostředí.
Když selžou ostatní možnosti
Odposlechy jsou nejcitlivějším nástrojem k práci služby, protože představují nejvýraznější zásah do soukromí lidí. Nasazení operativní techniky však nemá v rukou ředitel BIS. Kontrarozvědka o povolení k jejímu použití musí požádat příslušný senát Vrchního soudu v Praze. Podle informací Aktuálně.cz se v jeho čele střídá jeden soudce a jedna soudkyně.
Povinností služby je v žádosti uvést, kdo je zájmovou osobou, její telefonní číslo a v případě fyzického nasazení odposlechů i místo jejich použití. Stejně tak BIS musí informovat, pokud použití operativní techniky prolomí právo na nedotknutelnost obydlí. V první řadě ji ovšem zákon zavazuje, aby důvod k uplatnění odposlouchávacích prostředků podrobně objasnila.
"Za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné," zní základní zákonná podmínka, aby předseda senátu vrchního soudu na odposlechy kývl. Na základě souhlasu může mít kontrarozvědka "na uších" vybranou osobu nejdéle čtyři měsíce.
Tvrzení o fízlování není namístě
Prezident Zeman uvedl, že pokud BIS monitorovala komunikaci jeho lidí, zákonitě musela zaznamenat i jeho. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek však upozornil na prezidentem nevyřčený fakt. "V případě, že by došlo při odposlechu konkrétního čísla k tomu, že je zaznamenán rozhovor, který nesouvisí s žádostí (o povolení odposlechů), tyto informace se nepoužívají a mažou," uvedl.
V souvislosti s údajnými odposlechy svých spolupracovníků Zeman vyzval BIS, aby "nefízlovala ústavní činitele", kteří pak mohou být "vydíratelní." Vratislav Mynář ani Martin Nejedlý přitom nejsou ústavní činitelé. Kancléř je státním úředníkem, Nejedlý je prezidentův poradce pro ekonomické otázky a s prezidentskou kanceláří nemá smlouvu.
Ústavní činitelé jsou volení či jmenovaní představitelé státu, typicky se jedná o předsedu vlády, ministry, členy parlamentu či soudce. Jakkoliv se jejich odposlouchávání může někomu zdát na první pohled nepřijatelné nebo jako výjev ze špionážního filmu, zákon takovou možnost výslovně předpokládá. "Má-li být zpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli (…), musí být tato informace součástí žádosti," stojí v něm.
Přezkum u odposlechů tajných služeb není
Kontrola používání operativní techniky je v případě zpravodajských služeb, stejná pravidla platí i pro Vojenské zpravodajství, méně důsledná než v případě vyšetřování. Když se kauza, jejíž součástí byly odposlechy, pravomocně završí, policie, žalobce, případně soud musí dotyčného informovat, že ho trestní orgány měly "na uších". Dotyčný pak má právo vyzvat Nejvyšší soud, aby prověřil jejich zákonnost.
"Naše agenda, ve které vyřizujeme stížnosti proti odposlechům, je zaměřena jenom na odposlechy, které jsou použitelné v trestním řízení, tedy nařízené soudem na návrh státního zastupitelství. BIS je mimo naši kompetenci, soudy je to nepřezkoumatelné," vysvětlil Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.
Bezpečnostní informační služba
- Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
- BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací. Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. Loni od nich přijala 14 tisíc zpráv, naopak sama jim postoupila 2 500 dokumentů.
- BIS a rozvědka v roce 2023 společně prověřily 199 diplomatů a jejich blízkých, kteří v Česku žádali o akreditaci na ambasády.
- Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.
Odpovídají tomu i pravidla, jimiž se řídí vrchní soud při vyřizování žádostí kontrarozvědky o sledování komunikace. Případné povolení je písemné, ale podle zákona se neodůvodňuje. Souhlas se předpokládá bezodkladný. Naopak při zamítnutí prosby legislativa soudci nařizuje takové rozhodnutí vysvětlit.
Nerovnost při přezkumu povolení pro nasazení operativních prostředků při srovnání policie a tajných služeb má několik důvodů. Prvním je, že poznatky zachycené zpravodajci pomocí odposlechů nejsou použitelné v trestním řízení. Protože u soudu neslouží k případnému usvědčení pachatele, zájem na jejich prověrce není tak naléhavý.
Ředitel musí být diskrétní
Rozdíl dále vychází z povahy věcí, jimiž se kontrarozvědka zabývá. Takto o tom mluví předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl, jehož lidé žádosti BIS i Vojenského zpravodajství vyřizují. "Jsou to kauzy, u nichž by postrádalo smysl osoby, u kterých je podezření, že jsou to agenti nepřátelských mocností, informovat, že je naše zpravodajské služby odposlouchávaly," řekl.
Okruh BIS odposlouchávaných osob je širší. V minulosti třeba ze služby unikly záznamy komunikace mezi někdejším pražským primátorem Pavlem Bémem a politickým podnikatelem Romanem Janouškem. "V oblasti zpravodajských služeb je taková právní úprava, aby neumožňovala únik informací, které by mohly ohrozit bezpečnost pracovníků služeb," dodal Dörfl.
Určitou formu dohledu zajišťuje sněmovní komise pro kontrolu BIS. Právě ona se na čtvrtečním jednání za účasti pověřeného ředitele kontrarozvědky Michala Koudelky usnesla, že služba používá odposlechy v souladu se zákonem. Koudelka komisi také potvrdil, že premiér Andrej Babiš v tomto ohledu nijak nezasahoval do kompetencí služby. Takové podezření přitom vznesl prezident Zeman.
Jak dále šéf služby komisi ujistil, jeho lidé neodposlouchávali nejvyšší ústavní činitele. Je třeba dodat, že komise nemá nástroje k důkladné kontrole služby. Ředitel BIS s ní nemůže sdílet poznatky, které by ohrozily činnost a zájem jeho lidí. "Pan ředitel nám nemohl sdělit žádné konkrétní informace o tom, kdo je, či není odposloucháván, kromě těch nejvyšších ústavních činitelů. Ani nám to říci nemohl," uvedl Bělobrádek.
