Praha - Sedmi odbojářům, kteří se aktivně postavili komunistickému režimu, putují pamětní dekrety a odznaky od Etické komise České republiky. Ta v úterý ocenila Josefa Kratochvila a Jaroslava Foltýna (oba in memoriam) a dále Jaroslava Gregora, Jaroslava Machovského, Josefa Römera a Roberta Hofrichtera.
Tři z nich si ocenění převzali na Úřadu vlády. Sedmému odbojáři Ladislavu Sýkorovi, který se kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemohl zúčastnit, předá komise dekret později.
"Je to to ocenění těch, kteří se aktivně zapojovali a usilovali o obnovení demokracie v naší zemi. Zároveň ocenění těch, kteří dlouhá léta bojovali, ať už koncem 40. let, v 50. letech či na konci let sedmdesátých," řekl ministr školství Marcel Chládek jménem vlády. Každý ze sedmi příběhů je podle něj jedinečný.
Ministr kultury Daniel Herman ocenil, že odbojáři neustoupili před nejbrutálnějším násilím, které komunistický režim představoval. "Jste pro nás velkou výzvou, abychom i dnes, v 21. století, hájili hodnoty, pro které jste bojovali, a mnozí z vašich kolegů dokonce položili život," řekl.
Podle předsedy Etické komise ČR Jiřího Kauckého se musí na třetí odboj pohlížet jako na dlouhé období, kdy se posuzuje celý život odbojářů. "Je to někdy velice složité, protože ta doba nebyla jednoduchá a v různých etapách se jevila různě," konstatoval. Komise doposud projednala více než 150 případů a z nich ocenila pouhých 25 účastníků odboje.
Ukrývali pronásledované
Ocenění in memoriam Foltýn a Kratochvil oba působili v odbojových skupinách a mimo jiné ukrývali pronásledované osoby. Dvaaosmdesátiletého Machovského, který se ceremoniálu zúčastnil, ocenila komise za aktivní působení v odbojové skupině v obci Bernartice. Kvůli shromažďování zbraní a přípravám na převrat byl v roce 1954 odsouzen za velezradu na 24 let a propadnutí majetku.
"Člověk věděl, že nasazuje krk. Jenom jsem si říkal, že za Zápotockého už tolik nevěšej, jinak jsem měl paragraf na provaz," řekl Machovský. Na svobodu se dostal v roce 1960.
Devětaosmdesátiletý Gregor obdržel ocenění za svůj veřejný postoj proti kolektivizaci venkova v obci Vrbátky v 50. letech. Postavil se proti vzniku JZD a varoval zemědělce před komunistickou demagogií. On i jeho rodič byli odsouzeni k vězení a ztrátě majetku.
Čtyřiašedesátiletý Römer šířil letáky s programem vysílání zahraničních demokratických rozhlasových stanic Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa a předával informace zaměstnancům velvyslanectví USA v Praze. Byl odsouzen na 13 let a téměř celý trest vykonal ve věznici ve Valdicích.
"Lituju každé minuty ztraceného času, ale toto, si myslím, zbytečně ztracený čas nebyl," řekl. Nesmyslná délka vězení podle něj ukazuje na neúctu komunistů k právu a demokracii. Na svobodu se dostal v lednu 1990 krátce před uplynutím trestu.
Pětaosmdesátiletý Hofrichter žije od roku 1969 v exilu. Ocenění dostal za aktivní působení v odbojové skupině u přehrady Souš v Jizerských horách. Pro velezradu byl odsouzen ke 20 letům vězení. Etická komise u něj mimo jiné ocenila, že celý život zastával pevné demokratické a protikomunistické postoje.
