Od roku 2020 budou mít všichni psi čip. Poslanci si od toho slibují konec množíren

ČTK Markéta Šrajbrová ČTK, Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 30. 6. 2017 13:18
Poslanci schválili, že od roku 2020 budou psi povinně očipováni. Opatření se má týkat všech psů v době prvního očkování proti vzteklině, tedy kolem půl roku věku zvířete. V Česku je kolem 1,5 milionu psů, část z nich již čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu, mohla by se pohybovat mezi 120 a 450 korunami.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Shutterstock

Praha - Do tří let bude v Česku nejspíš zavedeno povinné čipování psů. Od roku 2020 to má zavést novela veterinárního zákona, kterou schválila sněmovna. Novelu, která má také zpřísnit podmínky pro chov psů, nyní dostane k projednání Senát.

Povinně čipovat by se měli všichni psi v době prvního očkování proti vzteklině, tedy kolem půl roku věku zvířete. Čipování se netýká psů označených čitelným tetováním před 3. červencem 2011.

Změnu prosadil sněmovní zemědělský výbor ve spolupráci s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Místopředseda výboru Herbert Pavera z klubu TOP 09 a Starostové si od toho slibuje to, že "pro veterinární správu bude mnohem lepší při kontrolách psů zjistit, zda ten pes pochází z množíren". Kritici však už dříve upozorňovali na to, že množírny budou dál opouštět neočipovaná osmitýdenní štěňata.

Podle Pavery také povinné čipování umožní obcím zřizovat si evidence psů. Lidé se tak už jen těžko budou vyhýbat placení obecních poplatků za psa, museli by se totiž vyhnout i očkování.

Evidenci psích čipů mají i Bolatice na Opavsku, kde je poslanec Pavera starostou. Očipovaných tam mají přes 90 procent psů. "Má to obrovskou výhodu. Jakmile někomu uteče pejsek, tak my ho okamžitě můžeme identifikovat a vrátit ho majiteli, aniž by ho on musel několik dnů hledat," řekl Pavera Aktuálně.cz. Obec pejskařům na čip přispívá.

Poplatky za psa se na vesnicích pohybují v řádu stovek, třeba v Praze ale činí 1500 korun. Pražská vyhláška nařizuje povinné čipování psů už dnes.

Vysoké registrační poplatky v některých velkých městech lze oklikou snížit. "Spousta Pražanů v minulosti, a možná i dnes, měla napsané své pejsky na různé chovatele nebo blízké příbuzné v okolních satelitech, na vesnicích," popisuje Pavera.

V ČR je kolem 1,5 milionu psů, část z nich již čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu, mohla by se pohybovat mezi 120 a 450 korunami, míní poslanci. Za čipování si soukromí veterináři účtují od zhruba 300 korun do 550 Kč.

Vládní novela počítá s tím, že útulky pro opuštěná zvířata budou nově povinně podléhat registraci kvůli zajištění veterinárního dozoru. Jan Zahradník (ODS) doporučil v novele navíc definovat útulky, aby pro ně bylo možné stanovit ještě další pravidla podzákonnými normami.

Pavera si od povinného čipování slibuje i to, že by v následujících letech mohlo útulků postupně ubývat. "Nějaké útulky zůstanou, protože vždycky se najde pes, kterého není kam dát, když mu zemře majitel. "Ale nemělo by se stávat, že se někomu ztratí pejsek nebo mu ho někdo ukradne a pak ho někde vypustí," myslí si poslanec. Doufá, že do roku 2020 se podaří prosadit centrální registr psů, což navrhoval už nyní, ale přes ministerstvo zemědělství to neprošlo.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy