Foto: Komunisté jim vzali všechno

Foto: Komunisté jim vzali všechno
Na snímku: Heinrich Ponta jako mladý chlapec (vpravo nahoře)

 
 Příběh rakouského kostelníka Heinricha Ponta (část 1/5) 

Výpověď prvního pamětníka, pana Josefa Goryla, nám přibližuje osud Heinricha Ponta, který dělal v minoritském kostele Narození Panny Marie kostelníka a pomáhal mimo jiné se starat o krnovských klášter. Jako rakouský občan mohl i po únorovém převratu z roku 1948 volně cestovat do Rakouska a vracet se zpět.
Na snímku: Vchod do kláštera, ještě s pozůstatkem nápisu Hotel Morava

 
 Příběh rakouského kostelníka Heinricha Ponta (část 2/5) 

V padesátých letech byl ale Heinrich Pont příslušníky komunistického režimu křivě obviněn ze špionáže. Tehdy totiž pracoval jako závozník v místní pekárně a rozvážel pečivo také do nedalekých kasáren. Komunisté z toho „usoudili“, že prý Vatikánu předával informace o početním stavu vojenské jednotky a pomáhal mu tak údajně k přípravám puče.
Na snímku: Děkan A. Kupka, kaplan V. Muzikář, vzadu uprostřed pan Heinrich Ponta

 
 Příběh rakouského kostelníka Heinricha Ponta (část 3/5) 

Ve vykonstruovaném procesu byl posléze Heinrich Pont odsouzen k 8 letům odnětí svobody a propadnutí veškerého majetku. Díky přímluvě církevních představitelů z Rakouska si nakonec Pont odseděl ve vězení jen 3 roky.
Na snímku: Heinrich Ponta na zvětšeném výřezu z předešlé fotografie

 
 Příběh rakouského kostelníka Heinricha Ponta (část 4/5) 


Po propuštění na svobodu musel Pont do 48 hodin opustit československou republiku. Za pár měsíců se v Krnově konala církevní pouť. Protože Pont byl věřícím člověkem (podle pamětníků byl dokonce tajným řeholníkem krnovského kláštera), tak nedbal zákazu a na tuto pouť tajně přicestoval. Měl ale štestí, komunisté ho tentokrát nezatkli. Zobrazit 38 fotografií
Foto: Občanské sdružení Zapomenutí o.s.
Dan Poláček Obrazová sekce, Dan Poláček
11. 9. 2012 14:00

Podívejte se na lidské osudy, do kterých zasáhl totalitní režim. Shromáždil je celostátní projekt Stopy totality, iniciovaný občanským sdružením „Zapomenutí“. Výpovědi pamětníků z období 1945 – 1965 sbírají studenti vybraných škol ve věku 12 až 19 let. Jejich souhrn nabídla putovní výstava, zahájená na podzim 2011. Představuje jednotlivé příběhy obyčejných lidí, kterých se dotkla perzekuce ze strany komunistického režimu. Projekt „Stopy totality“ stále pokračuje, a proto sdružení „Zapomenutí“ vybízí mladé lidi do 18 let, aby se do něj zapojili a sami aktivně vyhledávali pamětníky. Všem zájemcům doporučujeme návštěvu webových stránek www.stopytotality.org , kde najdou všechny potřebné informace.

 

Právě se děje

Další zprávy