V obci Krouna na Chrudimsku ještě mnoho ze zhruba 1400 obyvatel nemá připojení k obecnímu vodovodu. Už příští rok se další padesátka místních a chalupářů mohla dočkat, protože obec plánovala, že vodovodní řady rozšíří. Teď však uvažuje, že pro malou obec velkou investici přece jenom oddálí.
Podobně jako další obce a města řeší, že kvůli vládním opatřením se vybere méně na daních, což se výrazným způsobem promítne i na jejích příjmech. Například Krouna počítá s tím, že z čtyřiadvacetimilionového rozpočtu přijde o šest milionů.
Ministerstvo financí navíc přišlo s návrhem, že kompenzační bonus pro OSVČ se bude vyplácet formou vratky daně z příjmu. To má v praxi znamenat, že jeho necelou čtvrtinu zaplatí obecní pokladny. Pro Krounu by to tak znamenalo ztrátu ještě dalšího milionu.
Starosta Petr Schmied proto už nyní přemýšlí, jak se obec s takto velkým výpadkem příjmu vypořádá. A právě odložení investice do vodovodu je jedno z možných řešení, ačkoliv řada občanů již počítala s tím, že se stavět začne již v nejbližší době. "Když přijde suché léto, což je teď skoro pokaždé, tak lidem vlastní studny nestačí a voda jim v nich dochází. Takže oni na vodovod čekají. Jeden majitel mi volá pravidelně, jestli se už bude budovat, nebo ne. Až mi zavolá zase, tak mu budu muset říct, že asi nejspíše ne, protože na to nebudeme mít peníze," říká starosta Schmied.
Příliš jiných možností obec nemá. Počítá se zrušením menších projektů, jako mělo být mapování místních stromů, jenže očekávaná ztráta je velká. Na řadu velkých investic navíc město čerpá dotace, tudíž z nich již vycouvat nemůže. "Vodovod možná odložíme o další rok, až uvidíme, jak to dopadne," říká starosta.
Stát může vydat dluhopisy, my se musíme zadlužit
Podobné starosti řeší i asi dvacetkrát větší Kolín. V jeho případě se ztráty kvůli nižšímu výběru daní odhadují na 80 milionů korun. Kdyby poslanci v úterý schválili, že obce se budou podílet na úhradě kompenzačního bonusu, ztráta by mohla narůst ještě o dalších 27 milionů korun. "To jsou pro naše město obrovské finanční prostředky," říká s povzdechem starosta Michael Kašpar, jehož město má rozpočet zhruba 1,2 miliardy korun.
Středočeské město by tak mohlo přijít o zhruba desetinu svých peněz, z nichž velkou část spolknou výdaje, které nijak seškrtat nemůže, jako jsou například platy zaměstnanců úřadu nebo peníze na provoz základních a mateřských škol.
Starosta Kašpar se domnívá, že už samotný pokles příjmů bude pro jeho město problematický, o to více, kdyby měl částečně platit kompenzační bonus živnostníkům. "Nemají na to doplácet obce. Nouzový stav vyhlásila vláda a podle krizového zákona má platit ten, kdo ho vyhlásil. Stát navíc může vydat dluhopisy, to obce nemůžou. Ty si budou muset půjčit," říká Kašpar a připouští, že tato možnost hrozí i jeho městu.
Kolín přitom už nyní splácí více než miliardový úvěr, který použil na investici do průmyslové zóny. "Splácíme ho už více než 10 let a splácíme ho dál. Nechtěli bychom si brát další úvěr, ale jestli nás zasáhne kompenzační bonus, tak je možné, že si ho budeme muset vzít nebo budeme muset požádat o odložení splátek stávajícího úvěru, což samozřejmě nebude zadarmo," vysvětluje Kašpar.
Proti záměru ministerstva financí není sám. V internetové petici se proti němu postavilo přes tisíc lidí, mezi nimiž je i řada představitelů měst. Protestuje také Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv, které úterý vyhlásily černým dnem pro obce a kraje - některé i symbolicky vyvěsily černé vlajky.
Předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák vysvětluje, že podporu ohroženým OSVČ a společníkům malých firem považují za správné rozhodnutí, jen podle nich není vhodné, aby ji spolufinancovaly obce, které se už tak budou muset potýkat s výraznými ekonomickými ztrátami.
Podle zástupců obcí by měl být bonus hrazený ze státního rozpočtu tak, aby se nedotkl příjmů měst. To koneckonců navrhuje i Senát, který vrátil připravovaný zákon do sněmovny.
Po letech hojnosti přichází čas solidarity
Ministryně financí Alena Schillerová však takové řešení odmítá. "Budu velmi varovat před tím, aby byla přijata senátní verze, protože by to znamenalo, že bych výplatu kompenzačního bonusu musela zastavit," řekla deníku Právo.
Domnívá se, že senátní návrh je neproveditelný, protože by musel být řešený formou dotací, což by způsobilo, že pomoc, která se podle ní ukázala jako nejúčinnější a nejrychlejší, by se zastavila.
Už před časem v otevřeném dopise vysvětlovala, že kompenzační bonus má zamezit ekonomickým ztrátám a podpořit ekonomickou aktivitu a spotřebu. Díky tomu se vybere více na daních, které zčásti putují právě i do pokladen měst a obcí. Propad z těchto příjmů tak pro ně nebude tak zásadní, jako by byl, kdyby se kompenzační bonus nevyplácel. Ministryně navíc upozorňuje, že stát ze svého zajistil pro obce a kraje ochranné pomůcky, když pandemie dorazila do Česka.
Podle starostů Krouny a Kolína však jejich obce neobdržely téměř nic. "Dostali jsme od kraje anticovid, který jsme distribuovali do našich prodejen a tak dále, ale dostali jsme toho jen naprosté minimum. Zbytek jsme si museli koupit. Roušky jsme nedostali žádné. Šili nám je lidi a my je rozdávali těm, kdo je neměl. Respirátory jsme si kupovali za své. Štíty pro naše hasiče nám tiskli v sousedním městě. Dezinfekce, kterými naši dobrovolní hasiči čistili zastávky a prostory před obchody, jsme si taky nakoupili sami," říká starosta Krouny Schmied.
Schillerová v dopise také argumentuje tím, že v posledních pěti letech příjmy obcí díky vybraným daním výrazně rostly. "Hospodaření územních samospráv je po letech bezprecedentního růstu daňových příjmů ve výborné kondici. Jak víte, za posledních pět let vzrostly daňové příjmy obcí o 75 miliard korun, což je nárůst o 44 procent. K tomuto nárůstu přitom došlo i díky tomu, že mezi lety 2016 a 2018 bylo celkově třikrát změněno rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů, tedy na úkor státního rozpočtu," uvádí ministryně v dopise.
Upozorňuje také na to, že obce v loňském roce dosáhly přebytku 25,5 miliardy korun a během letošního prvního čtvrtletí měly na svých účtech zůstatky ve výši 221 miliard korun.
Rezervy si například dělal i Náchod, pro který by podle jeho starosty a poslance ČSSD Jana Birkeho nemělo být následující období nějak problematické. "Když jsme měli období naprostého blahobytu, tak jsme si dělali rezervy. Město je ve vynikající finanční kondici," říká Birke, podle kterého Náchod pouze mírně upraví svůj rozpočet.
Sám však uznává, že některým obcím může podílení se na kompenzačních bonusech způsobit problémy. "Pro některé to může mít fatální dopad. I v mém okolí je celá řada měst, které s tím budou mít problémy. A já nechci nikoho odsuzovat, protože mnoho starostů si nemohlo vytvářet rezervy, protože jim jejich předchůdce nechal zadlužené město a s tím neuděláte vůbec nic," připouští Birke.
I přesto však poslanec ČSSD hodlá v úterý podpořit návrh, aby se obce na kompenzačním bonusu podílely. "Pokud se podnikatelé nezmátoří a dojde k ekonomickému útlumu, tak to bude mít dopad především na obce. A některé mohou mít opravdu vážné problémy," vysvětluje Birke, podle kterého by se tak na pomoci podnikatelům měly podílet obce i ve svém vlastním zájmu.
Jenže jeho kolegové v jiných městech tvrdí, že už samotný pokles příjmů z daní je pro ně citelnou ztrátou. Předseda Sdružení místních samospráv Polčák navíc upozorňuje, že řada obcí si uvědomuje, že regionální podnikání je důležité, a samy obce během pandemie podnikatelům pomáhaly.
Příkladem je i Kolín, který se kromě toho, že nakupoval ochranné pomůcky a dezinfekce pro příspěvkové organizace a školy, snažil ulevit i podnikatelům. "Těm, kteří jsou v našich prostorech a museli mít své provozovny zavřené, jsme odpouštěli nájem. Těm, co mohli mít otevřeno jen s omezením, jsme odpouštěli až 50 procent nájmu. Jenom to nás první měsíc stálo další milion korun. Já si myslím, že obce se podílejí dostatečně," říká starosta Kašpar.
O tom, jestli se budou finančně podílet i na kompenzačním bonusu, rozhodnou poslanci v úterý. Zákon už jednou schválili, Senát jim ho však vrátil zpátky mimo jiné s tím, že by náhrady měl platit stát ze svého rozpočtu, aby obce nepřišly o další část peněz. Poslanci však jeho veto mohou přehlasovat 101 hlasy a definitivně tak prosadit původní variantu.
