Kladruby - Čechoangličan Jiří Šmíd a firmy ISA UK Ltd. a Northcroft, které zastupuje, jednají s ministerstvem zemědělství, jak získat národní kulturní památku. Světoznámý hřebčín Kladruby.
Britové jsou připraveni investovat stovky milionů korun do zařízení, kde se už od 16. století šlechtí starokladrubští koně. Šmíd pro Aktuálně.cz řekl, že hřebčín může peníze získat "prakticky okamžitě", pokud se dohodne s ministerstvem zemědělství na podmínkách investice. Jedná o projektu PPP (Public Private Partnership), tedy takovém, kdy soukromá firma spolupracuje s veřejným sektorem.
Šéf odboru komunikace ministerstva zemědělství Hugo Roldán už potvrdil, že Šmídovu nabídku nyní analyzuje ekonomický odbor ministerstva.
Britská investice je jednou z alternativ, jak převést majetek hřebčína na příspěvkovou organizaci. Pak by bylo možné čerpat i dotace z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury pocházejících ze zdrojů EU. Státní podnik, jakým zatím hřebčín Kladruby je, nemá totiž na evropské dotace nárok.
Bez peněz
Hřebčín investice do vybavení potřebuje. I proto hodlá podle jeho ředitele Jana Höcka opětovně usilovat o získání bruselských dotací. "Další kolo příjmu žádostí by mělo proběhnout letos v březnu a určitě se jej zúčastníme. Dost na to spoléháme, skýtá to šanci na zhruba 300 milionů korun," uvedl Höck.
Částka 70 milionů korun, kterou každoročně dotuje provoz hřebčína ministerstvo zemědělství, podle něj k pokrytí všech nákladů nestačí.
V havarijním stavu je podle ředitele například kanalizace, ve středisku ve Slatiňanech je zase podle něj "naprosto nevyhovující odchov hříbat". Höck možnost privatizace hřebčína vylučuje. "Jiná než státní forma vlastnictví je víceméně nepřípustná," zdůrazňuje ředitel.
S tím je srozuměn i Čechoangličan Šmíd. "V projektech spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem je celá řada možností, takže majetková účast v hřebčíně pro nás není prioritou," konstatuje představitel společnosti ISA UK.
Uvedená společnost je poradenskou firmou, která se zaměřuje na investice ve střední a východní Evropě. Jejím šéfem a zakladatelem (1999) je právě Šmíd, člen britské obchodní komory a člen její komise pro podporu zahraničních styků.
Budou peníze i od UNESCO?
Další alternativou, jak získat peníze pro Kladruby, je čerpání dotací z fondu UNESCO. Hřebčín by musel být ale zařazen na seznam světových kulturních památek. Podle jezdce a zaměstnance hřebčína Oldřicha Kalouska se tak mohlo stát už dávno, kdyby ale hřebčín splnil požadavky UNESCO: především ve shromáždění potřebných dokumentů.
"Podle našich informací by UNESCO o hřebčín stálo," podotýká Kalousek.
Drtivá většina zaměstnanců hřebčína se chystaného převodu majetku na příspěvkovou organizaci obává, neboť v takovém kroku vidí možnou privatizaci hřebčína. Bojí se podnikatelských aktivit lidí, o kterých si myslím, že jim nejde o koně, ale právě o evropské dotace.
Převod hřebčína na příspěvkovou organizaci podporuje i vedení kraje, v jehož čele stojí hejtman Radko Martínek ČSSD).
Co má Čechoangličan za sebou
Britská ISA UK se podílela v minulosti například na privatizaci Rafinerie Gdaňsk, holdingu Unipetrol a chemického komplexu Piesteritz. Společnost spolupracuje s britskou firmou Northcroft zabývající se ekonomickým poradenstvím. Ta byla založena již v roce 1840 a působí ve více než 80 zemích světa. Northcroft nabízí poradenství při výstavbě, auditu, kontrole, projektové dokumentaci a správě investic především v oblasti stavebnictví.
NH Kladruby je nejstarším velkým hřebčínem na světě. V roce 1995 byl starokladrubský kůň uznán jako kulturní památka, v roce 2002 byl uznán kladrubský hřebčín a kmenové stádo tamních běloušů národní kulturní památkou. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci).
V loňském roce uplynulo od založení hřebčína 430 let.
