Praha - Hlavně nevybočovat z "normálu", to je pro mnohé žáky zásadní faktor určující, do jaké míry jsou schopni a ochotni přijmout cizí vrstevníky mezi sebe.
Vyplývá to z průzkumu společnosti Scio, provedeného mezi 1744 žáky 6. a 9. tříd v rámci projektu Multipolis.
Při rozhodování o tom, s kým z osmi představených fiktivních postav by žáci chtěli sedět v lavici, chodit na kroužek, s kým by si nerozuměli či kdo by to měl u nich ve třídě těžké, rozhodovaly zejména tři faktory - zda daná postava působí přátelsky či usměvavě, zda je obézní a jakou má barvu pleti.
"Pro žáky je důležitá konformita vůči skupině, třídě. Při výběru postav spíše přijímali ty, které příliš nevybočují od ´normálu´," píše ve zprávě o projektu jeho realizátor Štěpán Pudlák.
V rámci průzkumu byli žáci rozděleni do dvou skupin, z nichž jedna měla k dispozici pouze samotný popis osmi postav a druhá dostala kromě slovního popisu také jejich portrét.
Trochu překvapivý byl postoj žáků k fiktivním obézním vrstevníkům.
Obézní kamarád? Raději ne...
Ukázalo se to na příkladu Petra a Imrana. Oba dva jsou podle portrétu trochu silnější - Imran to měl na rozdíl od Petra ve slovním popisu (byl označen jako "lehce obézní"). Pokud měli žáci k dispozici pouze slovní popis, vybírali si Petra jako spolužáka do lavice nebo na kroužek zhruba dvakrát až třikrát častěji než Imrana.
Pokud ovšem měli k dispozici i obrázek, kde je nadváha u obou patrná, byly jejich výsledky srovnatelné - tedy ani jeden z nich příliš populární nebyl.
V této souvislosti bude zajímavé sledovat vývoj tohoto postoje na českých a moravských školách také vzhledem k faktu, že počet obézních dětí poměrně dramaticky roste.
Například podle zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky z loňského roku se počet dětí pod lékařským dohledem v důsledku jejich obezity a nadváhy zvětšil v absolutních číslech z 10,4 tisíce v roce 1996 až na 30,4 tisíc v roce 2011.
Jak ostatně uvádí také Evropská komise, dětská obezita se na starém kontinentu "stala skutečnou epidemií". Čtvrtina školáků tu má nadváhu nebo je obézních a jejich počet se každý rok zvyšuje o jeden milion dětí, přičemž u 300 tisíc z nich přerůstá nadváha v obezitu.
Slušňáky také ne. Chceme kamarády jako my
Trochu překvapivě však žáci hodnotili hůře nejen „negativní" odchylky, ale podobně i ty pozitivní (např. "dobře se učí", "je sebevědomý").
Pouze na základě samotného popisu tak žáci výrazně hůře hodnotili „slušňáky" Matyáše a Lucku - teprve poté, co viděli portréty obou, se jejich postoj k nim zlepšil.
Ostatně fakt, že odlišnost není úplně po vůli ani dospělým Čechům, ukazují například jejich postoje k cizincům.
Co se v mládí naučíš...
Například březnový průzkum CVVM ukázal, že zhruba tři pětiny (62 %) dotázaných od cizinců očekávají maximální míru přizpůsobení tuzemským životním zvyklostem.
K úplnému přizpůsobení se cizinců se podle zmíněného průzkumu častěji přiklánějí dotázaní se špatnou životní úrovní a lidé preferující levici.
Vysokoškolsky vzdělaní nebo pravicově orientovaní respondenti se statisticky významně častěji než lidé z ostatních skupin přikláněli k tomu, že cizinci by se měli přizpůsobit našim zvyklostem pouze částečně.
Téměř polovina (48 %) občanů potom soudí, že v tuzemsku žije příliš mnoho cizinců. Podle desetiny dotázaných by jim nemělo být za žádných podmínek umožněno u nás dlouhodobě pobývat, 77 % by s tím potom souhlasilo "pouze za určitých podmínek".
