Brno - Evangelický farář Michal Šimek se nemusí omlouvat někdejšímu tajemníkovi KSČ Miroslavu Holzbauerovi, o kterém prohlásil, že se podílel na přípravě vraždy tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku v roce 1951 a následném procesu s 11 rozsudky smrti.

"Vyslovil podezření podložená historickými dokumenty, nepoškodil tedy Holzbauerova osobnostní práva," rozhodl Nejvyšší soud.

Případem se soud zabýval kvůli Holzbauerovu dovolání proti shodnému verdiktu Vrchnímu soudu v Olomouci. V neveřejném jednání podnět zamítl a dnes své rozhodnutí zveřejnil v elektronické databázi.

"Podezření vůči žalobci o jeho podílu na popsaných událostech jsou založena na objektivních historických materiálech. Přestože trestní odpovědnost žalobce za toto počínání nebyla shledána, jedná se nepochybně o jednání, s nímž je spojena vina v rovině morální a politické," stojí v rozhodnutí senátu s předsedou Pavlem Pavlíkem.

Soud o omluvu

Vrchní soud v Olomouci sice už před rokem rozhodl, že farář Šimek, který z podílu na politických procesech v Babicích v roce 1951 obvinil tehdejšího komunistického funkcionáře Holzbaurera, se nemusí omlouvat.

Holzbaurer ale případ poslal na Nejvyšší soud s návrhem, aby rozhodnutí olomouckých soudců zrušil. "Jde o zcela nepravdivé výroky," uvedl v dovolání.

Podle dovolání došlo k porušení Holzbauerových lidských práv a existují jednoznačné důkazy, že se žádného plánování babické akce neúčastnil.

Babický případ patří mezi neznámější kauzy komunistické éry. V červenci 1951 v místní škole došlo k trojnásobné vraždě tří komunistických funkcionářů. Při útoku zahynuli Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička.

Útok vedl Ladislav Malý, který byl podle komunistů americkým agentem. Historikové se ale dnes přiklánějí k verzi, že byl provokatérem StB.

Vražda odstartovala soudní proces nebývalých rozměrů. Jedenáct lidí dostalo trest smrti, desítky dalších pak doživotí a také vysoké tresty. Celková délka vynesených trestů byla více než tisíc let. Mezi potrestanými byli kněží i zemědělci.

Totalitní propaganda využila tragédii k získání větší kontroly nad nezávislým venkovem a dalším represím proti sedlákům.
Případem byl inspirován i jeden díl televizního seriálu Třicet případů majora Zemana.

Příběh z majora Zemana

Šimek se kauzou zabýval koncem devadesátých let. Na bývalého komunistického pohlavára podal v roce 1999 trestní oznámení.
Kauzu rok vyšetřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Případ pak ale uzavřel s tím, že se obvinění nepodařilo prokázat.

Podle Šimka podíl bývalého funkcionáře dokládají dobové zápisy z porad a jednání. V době vraždy a především krátce před zahájením procesů se Holzbauer stýkal s představiteli armády, StB, SNB i dalšími funkcionáři.

Podle Vrchního soudu byly úsudky Šimka podložené a oprávněné a nemohou být zásahem do osobnostních práv žalobce.

"Žalobce byl na významném postu komunistického režimu, a proto jeho odpovědnost společenská i politická je zcela evidentní," řekl předseda senátu Vojtěch Brhel. Žalobce podle něj o takové akci vědět musel. "Tím, že byl ve velmi vysoké funkci jednoho z nejhrůznějších režimů a počínal si velmi aktivně, tak mu za toto počínání žádná morální satisfakce nepřísluší," podotkl soudce.